Wutun

Wutun
Počet mluvčích	4 000 (2016)^[1]
Postavení
Regulátor	není stanoven
Úřední jazyk	není úředním
Kódy
ISO 639-1	není
ISO 639-2	není
ISO 639-3	wuh
Ethnologue	wuh
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wutun (čínsky 五屯话, pchin-jin Wǔtún) je smíšený kreolizovaný jazyk, vycházející z čínštiny (mandarínské), mongolštiny a tibetštiny. Jazyk vznikl smíšením čínštiny a jazyka bonan. Jazyk bonan je smíšený jazyk, mix tibetštiny a mongolštiny. Jazyk má gramatiku mongolského typu, většina slov pochází z čínštiny. Celý jazyk je pak ovlivněn tibetštinou.

Mluvčí jazyka wutun

Jazykem wutun mluví asi 4000 lidí. Používá se v Číně, v provincii Čchin-chaj (v okrese Tongren). Používá se ve dvou vesnicích (vesnice Horní Wutun a Dolní Wutun). Jazykem mluví lidé klasifikováni jako příslušníci etnika Tu, ovšem oni sami sebe identifikují jako Tibeťany.

Příklady

Číslovky

Wutun	Česky
ji˥˩	jeden
ɣɤ˥˩	dva
san˩˥	tři
sɯ˥˩	čtyři
wu˩˥	pět
liɤ˩˥	šest
tɕʰi˩˥	sedm
pa˩˥	osm
tʲɯ˩˥	devět
ʂɯ˨˦	deset

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wutun language na anglické Wikipedii.

↑ Ethnologue. Dallas: SIL International.

Smíšené jazyky

kreolština

V Evropě	Caló (romština + románské jazyky) • Erromintxela (romština + baskičtina) • Laiuse romština (romština + estonština) • Llanito (angličtina + španělštiny) • Petuh (němčina + dánština) • Ponaschemu (němčina + dolnolužická srbština) • Ponašymu (slezština (polština) + čeština) • Romsko-srbský jazyk (romština + srbština) • Russenorsk (ruština + norština) • Shelta (angličtina + irština) • Suržyk (ruština + ukrajinština) • Trasjanka (ruština + běloruština) • Západní polesština (ukrajinština + běloruština)

V Americe	Alemañol, Belgranodeutsch (španělština + němčina) • Caló (romština + románské jazyky) • Kaqchikelsko-k'iche'ský smíšený jazyk (kaqchikel + k'iche') • Jopará (španělština + guaranština) • Kallawaya (kečuánština + puquina) • Media Lengua (španělština + kichwa) • Michif (kríjština + francouzština) • Papiamento (portugalština + španělština + nizozemština + angličtina) • Sranan Tongo (španělština + + angličtina + nizozemština + portugalština)

V Africe	Aasáx (masajština + mbugu) • Gadal (songhajština + tamašek) • Malawiské lomwe (lomwe + čičevština) • Mbugu (pare + kušitské jazyky)

V Asii	Balačka (ukrajinština + ruština) • Bonan (tibetština + mongolština) • Dao (standardní čínština + tibetština) • E (čínština + thajština) • Hajong (tibetobarmské jazyky + indoárijské jazyky) • Hokaglish (hokkien + tagalog + angličtina) • Che-čou (standardní čínština + ujgurština) • Kapadocká řečtina (řečtina + turečtina) • Kjakhtský rusko-čínský pidžin (ruština + čínština) • Ling-ling (hmongština + čínština) • Lomavrenština (arménština + romština + domari) • Madras bashai (tamilština + angličtina) • Mao-ťia (čínština + miao) • Mednyjská aleutština (ruština + aleutština) • Qoqmončaq (kazaština + mongolština + evenština) • San-čchiao (kam + hmu) • Wutun (čínština + bonan)

V Austrálii a Oceánii	Gurindjisko-Kriolský jazyk (gurindji + kriol) • Light warlpiri (australská kreolština + warlpiri) • Nguluwanština (vapština + ulithijština) • Numbami (austronéské jazyky + papuánské jazyky)

(V závorkách jsou uvedeny jazyky, z nichž smíšené jazyky vznikly, kurzívou jsou uvedeny mrtvé jazyky) • Kategorie