Mordvinské jazyky

Mordvinské jazyky
Rozšířeníjihozápadní Rusko
Počet mluvčíchasi 1 200 000
Počet jazyků2
Klasifikace
Dělení
Dělení
  • Erzja
  • Mokša

Mordvinské jazyky (rusky мордовские языки, "mordovskije jazyki") patří do finsko-volžské skupiny ugrofinských jazyků z uralské jazykové rodiny. Zahrnuje dva úzce příbuzné jazyky, erzju a mokšu. Vzhledem k rozdílům ve fonologii, slovní zásobě a gramatice si nejsou erzja a mokša navzájem srozumitelné, proto se při komunikaci mezi těmito jazykovými skupinami často používá ruština.[1]

Oba jazyky mají svoji vlastní spisovnou formu. Erzjanský spisovný jazyk byl vytvořen v roce 1922 a mokšský v roce 1923.[2]

Charakteristika

Mordvinské jazyky si udržují mnoho charakteristik již od ugrofinského prajazyka. Schází v nich předpony, místo předložek používají záložky (postpozice), přívlastek jména stojí vždy před daným jménem. Přívlastky se také neshodují se jménem v pádě ani čísle. Např. erzjansky:

  • од кудо / od kudo – nový dům
  • од кудот / od kudot – nové domy
  • од кудосо / od kudoso – v novém domě

V mordvinských jazycích podléhají slova také vokálové harmonii.

Poslední průzkumy jazykovědců prokázaly komparativní metodou, že mordvinské jazyky mají blíže k baltofinským jazykům než k marijštině. Ze srovnání též vyplynulo, že si jsou mokša i erzja oproti předchozím tvrzením, založeným v sovětské politice divide et impera, srozumitelné zhruba v 90 procentech. Jde vlastně o dva jazyky či regiolekty jediného národa. Ukázkou této metody je např. srovnání číslovek od 1 do 10:

marijština mokša erzja finština
1 ик(те) / ik(te) фкя / fkja вейке / vejke yksi
2 кок(ыт) / kok(yt) кафта / kafta кавто / kavto kaksi
3 кум(ыт) / kum(yt) колма / kolma колмо / kolmo kolme
4 ныл(ыт) / nyl(yt) ниле / nile ниле / nile neljä
5 вич (визыт) / vič (vizyt) вете / vete вете /vete viisi
6 куд(ыт) / kud(yt) кота / kota кото / koto kuusi
7 шым(ыт) / šym(yt) сисем / sisem сисем / sisem seitsemän
8 кандаш(е) / kandam(e) кафкса / kafksa кавксо / kavkso kahdeksan
9 индеш(е) / indem(e) вейхкса / vejchksa вейксэ / vejkce yhdeksän
10 лу / lu кемонь / kemon' кемень / kemen' kymmenen

Vlivem ruského jazyka se v mordvinských jazycích objevily nové souhlásky ф / f a х / ch.

Pro oba mordvinské jazyky je charakteristické dvojí skloňování podstatných jmen. Vedle skloňování neurčitého existuje také tzv. skloňování určité neboli ukazovací, které plní funkci určitého členu známého z jiných jazyků.

Odkazy

Reference

  1. MINAHAN, James. One Europe, Many Nations. [s.l.]: Greenwood Publishing Group, 2000. "Mordvin+language" Dostupné online. ISBN 9780313309847. S. A489. 
  2. WIXMAN, Ronald. The Peoples of the USSR. [s.l.]: M. E. Sharpe, 1984. Dostupné online. ISBN 9780873325066. S. A137. 
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Uralská jazyková rodina
Ugrofinské
Ugrické
Finsko-permské
Finsko-volžské
Finsko-laponské
Baltofinské
finština (meänkielikvenská • ingrijská • savoská) • estonština (võruštinasetučtina) • karelština (livvština • lydština) • ižorštinalivonštinavepštinavotština
Sámské
Ostatní
marijština • mordvinské (erzja • mokša) • merjamuromštinameščerština
Permské
komijské (komi-zyrjanština • komi-permjačtinakomi-jazvanština) • udmurtština
Samojedské
severní
enečtina • juračtina • něnečtinanganasanština
jižní
kamasinština • matorština • koibalština • selkupština
Autoritní data Editovat na Wikidatech