Mordvinské jazyky
| Mordvinské jazyky | |
|---|---|
| Rozšíření | jihozápadní Rusko |
| Počet mluvčích | asi 1 200 000 |
| Počet jazyků | 2 |
| Klasifikace | |
| Dělení | |
| Dělení |
|
Mordvinské jazyky (rusky мордовские языки, "mordovskije jazyki") patří do finsko-volžské skupiny ugrofinských jazyků z uralské jazykové rodiny. Zahrnuje dva úzce příbuzné jazyky, erzju a mokšu. Vzhledem k rozdílům ve fonologii, slovní zásobě a gramatice si nejsou erzja a mokša navzájem srozumitelné, proto se při komunikaci mezi těmito jazykovými skupinami často používá ruština.[1]
Oba jazyky mají svoji vlastní spisovnou formu. Erzjanský spisovný jazyk byl vytvořen v roce 1922 a mokšský v roce 1923.[2]
Charakteristika
Mordvinské jazyky si udržují mnoho charakteristik již od ugrofinského prajazyka. Schází v nich předpony, místo předložek používají záložky (postpozice), přívlastek jména stojí vždy před daným jménem. Přívlastky se také neshodují se jménem v pádě ani čísle. Např. erzjansky:
- од кудо / od kudo – nový dům
- од кудот / od kudot – nové domy
- од кудосо / od kudoso – v novém domě
V mordvinských jazycích podléhají slova také vokálové harmonii.
Poslední průzkumy jazykovědců prokázaly komparativní metodou, že mordvinské jazyky mají blíže k baltofinským jazykům než k marijštině. Ze srovnání též vyplynulo, že si jsou mokša i erzja oproti předchozím tvrzením, založeným v sovětské politice divide et impera, srozumitelné zhruba v 90 procentech. Jde vlastně o dva jazyky či regiolekty jediného národa. Ukázkou této metody je např. srovnání číslovek od 1 do 10:
| marijština | mokša | erzja | finština | |
|---|---|---|---|---|
| 1 | ик(те) / ik(te) | фкя / fkja | вейке / vejke | yksi |
| 2 | кок(ыт) / kok(yt) | кафта / kafta | кавто / kavto | kaksi |
| 3 | кум(ыт) / kum(yt) | колма / kolma | колмо / kolmo | kolme |
| 4 | ныл(ыт) / nyl(yt) | ниле / nile | ниле / nile | neljä |
| 5 | вич (визыт) / vič (vizyt) | вете / vete | вете /vete | viisi |
| 6 | куд(ыт) / kud(yt) | кота / kota | кото / koto | kuusi |
| 7 | шым(ыт) / šym(yt) | сисем / sisem | сисем / sisem | seitsemän |
| 8 | кандаш(е) / kandam(e) | кафкса / kafksa | кавксо / kavkso | kahdeksan |
| 9 | индеш(е) / indem(e) | вейхкса / vejchksa | вейксэ / vejkce | yhdeksän |
| 10 | лу / lu | кемонь / kemon' | кемень / kemen' | kymmenen |
Vlivem ruského jazyka se v mordvinských jazycích objevily nové souhlásky ф / f a х / ch.
Pro oba mordvinské jazyky je charakteristické dvojí skloňování podstatných jmen. Vedle skloňování neurčitého existuje také tzv. skloňování určité neboli ukazovací, které plní funkci určitého členu známého z jiných jazyků.
Odkazy
Reference
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Uralská jazyková rodina | |||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Ugrofinské |
| ||||||||||||||||||||||||
| Samojedské |
| ||||||||||||||||||||||||
