Krymská tatarština

Krymská tatarština (Qırımtatar tili, Kъырымтатар тили)
Mapa rozšíření jazyka
Rozšíření	Krym (oficiální), Ukrajina Uzbekistán Rumunsko Bulharsko
Počet mluvčích	456 341^[1] – 2 mil.
Klasifikace	Altajské jazyky (sporné) Turkické jazyky Oghuzské / Kypčacké jazyky Kypčacko-kumanské jazyky Krymská tatarština
Písmo	latinka, cyrilice
Postavení
Regulátor	není stanoven
Úřední jazyk	Autonomní republika Krym
Kódy
ISO 639-1	není
ISO 639-2	crh (B) crh (T)
ISO 639-3	crh
Ethnologue	CRH
Wikipedie
crh.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krymská tatarština či krymskotatarština (Qırımtatar tili, къырымтатар тили, Qırımtatarca), neboli krymština (Qırım tili, къырым тили, Qırımca) či krymská turečtina (Qırım Türkçesi) je jazyk užívaný Krymskými Tatary na Ukrajině a na Krymu.

Popis jazyka

Je to jazyk turecké jazykové rodiny a byl oficiálním spisovným jazykem Krymu do 17. století. Krymskou tatarštinu nelze zaměňovat s tatarštinou.

Dalšími oblastmi malého rozšíření tohoto jazyka jsou Střední Asie, hlavně Uzbekistán, a dále také diaspory Krymských Tatarů v Turecku, Rumunsku a Bulharsku. Po anexi Krymu Ruskem v roce 2014 se stala krymská tatarština jedním z oficiálních jazyků Republiky Krym.

Krymská tatarština

Krymskotatarská latinka

A a	B b	C c	Ç ç	D d	E e	F f	G g
Ğ ğ	H h	I ı	İ i	J j	K k	L l	M m
N n	Ñ ñ	O o	Ö ö	P p	Q q	R r	S s
Ş ş	T t	U u	Ü ü	V v	Y y	Z z

Â, â nejsou samostatnými písmeny v abecedě.

Výslovnost krymskotatarské latinky v Mezinárodní fonetické abecedě

IPA
а	b	c	ç	d	e	f	g	ğ	h	ı	i	j	k	l	m	n	ñ	o	ö	p	q	r	s	ş	t	u	ü	v	y	z
[a]	[b]	[ʤ]	[ʧ]	[d]	[e]	[f]	[g]	[ɣ]	[x]	[ɯ]	[i], [ɪ]	[ʒ]	[k]	[l]	[m]	[n]	[ŋ]	[o]	[ø]	[p]	[q]	[r]	[s]	[ʃ]	[t]	[u]	[y]	[v], [w]	[j]	[z]

Krymskotatarská cyrilice

А а	Б б	В в	Г г	Гъ гъ	Д д	Е е	Ё ё
Ж ж	З з	И и	Й й	К к	Къ къ	Л л	М м
Н н	Нъ нъ	О о	П п	Р р	С с	Т т	У у
Ф ф	Х х	Ц ц	Ч ч	Дж дж	Ш ш	Щ щ	Ъ ъ
Ы ы	Ь ь	Э э	Ю ю	Я я

Výslovnost krymskotatarské cyrilice v Mezinárodní fonetické abecedě

IPA
а	б	в	г	гъ	д	е	ё	ж	з	и	й	к	къ	л	м	н	нъ	o	п	p	c	т	у	ф	x	ц	ч	дж	ш	щ	ъ	ы	ь	э	ю	я
[a]	[b]	[v],[w]	[g]	[ɣ]	[d]	[ɛ],[jɛ]	[ø],[jø],[jo],[ʲo]	[ʒ]	[z]	[i],[ɪ]	[j]	[k]	[q]	[l],[ɫ]	[m]	[n]	[ŋ]	[o],[ø]	[p]	[r]	[s]	[t]	[u],[y]	[f]	[x]	[ts]	[tʃ]	[dʒ	[ʃ]	[ʃtʃ]	[(.j)]	[ɨ]	[ʲ]	[ɛ]	[y],[jy],[ju],[ʲu]	[ʲa], [ja]

Příklady

Číslovky

Krymská tatarština	Česky
bir, биp	jeden
eki, эки	dva
üç, yчь	tři
dört, дëpт	čtyři
beş, бeш	pět
altı, aлты	šest
yedi, eди	sedm
sekiz, ceкиз	osm
doquz, дoкъyз	devět
on, oн	deset

Vzorový text

Otče náš (modlitba Páně) v cyrilici:

Бизим Коклердеки Бабамыз,

Сенинъ Мукъаддес Адынъны эр кес сайсын!

Сенинъ Падишалыгъы кельсин! Кокте олгъаны киби,

epдe дe Сенинъ иpaдeнъ oлcyн!

Бyгyнь бизге куньделик отьмегимизми бер.

Бизге къарши гуна япкъан адамларны багъышлагъимиз киби,

Сен де бизим Сана къарши япкъан гъуналарымызны багъишла.

Бизге ёлдан урулмагъа берме, яманлиликътан къорчала.

Otče náš (modlitba Páně) v latince:

Bizim Qoqlerdeki Babamız,

Senin Muqaddes Adınnı er kes saysın!

Senin padışalığın kelʼsin! Qoqte olğanı kibi,

yerde de Senin iraden olsun!

Buğunʼ bizge qunʼdelik otʼmegimizni ber.

Bizge qarşı ğuna yapqan adamlarnı bağışlağımız kibi,

Sen de bizim Sana qarşı yapqan ğunalarımıznı bağışla.

Bizge yoldan urulmağa berme, yamanlıqtan qorçala.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Krymskotatarsko godka na slezské Wikipedii a Crimean Tatar language na anglické Wikipedii.

↑ (anglicky) Crimean Turkish, ethnologue.com

Externí odkazy

Wikipedie
Krymskotatarská verze Wikipedie, svobodné encyklopedie

Kategorie Krymská tatarština ve Wikislovníku
Úložiště vzdělávacích materiálů Krymština ve Wikiverzitě
(krymskou tatarštinou) Krymskotatarský internetový rozcestník
(krymskou tatarštinou), (anglicky), (rusky) Krymskotatarský lingvistický korpus
(krymskou tatarštinou), (anglicky), (rusky) Krymskotatarská internetová knihovna
(anglicky) Transliterace krymskotatarské cyrylice a latinky
(anglicky) Krymskotatarsko - ruský online slovník
(turecky) Krymskotatarsko (severní dialekt) - turecko - anglický online slovník

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Turkické jazyky

Kurzíva s † ukazují vymřelý jazyk

Západoturkické

oghurské nebo bolgarské

protobulharština † • čuvaština • hunština † • chazarština † • turkoavarština †

oghuzské jazyky


západní	ázerbájdžánština • balkánská gagauzština • gagauzština • osmanská turečtina † • pečeněžština † • staroanatolská turečtina † • turečtina

východní	chorasanská turečtina • turkmenština • salarština

jižní	afšarština • kaškajština (sonqoriština, ajnalluština) • urumština^[1]

kypčacké jazyky


západní – kypčacko-kumanské	ferganská kypčakština † • karačajsko-balkarština • karaimština • krymčakština • krymská tatarština^[2] • kumánština † • kumykština • kypčakština †

severní	kypčacko-bolgarské – barabština • baškirština • mišarština • starotatarština † • tatarština

východní – kypčacko-kyrgyzské	altajština • kyrgyzština

jižní – kypčacko-nogajské	karakalpačtina • kazaština • nogajština

ujgurské nebo čagatajské jazyky


západní	uzbečtina

východní	ajnština • čagatajština † • iliská turečtina • lopština • tarančiština • ujgurština • staroturečtina †

Východoturkické

sibiřské jazyky


severní	dolganština • jakutština

jižní	čulymština (küerikština) • fujüská kyrgyzština • chakaština • raní kirgizština (jeniseská kirgizština) • tuvinština • tofalarština • šorština (saghaj kacaština, kyzylština) • západní jugurština

argu

chalačština

↑ smíšený jazyk s kypčakštinou
↑ smíšený jazyk s oguzštinou

Jazyky Ruské federace

Úřední jazyk federace	ruština

Úřední jazyky federálních subjektů	abazinština • adygejština • agulština • altajština • avarština • ázerbájdžánština • baškirština • burjatština • cachurština • čečenština • čuvaština • darginština • chakaština • inguština • jakutština • kabardo-čerkeština • kalmyčtina • karačajsko-balkarština • komi • krymská tatarština • kumykština • lakština • lezginština • marijština (lužní marijština, horská marijština) • mordvinské jazyky (mokša, erzja) • nogajština • osetština • rutulština • tabasaranština • tatarština • tuvinština • ukrajinština • udmurtština

Neúřední jazyky menšin s oficiálním statutem	čukotština • dolganština • evenština • evenkijština • finština • chantyjština • jukagirština (Severní jukagirština, Jižní jukagirština) • karelština • kazaština • komi-permjačtina • mansijština • něnečtina • selkupština • vepština