Altajština
| Altajština (Алтай тили) | |
|---|---|
| Rozšíření | Altaj, Ruská federace, Mongolsko, Čína |
| Počet mluvčích | 67 000 |
| Klasifikace | |
| Písmo | cyrilice |
| Postavení | |
| Regulátor | není |
| Úřední jazyk | Altaj |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | tut |
| ISO 639-2 | atv (B) alt (T) |
| ISO 639-3 | není |
| Ethnologue | ATV |
| Wikipedie | |
| alt.wikipedia.org - jižní altajština testovací provoz - severní altajština | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Altajština je západoturkický jazyk, který je nejvíce příbuzný s kyrgyzštinou, takže se řadí mezi kypčacké jazyky (kypčacko-kyrgyzské jazyky). Je oficiálním jazykem v Altaji, Rusko, ale mluví se s ním i v Mongolsku a Číně.
Hlavní zájmena
| Jednotné číslo | Množné číslo | ||
|---|---|---|---|
| Altajština | Čeština | Altajština | Čeština |
| мен | já | бис | my |
| сен | ty (formálně) | слер | vy (formálně) |
| ол (ol) | on,ona,ono | олор | oni,ony,ona |
Písmo
Od roku 1938 se altajština zapisuje upravenou cyrilicí s přidanými znaky:
Јј, Ҥҥ, Ӧӧ, Ӱӱ
Příklady
Číslovky
| Altajsky | Česky |
| биp | jeden |
| эки | dva |
| ӱч | tři |
| тӧpт | čtyři |
| бeш | pět |
| aлты | šest |
| jeти | sedm |
| сегис | osm |
| тoгуc | devět |
| он | deset |
Vzorový text
Otče náš (modlitba Páně):
- Теҥеридеги Адабыс!
- Адыҥ Сениҥ агарулалзын,
- Каандыгыыҥ Сениҥ келзин. Канайып теҥериде,
- анайып јерде де табиҥ Сениҥ болзин.
- Кӱнӱҥ сайынгы калажиысты бӱгӱн биске бер.
- Биске тӧлӱлӱ улустаҥ канайып некебейдис,
- бистиҥ де тӧлӱлеристи некебе. Ченелтеге
- бисти кийдирбе, је јаманнаҥ бисти корула.
- Амин.
Všeobecná deklarace lidských práv
altajsky | Ончо улус акјарыкка јайым ла теҥ‐тай тап‐эриктӱ туулат. Олор санааукаалу ла чек кӱӱнтапту болуп бӱткен ле бой‐бойын карындаш кирези кӧрӧр лӧ јӱрер учурлу. |
česky | Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Externí odkazy
|
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Turkické jazyky | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Kurzíva s † ukazují vymřelý jazyk | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Západoturkické |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Východoturkické |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jazyky Ruské federace | |
|---|---|
| Úřední jazyk federace | |
| Úřední jazyky federálních subjektů | abazinština • adygejština • agulština • altajština • avarština • ázerbájdžánština • baškirština • burjatština • cachurština • čečenština • čuvaština • darginština • chakaština • inguština • jakutština • kabardo-čerkeština • kalmyčtina • karačajsko-balkarština • komi • krymská tatarština • kumykština • lakština • lezginština • marijština (lužní marijština, horská marijština) • mordvinské jazyky (mokša, erzja) • nogajština • osetština • rutulština • tabasaranština • tatarština • tuvinština • ukrajinština • udmurtština |
| Neúřední jazyky menšin s oficiálním statutem | čukotština • dolganština • evenština • evenkijština • finština • chantyjština • jukagirština (Severní jukagirština, Jižní jukagirština) • karelština • kazaština • komi-permjačtina • mansijština • něnečtina • selkupština • vepština |
