Jindřich Uher

Jindřich Uher
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci: 1946 – 1948
Poslanec Národního shromáždění ČSR a ČSSR
Ve funkci: 1948 – 1968
Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci: 1969 – 1971
Místopředseda čs. vlády
Ve funkci: 1953 – 1954
Čs. ministr zemědělství
Ve funkci: 1953 – 1954
Předchůdce	Josef Nepomucký
Nástupce	Marek Smida
Čs. ministr potravinářského průmyslu
Ve funkci: 1954 – 1961
Nástupce	Josef Krosnář
Čs. ministr vnitřního obchodu
Ve funkci: 1961 – 1968
Předchůdce	Ladislav Brabec
Nástupce	Oldřich Pavlovský
Stranická příslušnost
Členství	KSČ
Narození	18. června 1911 Předměřice nad Labem Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	26. července 1985 Praha Československo Československo
Choť	Františka Tichá (Uhrová)
Děti	Miloslava Uhrová
Profese	politik
Ocenění	Řád republiky Řád 25. února
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jindřich Uher (18. června 1911 Předměřice nad Labem – 26. července 1985 Praha^[1][2]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, poslanec Ústavodárného Národního shromáždění, Národního shromáždění ČSR a ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění; ministr několika vlád Československa.

Biografie

Pocházel z rodiny strojního zámečníka. Jeho otec byl zakládajícím členem KSČ. Jindřich již jako sedmiletý vstoupil do Jednoty proletářské tělovýchovy a již jako učeň byl aktivní v dělnickém hnutí. Členem KSČ se stal roku 1931.^[3] Původní profesí byl dělníkem v továrně na hudební nástroje v Hradci Králové. Už v první polovině 30. let byl ovšem převážně nezaměstnaný a živil se příležitostnou prací, například jako tesař.^[2] Za nacistické okupace byl aktivní v odboji. V červnu 1940 byl zatčen a odsouzen na osm let.^[3]

Po druhé světové válce zastával vysoké stranické funkce. V listopadu 1945 byl kooptován za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. V této funkci ho pak potvrdil VIII. sjezd KSČ, IX. sjezd KSČ, X. sjezd KSČ, XI. sjezd KSČ, XII. sjezd KSČ a XIII. sjezd KSČ. V období leden 1952 – leden 1953 byl členem organizačního sekretariátu ÚV KSČ a ve stejném období byl i tajemníkem ÚV KSČ.^[4] V roce 1951 se stal vedoucím tajemníkem KV KSČ v Gottwaldově.^[3]

Byl členem několika vlád. V letech 1953–1954 byl místopředsedou vlády Antonína Zápotockého a Viliama Širokého, v letech 1953–1954 rovněž v této vládě zastával post ministra zemědělství. V období let 1954–1961 zastával post ministra potravinářského průmyslu v druhé vládě Viliama Širokého a třetí vládě Viliama Širokého, pak byl v letech 1961–1968 ministrem vnitřního obchodu ve třetí vládě Viliama Širokého a ve vládě Jozefa Lenárta.

Po desítky let rovněž zasedal v nejvyšších zákonodárných sborech. V parlamentních volbách v roce 1946 byl zvolen poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za KSČ.^[5] V parlamentu setrval do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1948, v nichž byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Hradec Králové.^[6] Mandát získal i ve volbách do Národního shromáždění roku 1954,^[7] volbách roku 1960^[8] a volbách roku 1964 (od roku 1960 jako poslanec Národního shromáždění ČSSR).^[9] Zasedal zde do konce funkčního období roku 1968, kdy se v souvislosti s federalizací Československa přesunul do Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Zde působil do roku 1971.^[10]

Později působil jako velvyslanec ČSSR v africké Keni. Získal Řád 25. února a Řád republiky.^[11]

Zemřel v červenci 1985.^[11]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jindřich Uher
• Jindřich Uher v parlamentu