Erzja
| Erzja (эрзянь кель) | |
|---|---|
| Rozšíření | Rusko (Mordvinsko, Nižněnovgorodská oblast, Čuvašsko, Uljanovská oblast, Samarská oblast, Penzenská oblast, Saratovská oblast, Orenburská oblast, Tatarstán, Baškortostán) |
| Počet mluvčích | 614 000 (2002)[1] |
| Klasifikace | |
| Písmo | Cyrilice |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | Mordvinská republika (Rusko) |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | není |
| ISO 639-2 | myv (B) myv (T) |
| ISO 639-3 | myv |
| Ethnologue | MYV |
| Wikipedie | |
| myv.wikipedia.org | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Erzja (erzjansky эрзянь кель, rusky эрзянский язык) je ugrofinský jazyk, spadající do skupiny mordvinských jazyků. Mluví jím zhruba 600 000 lidí v severních, východních a severozápadních částech Mordvinské republiky v Rusku.[1] Mimo Ruskou federaci jsou menšiny mluvčích také v Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Estonsku, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Lotyšsku, Litvě, Turkmenistánu, Ukrajině a v Uzbekistánu.[1]
Erzja používá cyrilici neboli azbuku, která se nijak neliší od cyrilice používané ruským jazykem. Spolu s jazykem mokša je úředním jazykem Mordvinska v Rusku. Oba jazyky jsou spolu úzce příbuzné, nicméně se značně liší ve fonologii, morfologii a slovní zásobě.
Fonologie
Samohlásky
| Přední | Střední | Zadní | |
|---|---|---|---|
| Zavřená | i | ɨ | u |
| Středová | e | o | |
| Otevřená | a |
Souhlásky
| Labiální | Alveolární | Post- alveolární | Palatální | Velární | |||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| tvrdá | měkká | ||||||
| Nazální | /m/ | /n/ | /nʲ/ | /ŋ/ | |||
| Plozivní | neznělá | /p/ | /t/ | /tʲ/ | /k/ | ||
| znělá | /b/ | /d/ | /dʲ/ | /ɡ/ | |||
| Afrikátní | neznělá | /ts/ | /tsʲ/ | /tʃ/ | |||
| Frikativní | neznělá | /f/ | /s/ | /sʲ/ | /ʃ/ | /x/ | |
| znělá | /v/ | /z/ | /zʲ/ | /ʒ/ | |||
| Vibrantní | /r/ | /rʲ/ | |||||
| Aproximantní | /l/ | /lʲ/ | /j/ | ||||
Abeceda
Moderní erzjanská abeceda je stejná jako ruská:
| А /a/ | Б /b/ | В /v/ | Г /ɡ/ | Д /d/ | Е /je/ | Ё /jo/ | Ж /ʒ/ | З /z/ | И /i/ | Й /j/ |
| К /k/ | Л /l/ | М /m/ | Н /n/ | О /o/ | П /p/ | Р /r/ | С /s/ | Т /t/ | У /u/ | Ф /f/ |
| Х /x/ | Ц /t͡s/ | Ч /t͡ʃ/ | Ш /ʃ/ | Щ /ʃt͡ʃ/ | Ъ /-/ | Ы /ɨ/ | Ь /◌ʲ/ | Э /e/ | Ю /ju/ | Я /ja/ |
Verze erzjanské abecedy před rokem 1927 zahrnovala další písmena s dieresí (ä) a šva (ə):
| А /a/ | Б /b/ | В /v/ | Г /ɡ/ | Д /d/ | Е /je/ | Ё /jo/ | Ж /ʒ/ | З /z/ | И /i/ | Й /j/ | К /k/ |
| Л /l/ | M /m/ | Н /n/ | нг /ŋ/ | О /o/ | П /p/ | Р /r/ | С /s/ | Т /t/ | У /u/ | Ф /f/ | Х /x/ |
| Ц /t͡s/ | Ч /t͡ʃ/ | Ш /ʃ/ | Щ /ʃt͡ʃ/ | Ъ /-/ | Ы /ɨ/ | Ь /◌ʲ/ | Э /e/ | Ю /ju/ | Я /ja/ | ä /æ/ | ə /ə/ |
Latinka (oficiálně schválená vládou Nižněnovgorodské oblasti v roce 1932, ale nikdy nebyla použita): a в c ç d ә e f g y i j k l m n o p r s ş t u v x z ƶ ь
Gramatika
Příklad časování slovesa кундамс / kundams (lovit):
| jednotné číslo | množné číslo | |||
|---|---|---|---|---|
| 1. os. | кундaн / kundan | lovím | кундатанo / kundatano | lovíme |
| 2. os. | кундaт / kundat | lovíš | кундатадo / kundatado | lovíte |
| 3. os. | кунды / kundy | loví | кундыть / kundyt' | loví |
Příklady
Číslovky
| Erzja | Česky |
| вейке | jeden |
| кавто | dva |
| колмо | tři |
| ниле | čtyři |
| вете | pět |
| кото | šest |
| сисем | sedm |
| кавксо | osm |
| вейксэ | devět |
| кемень | deset |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Erzya language na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c http://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=myv
|
Související články
- Erzjané
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu erzja na Wikimedia Commons - (rusky)(anglicky) Ugrofinská elektronická knihovna od Ugrofinského informačního centra v Syktyvkaru (Republika Komi) (texty jsou v marijštině, komi, udmurtštině, erzje a mokše)
- (rusky)(erzjansky) Erzjanj Mastor - Společnost pro ochranu Erzjanského jazyka
- (rusky)(erzjansky)(mokšansky) Zprávy v jazycích Erzja a Mokša
| Uralská jazyková rodina | |||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Ugrofinské |
| ||||||||||||||||||||||||
| Samojedské |
| ||||||||||||||||||||||||
| Jazyky Ruské federace | |
|---|---|
| Úřední jazyk federace | |
| Úřední jazyky federálních subjektů | abazinština • adygejština • agulština • altajština • avarština • ázerbájdžánština • baškirština • burjatština • cachurština • čečenština • čuvaština • darginština • chakaština • inguština • jakutština • kabardo-čerkeština • kalmyčtina • karačajsko-balkarština • komi • krymská tatarština • kumykština • lakština • lezginština • marijština (lužní marijština, horská marijština) • mordvinské jazyky (mokša, erzja) • nogajština • osetština • rutulština • tabasaranština • tatarština • tuvinština • ukrajinština • udmurtština |
| Neúřední jazyky menšin s oficiálním statutem | čukotština • dolganština • evenština • evenkijština • finština • chantyjština • jukagirština (Severní jukagirština, Jižní jukagirština) • karelština • kazaština • komi-permjačtina • mansijština • něnečtina • selkupština • vepština |
Autoritní data  |
|
|---|
Portály: Jazyk
