Ázerbájdžánština

Ázerbájdžánština Azərbaycan dili Азәрбајҹан дили آذربایجان دیلی
Mapa rozšíření jazyka
Rozšíření	Ázerbájdžán, Írán a také v částech států Gruzie, Irák, Kazachstán, Rusko, Sýrie, Turecko, Ukrajina
Počet mluvčích	25–30 milionů
Klasifikace	Turkické jazyky Západoturkické jazyky Oghuzské jazyky Ázerbájdžánština
Písmo	Latinka v Ázerbájdžánu (dříve cyrilice), Perská abeceda v Íránu
Postavení
Regulátor	není oficiální regulátor
Úřední jazyk	Ázerbájdžán (severní dialekt), Irák (jižní dialekt – je uznáván jako oficiální na severu Iráku, kde žijí Turkmeni)
Kódy
ISO 639-1	az
ISO 639-2	není
ISO 639-3	aze
Ethnologue	aze
Wikipedie
az.wikipedia.org (severní) azb.wikipedia.org (jižní)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ázerbájdžánština či azerština je turkický jazyk, kterým mluví Ázerbájdžánci, kteří žijí hlavně v Ázerbájdžánské republice, kde se mluví o severní variantě ázerbájdžánštiny, a v ázerbájdžánské oblasti v Íránu, kde se mluví o jižní variantě ázerbájdžánštiny. Ačkoli mezi oběma formami ázerbájdžánštiny existuje velmi vysoký stupeň vzájemné srozumitelnosti, existují značné rozdíly ve fonologii, lexikonu, morfologii, syntaxi a zdrojích výpůjček.

Severní ázerbájdžánština má oficiální status v Ázerbájdžánské republice a Dagestánu (federální subjekt Ruska), ale jižní ázerbájdžánština nemá oficiální status v Íránu, kde žije většina Ázerbájdžánců.

V Ázerbájdžánu se nazývá Azərbaycan dili, Ázerbájdžánci ji často nazývají také Türki.

Rozšíření jazyka

Celkově ázerbájdžánštinu používá 25 až 30 milionů rodilých mluvčích. (Asi 16 až 23 milionů v Íránu, 8 milionů v Ázerbájdžánu a 800 000 v dalších menších komunitách.) Jde o turkický jazyk oghuzské větve blízce příbuzný turečtině ovlivněný perštinou a arabštinou.

Další dialekty jazyka jsou používány v severozápadních oblastech Íránu (Íránský Ázerbájdžán), kde jde o převládající jazyk a zároveň lingvu franku pro ostatní tamní menšiny, například Kurdy, Armény a další. Jazyk je dále rozšířen v Dagestánu (Rusko), jihovýchodní Gruzii, severním Iráku a východním Turecku.

Mezi ázerbájdžánštinou a jinými oghuzskými jazyky (např. turečtinou, turkmenštinou či kaškajštinou v Turecku, na Kavkazu, Kypru a Balkáně, v Iráku, Sýrii a západní Evropě), je poměrně vysoká úroveň vzájemné srozumitelnosti. Počet rodilých mluvčích v této podskupině dosahuje 100 milionů a celkový počet mluvčích 125 milionů.

Písmo

Severní ázerbájdžánština používala do roku 1929 pro zápis arabské písmo. Od roku 1929 do roku 1939 používala latinku. Jelikož byl Ázerbájdžán součástí Sovětského svazu, v roce 1939 se pro zápis začala používat cyrilice. Po osamostatnění Ázerbájdžánu v roce 1991 se tam ázerbájdžánština opět začala psát latinkou, upravenou podle tureckého pravopisu. V Dagestánu se nadále používá cyrilice.

Jižní ázerbájdžánština používá a vždy používala arabské písmo.

Ázerbájdžánská abeceda sestává z 32 písmen.

Velká písmena:

A, B, C, Ç, D, E, Ə, F, G, Ğ, H, X, I, İ, J, K, Q, L, M, N, O, Ö, P, R, S, Ş, T, U, Ü, V, Y, Z

Malá písmena:

a, b, c, ç, d, e, ə, f, g, ğ, h, x, ı, i, j, k, q, l, m, n, o, ö, p, r, s, ş, t, u, ü, v, y, z

Ázerbájdžánština má 9 samohlásek (A, E, Ə, I, İ, O, Ö, U, Ü) a 23 souhlásek:

Výslovnost

Následující tabulka obsahuje vývoj ázerbájdžánské abecedy a její přibližnou výslovnost v češtině:

Arabské písmo	Latinka	Cyrilice	Latinka	Výslovnost v češtině
do roku 1929	1929–1939	1939–1991	1991	(přibližná)
ا,آ	A a	А а	A a	jako a
ﺏ	B b	Б б	B b	jako b
ﺝ	Ç ç	Ҹ ҹ	C c	jako dž
چ	C c	Ч ч	Ç ç	jako č
ﺩ	D d	Д д	D d	jako d
	E e	Е е	E e	jako e
ﻉ ,(کسره)	Ə ə	Ә ә	Ə ə	jako æ), je překládáno jako ä, a někdy jako e
ﻑ	F f	Ф ф	F f	jako f
گ	G g	Ҝ ҝ	G g	jako g'
ﻍ	Ƣ ƣ	Ғ ғ	Ğ ğ	prodlužuje předchozí samohlásku
ﺡ,ﻩ	H h	Һ һ	H h	jako h
ﺥ	X x	Х х	X x	jako ch
	Ь ь	Ы ы	I ı	tzv. zadopatrové i, jako y
ی	I i	И и	İ i	jako i
ژ	Ƶ ƶ	Ж ж	J j	jako ž
ﻙ	K k	К к	K k	jako k
ﻕ	Q q	Г г	Q q	jako g
ﻝ	L l	Л л	L l	jako l
ﻡ	M m	М м	M m	jako m
ﻥ	N n	Н н	N n	jako n
ﻭ	O o	О о	O o	jako o
	Ɵ ɵ	Ө ө	Ö ö	jako německé ö
پ	P p	П п	P p	jako p
ﺭ	R r	Р р	R r	jako r
ﺙ,ﺱ,ﺹ	S s	С с	S s	jako s
ﺵ	Ş ş	Ш ш	Ş ş	jako š
ﺕ,ﻁ	T t	Т т	T t	jako t
ﻭ	U u	У у	U u	jako u
ﻭ	Y y	Ү ү	Ü ü	jako německé ü
ﻭ	V v	В в	V v	jako v
ی	J j	Ј ј	Y y	jako j
ﺫ,ﺯ,ﺽ,ﻅ	Z z	З з	Z z	jako z

Příklady

Číslovky

Ázerbájdžánsky	Česky
bir, бир	jeden
iki, ики	dva
üç, үч	tři
dörd, дөрд	čtyři
beş, беш	pět
altı, алты	šest
yeddi, једди	sedm
səkkiz, сǝккиз	osm
doqquz, доггуз	devět
on, он	deset

Vzorový text

Otče náš (modlitba Páně)

Göylərdə olan Atamız,

Adın müqəddəs tutulsun.

Padşahlığın gəlsin.

Ko olsun Senin istediin,

Göydə olduğu kimi Yerdə də

Sənin iradən olsun.

Gündəlik çörəyimizi bizə bu gün ver.

Bizə borclu olannarı bağışladığımız kimi

Bizi borclarımızı da bağısla.

Bizi sınağa çəkmə,

Lakin bizi şəndən xilas et.

Amin.

Všeobecná deklarace lidských práv

ázerbájdžánsky (latinka)	Bütün insanlar ləyaqət və üquqlarına görə azad bərabər doğulurlar. Onarın şüuralrı və vicdanları var və bir-birlərinə münasibətdə ardaşlıq runhunda davranmalıdırlar.
ázerbájdžánsky (cyrilice)	Бүтүн инсанлар ләјагәт вә һүгугларына ҝөрә азад бәрабәр доғулурлар. Онларын шүурлары вә виҹданлары вар вә бир-бирләринә мүнасибәтдә гардашлыг руһунда давранмалыдырлар.
česky	Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Odkazy

Wikipedie
Ázerbájdžánská verze Wikipedie, svobodné encyklopedie

Wikipedie
Jihoázerbájdžánská verze Wikipedie, svobodné encyklopedie

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu ázerbájdžánština na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo ázerbájdžánština ve Wikislovníku
Popis ázerbájdžánských abeced od 7. století po dnešek (anglicky)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Turkické jazyky

Kurzíva s † ukazují vymřelý jazyk

Západoturkické

oghurské nebo bolgarské

protobulharština † • čuvaština • hunština † • chazarština † • turkoavarština †

oghuzské jazyky


západní	ázerbájdžánština • balkánská gagauzština • gagauzština • osmanská turečtina † • pečeněžština † • staroanatolská turečtina † • turečtina

východní	chorasanská turečtina • turkmenština • salarština

jižní	afšarština • kaškajština (sonqoriština, ajnalluština) • urumština^[1]

kypčacké jazyky


západní – kypčacko-kumanské	ferganská kypčakština † • karačajsko-balkarština • karaimština • krymčakština • krymská tatarština^[2] • kumánština † • kumykština • kypčakština †

severní	kypčacko-bolgarské – barabština • baškirština • mišarština • starotatarština † • tatarština

východní – kypčacko-kyrgyzské	altajština • kyrgyzština

jižní – kypčacko-nogajské	karakalpačtina • kazaština • nogajština

ujgurské nebo čagatajské jazyky


západní	uzbečtina

východní	ajnština • čagatajština † • iliská turečtina • lopština • tarančiština • ujgurština • staroturečtina †

Východoturkické

sibiřské jazyky


severní	dolganština • jakutština

jižní	čulymština (küerikština) • fujüská kyrgyzština • chakaština • raní kirgizština (jeniseská kirgizština) • tuvinština • tofalarština • šorština (saghaj kacaština, kyzylština) • západní jugurština

argu

chalačština

↑ smíšený jazyk s kypčakštinou
↑ smíšený jazyk s oguzštinou

Jazyky Ruské federace

Úřední jazyk federace	ruština

Úřední jazyky federálních subjektů	abazinština • adygejština • agulština • altajština • avarština • ázerbájdžánština • baškirština • burjatština • cachurština • čečenština • čuvaština • darginština • chakaština • inguština • jakutština • kabardo-čerkeština • kalmyčtina • karačajsko-balkarština • komi • krymská tatarština • kumykština • lakština • lezginština • marijština (lužní marijština, horská marijština) • mordvinské jazyky (mokša, erzja) • nogajština • osetština • rutulština • tabasaranština • tatarština • tuvinština • ukrajinština • udmurtština

Neúřední jazyky menšin s oficiálním statutem	čukotština • dolganština • evenština • evenkijština • finština • chantyjština • jukagirština (Severní jukagirština, Jižní jukagirština) • karelština • kazaština • komi-permjačtina • mansijština • něnečtina • selkupština • vepština