Udmurtština
| Udmurtština (удмурт кыл - udmurt kyl) | |
|---|---|
 Mapa rozšíření jazyka | |
| Rozšíření | Rusko, Kazachstán |
| Počet mluvčích | 464 000[1] |
| Klasifikace | |
| Písmo | Cyrilice (tzv. Azbuka) |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | Udmurtsko |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | není |
| ISO 639-2 | udm (B) udm (T) |
| ISO 639-3 | udm |
| Ethnologue | udm |
| Wikipedie | |
| udm.wikipedia.org | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Udmurtština (удмурт кыл, udmurt kyl) je finsko-permský jazyk, kterým mluví Udmurti, původní obyvatelé Udmurtska (součást Ruska), kde je ustanovena jako úřední jazyk spolu s ruštinou. Společně s jazykem komi a komi-permjačtinou tvoří permskou skupinu jazyků. Slovní zásoba udmurtštiny je z významné části přejata od sousedních jazyků. Je psána cyrilicí (azbukou) a navíc obsahuje pět zvláštních znaků. Jazyk nerozlišuje dlouhé a krátké samohlásky a nemá vokálovou harmonii. Je to jazyk aglutinační, což znamená, že používá přípony k vyjádření vlastnictví, k upřesnění stavu, času, atd.
Související informace naleznete také v článku Gramatika a fonetika udmurtštiny.
Abeceda
Udmurtská abeceda je založena na ruské cyrilici.
Udmurtská abeceda
| Velká písmena | Malá písmena | Přepis | IPA | Slovy |
| A | a | a | [ɑ] | а |
| Б | б | b | [b] | бэ |
| В | в | v | [v] | вэ |
| Г | г | g | [g] | гэ |
| Д | д | d | [d]; palatální [dʲ] pokud je následováno я, е, и, ё, ю nebo ь | дэ |
| Е | е | e | [je]; [ʲe] pokud ji předchází д, т, з, с, л, nebo н | йэ |
| Ë | ë | ë | [jo]; [ʲo] pokud ji předchází д, т, з, с, л, nebo н | йо |
| Ж | ж | ž | [ʒ] | жэ |
| Ӝ | ӝ | dž | [dʒ] | ӝэ |
| З | з | z | [z]; palatální [ʑ] pokud je následováno я, е, и, ё, ю nebo ь | зэ |
| Ӟ | ӟ | dʑ | [dʲʑ] | ӟe |
| И | и | i | [i]; [ʲi] pokud ji předchází д, т, з, с, л, nebo н | и |
| Ӥ | ӥ | ï | [i] | точкаосын и |
| Й | й | j | [j] | вакчи и |
| К | к | k | [k] | ке |
| Л | л | l | [ɫ]; palatální [lʲ] pokud je následováno я, е, и, ё, ю nebo ь | эль |
| М | м | m | [m] | эм |
| Н | н | n | [n]; palatální [nʲ] pokud je následováno я, е, и, ё, ю nebo ь | эн |
| О | о | o | [o] | o |
| Ö | ö | ö | [ʌ] ~ [ə] | ö |
| П | п | p | [p] | пэ |
| Р | р | r | [r] | эр |
| С | с | s | [s]; palatální [ɕ] pokud je následováno я, е, и, ё, ю nebo ь | эс |
| Т | т | t | [t]; palatální [tʲ] pokud je následováno я, е, и, ё, ю nebo ь | тэ |
| У | у | u | [u] | у |
| Ф1 | ф | f | [f] | эф |
| Х1 | х | x | [x] | ха |
| Ц1 | ц | c | [ts] | цэ |
| Ч | ч | č | [tɕ] | чэ |
| Ӵ | ӵ | tʲč | [t͡ɕ] | ӵэ |
| Ш | ш | š | [ʃ] | ша |
| Щ1 | щ | šč | [ɕ], [ɕː] | ща |
| Ъ2 | ъ | – | чурыт пус "tvrdý znak" | |
| Ы | ы | y | [ɨ] ~ [ɯ] | ы |
| Ь | ь | ' | [ʲ] | небыт пус "měkký znak" |
| Э | э | è | [e] | э |
| Ю | ю | ju | [ju]; [ʲu] pokud ji předchází д, т, з, с, л, nebo н | йу |
| Я | я | ja | [jɑ]; [ʲa] pokud ji předchází д, т, з, с, л, nebo н | йа |
- 1 Používané pouze v ruských slovech přejatých a ve jménech.
- 2 Tichá, ale potřebná k rozlišení palatalizovaných souhlásek (/dʲ, tʲ, zʲ, sʲ, lʲ, nʲ/) od nepalatizovaných následovaných /j/ pokud je následuje samohláska; například /zʲo/ a /zjo/ se píší -зё- a -зъё-, a naopak.
Čtyři z těchto znaků (Ӝ/ӝ, Ӟ/ӟ, Ӥ/ӥ, Ӵ/ӵ) jsou v udmurtské abecedě jedinečné.
Příklady
Číslovky
| Udmurtsky | Česky |
| oдӥг | jeden |
| кык | dva |
| кyинь | tři |
| ньыль | čtyři |
| вить | pět |
| кyaть | šest |
| cизьым | sedm |
| тямыс | osm |
| укмыc | devět |
| дac | deset |
Související články
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Udmurt language na anglické Wikipedii.
- ↑ http://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=udm
Externí odkazy
|
Obrázky, zvuky či videa k tématu udmurtština na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo udmurtština ve Wikislovníku- Udmurtologie: Udmurtský jazyk, historie a kultura (rusky)
- Literatura (anglicky)
- Udmurtský jazyk, abeceda a výslovnost (anglicky)
- Uralistica - svět ugrofinských a samojedských národů Archivováno 26. 4. 2010 na Wayback Machine. (anglicky)(rusky)
| Uralská jazyková rodina | |||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Ugrofinské |
| ||||||||||||||||||||||||
| Samojedské |
| ||||||||||||||||||||||||
| Jazyky Ruské federace | |
|---|---|
| Úřední jazyk federace | |
| Úřední jazyky federálních subjektů | abazinština • adygejština • agulština • altajština • avarština • ázerbájdžánština • baškirština • burjatština • cachurština • čečenština • čuvaština • darginština • chakaština • inguština • jakutština • kabardo-čerkeština • kalmyčtina • karačajsko-balkarština • komi • krymská tatarština • kumykština • lakština • lezginština • marijština (lužní marijština, horská marijština) • mordvinské jazyky (mokša, erzja) • nogajština • osetština • rutulština • tabasaranština • tatarština • tuvinština • ukrajinština • udmurtština |
| Neúřední jazyky menšin s oficiálním statutem | čukotština • dolganština • evenština • evenkijština • finština • chantyjština • jukagirština (Severní jukagirština, Jižní jukagirština) • karelština • kazaština • komi-permjačtina • mansijština • něnečtina • selkupština • vepština |
