Čečenština
| Čečenština (Нохчийн мотт, Noxçiyn mott) | |
|---|---|
| Rozšíření | Čečensko (Rusko), Jordánsko |
| Počet mluvčích | 1 341 000[1] |
| Klasifikace | Severokavkazské jazyky |
| Písmo | Latinka, cyrilice |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | Čečensko (Rusko) |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | ce |
| ISO 639-2 | che (B) che (T) |
| ISO 639-3 | che |
| Ethnologue | cjc |
| Wikipedie | |
| ce.wikipedia.org | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čečenština je jazyk z čečensko-ingušské, též vajnachské větve kavkazské jazykové rodiny. Má 1,3 milionů mluvčích, z nichž většina žije v Rusku.[1] Je podobná inguštině.
Kavkazskými jazyky se mluví pouze v oblasti Kavkazu, i když gruzínština se někdy považuje za příbuznou baskičtiny.
Čečenštinou hovoří asi 950 000 lidí v Čečensku[zdroj?] a dále jí používají diaspory Čečenců žijící na Středním východě, zejména v Jordánsku.
Čečenština je oficiálním jazykem Čečenska, autonomní republiky Ruska.
Nářečí
- Ploskost
- Itumkala (Šatoj)
- Melchin
- Kistin
- Čeberloj
- Akkin (Aux)
Čečenština má 31 souhlásek.
Slovní zásoba
Některá čečenská slova jsou vypůjčena z arabštiny, jiná z turkických jazyků, perštiny, gruzínštiny a ruštiny.
Historie
Čečenské písmo vzniklo po říjnové revoluci a od 20. let 20. století se začala používat latinka namísto arabského písma. V roce 1938 se začala používat cyrilice. Po deklaraci čečenské republiky v roce 1992 začali někteří mluvčí používat latinku, ale většina obyvatelstva stále používá cyrilici. Čečenská diaspora v Jordánsku, Turecku a Sýrii hovoří plynule čečensky, ale s psaním je to již horší (cyrilice).[zdroj?]
Příklady
Číslovky
| Čečensky | Česky |
| цхьаъ | jeden |
| шиъ | dva |
| кхоъ | tři |
| диъ | čtyři |
| пхиъ | pět |
| ялхӏ | šest |
| ворхӏ | sedm |
| бapxӏ | osm |
| исс | devět |
| итт | deset |
Užitečné fráze
| Čečensky | Česky |
| De dika xülda! | Dobrý den! |
| Muxa haş vu ẋo! | Jak se máš? |
| Dika haş vu. Barkalla | Jsem v pohodě, děkuji! |
| Ẋan ċe hun yu? | Jak se jmenuješ? |
| San ċe Andi yu. | Jmenuji se Andy. |
| Ẋo stengara vu? | Odkud jsi? |
| So Groznera vu. | Jsem z Grozné. |
| Ẋan bolh hun bu, Andi? | Co děláš, Andy? |
| So deşarxo vu. | Jsem student. |
Odkazy
Externí odkazy
|
Obrázky, zvuky či videa k tématu čečenština na Wikimedia Commons 
Úložiště vzdělávacích materiálů Čečenština ve Wikiverzitě
Reference
- ↑ a b Ethnologue
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Kavkazské jazyky | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| severokavkazské |
| ||||||
| kartvelské (jihokavkazské) | gruzínština • zanština • svanština | ||||||
| Jazyky Ruské federace | |
|---|---|
| Úřední jazyk federace | |
| Úřední jazyky federálních subjektů | abazinština • adygejština • agulština • altajština • avarština • ázerbájdžánština • baškirština • burjatština • cachurština • čečenština • čuvaština • darginština • chakaština • inguština • jakutština • kabardo-čerkeština • kalmyčtina • karačajsko-balkarština • komi • krymská tatarština • kumykština • lakština • lezginština • marijština (lužní marijština, horská marijština) • mordvinské jazyky (mokša, erzja) • nogajština • osetština • rutulština • tabasaranština • tatarština • tuvinština • ukrajinština • udmurtština |
| Neúřední jazyky menšin s oficiálním statutem | čukotština • dolganština • evenština • evenkijština • finština • chantyjština • jukagirština (Severní jukagirština, Jižní jukagirština) • karelština • kazaština • komi-permjačtina • mansijština • něnečtina • selkupština • vepština |
Portály: Jazyk
