Jan IV. z Pernštejna

Jan IV. z Pernštejna
Vzhled Jana z Pernštejna známý pouze z reliéfu jeho pamětní medaile
Vzhled Jana z Pernštejna známý pouze z reliéfu jeho pamětní medaile
Narození14. listopadu 1487
Moravský Krumlov
Úmrtí8. září 1548 (ve věku 60 let)
Hrušovany
Místo pohřbeníKlášter v Doubravníku
Povoláníregent a politik
ChoťHedvika ze Šelmberka[1]
DětiVratislav II. z Pernštejna
Marie Těšínská z Pernštejna
Vojtěch II. z Pernštejna
Jaroslav z Pernštejna
RodičeVilém II. z Pernštejna a Johanka z Liblic[1]
RodPernštejnové
PříbuzníVojtěch z Pernštejna (sourozenec)
Polyxena z Lobkovic, Maxmilián z Pernštejna, Johana z Pernštejna, Bibiana z Pernštejna, Alžběta Isabela z Pernštejna a Jan V. z Pernštejna (vnoučata)
Funkceregent
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Vilém II. z Pernštejna
matka Johanka z Liblic
sestra Bohunka z Pernštejna
bratr Vojtěch z Pernštejna
1. manželka Anna Kostková z Postupic
dcera Markéta z Pernštejna
dcera Johanka z Pernštejna
dcera Kateřina z Pernštejna
dcera Marie z Pernštejna
2. manželka Hedvika ze Šelmberka
syn Jaroslav z Pernštejna
syn Vratislav II. z Pernštejna
syn Vojtěch II. z Pernštejna
dcera Kateřina z Pernštejna
3. manželka Magdolna Székely de Ormosd
Portál kostela v Doubravníku, místa posledního odpočinku Jana z Pernštejna
Perštýnská ulice, pardubická „královská cesta“ k zámku

Jan IV. z Pernštejna, zvaný Bohatý (14. listopadu 14878. září 1548 Hrušovany u Brna) byl moravský a český šlechtic a vůdce české stavovské nekatolické opozice. Opakovaně zastával úřad moravského zemského hejtmana a v letech 1537–1548 byl kladským hrabětem.

Bohatství a moc

Jan z Pernštejna byl starším synem Viléma II. z Pernštejna, bratr Vojtěchův, po otci dědicem moravských statků. Ve svých devatenácti letech se stal nejvyšším komorníkem zemského soudu v Brně a krátce poté moravským zemským hejtmanem. Před rokem 1521 sídlil na hradě Tovačově, který dal opevnit a po němž se psal jako „Jan z Pernštejna na Tovačově.“ Po smrti svého otce se začal titulovat jako „Jan z Pernštejna na Helfštejně.“ Hrad Helfštejn se stal jeho hlavním sídlem, i když jako reprezentativní moravské sídlo nechal Jan zbudovat v letech 15221526 zámek v Prostějově.[2] Stavební činnost rozvíjel i na svém rodovém hradě Pernštejně, který doznal raně renesančních přístaveb. Před hrozícím tureckým nebezpečím nechal ještě více opevnit hrady Helfštejn, Židlochovice, Tovačov a další. V letech 1528–1538 byl poručníkem těšínského knížete Václava III. Adama, kterého v roce 1525 na fryštátském zámku zasnoubil se svou dcerou Marií. Fakticky tak v tomto období vládl Těšínskému knížectví, ale vládu přesunul z Těšína do pohodlnější rezidence ve Fryštátě (dnes Karviná).

  • Stříbrná portrétní medaile Jana z Pernštejna (1543), lícní strana
    Stříbrná portrétní medaile Jana z Pernštejna (1543), lícní strana
  • Stříbrná portrétní medaile Jana z Pernštejna (1543), rubní strana s erbem a opisem IOHANNES BARO A PERNESTAIN
    Stříbrná portrétní medaile Jana z Pernštejna (1543), rubní strana s erbem a opisem IOHANNES BARO A PERNESTAIN

Proti turecké expanzi

Podílel se význačně na formování silné moravské zemské hotovosti proti Turkům, která však k bitvě, vedené králem Ludvíkem Jagellonským roku 1526 u Moháče nedorazila včas, což také částečně přispělo k porážce a smrti českého krále. Jan si to po zbytek života vyčítal.

Po smrti bratra Vojtěcha z Pernštejna 1534 převzal Jan i česká panství. V roce 1537 půjčil panovníkovi značnou finanční hotovost a za to převzal do zástavy kladské hrabství i s mincovnou, v níž od roku 1540 razil nevládní stříbrné tolary a zlaté dukáty.[3] Stal se zdaleka nejbohatším magnátem v zemi. Byl jednou z vůdčích osobností české stavovské opozice a stál v čele české novoutrakvistické šlechty, hlásící se k reformaci luterského typu. Kolem roku 1543 byl mluvčím skupiny šlechty a duchovenstva, která usilovala o sjednocení nekatolíků v jednu zemskou církev. Chtěl tak sjednotit síly k obraně země proti tureckému nebezpečí. Král Ferdinand I. v tom ale viděl snahu podlomit úsilí o centralizaci moci a rekatolizaci a jednotnou reformační církev odmítl. Jan vedl mnoho politických jednání, z nichž řada se konala na pardubickém zámku. Těmito politickými a církevně společenskými aktivitami se vysvětluje, proč Jan z Pernštejna nechal na pardubickém zámku sál zvaný Mázhaus vyzdobit, ve světské stavbě nezvykle, nástěnným obrazem s náboženským motivem podle Lucase Cranacha st., představujícím antitezi Starého a Nového Zákona.

Kostel a rodinná hrobka v Doubravníku

V letech 15351557 nechal Jan vybudovat v Doubravníku kostel Povýšení svatého Kříže. Pod presbytářem byla zřízena pernštejnská hrobka. Jedná se o honosný kostel, při jehož stavbě se nešetřilo mramorem.

Přestavba města Pardubic

Když město Pardubice roku 1538 vyhořelo, pomohl je znovu vybudovat v tehdy nastupujícím renesančním slohu v nádherné rezidenční poddanské město. Domy byly zvýšeny o další patro a štíty nově upraveny a vyzdobeny. Ostění oken byla provedena po italském vzoru ze zdobných terakotových prefabrikátů. Tehdy se po Čechách říkalo „skví se jako Pardubice“.

Závěr života a skon

Ke konci života se dostal do finančních obtíží způsobených vysokou daňovou zátěží a snahou i nad její rámec půjčkami finančně pomoci králi při obraně proti Turkům.

Své poslední dny trávil v Hrušovanech nad Jevišovkou, kde 8. září 1548 zemřel. Před smrtí údajně svým synům řekl, ať nikdy neprodávají hrad Pernštejn, kolébku jejich rodu. 12. září bylo jeho tělo převezeno na zámek v Židlochovicích a odtud přes Brno do Doubravníku, kde byl pohřben do rodinné hrobky.

  • V letech 1528–1548 bylo Janovo těšínské sídlo na Fryštátském hradě
    V letech 1528–1548 bylo Janovo těšínské sídlo na Fryštátském hradě
  • Jan z Pernštejna dle Paprockého Zrcadla slavného markrabství moravského
    Jan z Pernštejna dle Paprockého Zrcadla slavného markrabství moravského

Reference

  1. a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. Zámek Prostějov – Navštivte Střední Moravu. www.strednimorava-tourism.cz [online]. [cit. 2020-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-05. 
  3. Zuzana Holečková: České, moravské a slezské mince 10.-20. století, Národní muzeum – Chaurova sbírka. Svazek I.: Nevládní tolarové ražby, ražby slezských knížectví. Národní muzeum Praha 2010, s. 23–24

Literatura

  • JEŽ, Radim. Správa Těšínského knížectví Janem z Pernštejna v letech 1528-1545. Práce a studie Muzea Beskyd. Společenské vědy. 2008, roč. 20, s. 225–267. ISSN 1804-1116. 
  • VOREL, Petr. Páni z Pernštejna : vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Praha: Rybka Publishers, 1999. 318 s. ISBN 80-86182-24-X. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan IV. z Pernštejna na Wikimedia Commons
  • Seznam prací o Janovi IV. z Pernštejna v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
  • http://genealogy.euweb.cz/bohemia/pernstein2.html
Předchůdce:
Jan Meziříčský z Lomnice
Znak z doby nástupu Moravský zemský hejtman
První období 15151519
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Arkleb Trnavský z Boskovic
Pernštejnové
páni z Pernštejna (potomci pánů z Medlova), 1631 vymřeli po meči, 1646 po přeslici
Rodový erb
Rodový erb
1. generace
neznámý z Medlova
2. generace
Gothard z Medlova († před 1208) • Etleus (Atluš) z Medlova († před 1220)
3. generace
Štěpán I. z Medlova († před 1235) • Jimram z Medlova († po 1225)
4. generace
Vojtěch z Medlova († po 1258) • Štěpán II. z Kamene a Zubří († po 1256) • Jimram I. z Medlova († po 1253)
5. generace
Filip I. z Pernštejna († po 1269) • Štěpán III. z Pernštejna († po 1285) • Havel z Pernštejna († po 1285) • Zdeslava z Pernštejna († po 1284) • neznámá z Medlova, provd. z Bechyně • Bedřich I. z Medlova († po 1348) • Atluš (Archleb) z Medlova († po 1294)
6. generace
Jimram II. z Aueršperka († před 1325) • Bohuslav z Pernštejna († po 1295) • Filip II. z Pernštejna († po 1308) • Štěpán IV. z Pernštejna († po 1294) • Vojtěch II. z Medlova († po 1318)
7. generace
Jeruše z Aueršperka († po 1335) • Jimram IV. z Kamene († po 1350) • Filip III. z Pernštejna († po 1326) • Adam z Pernštejna († po 1325) • Jimram III. z Pernštejna († po 1350) • Filip I. z Jakubova († před 1345) • Štěpán V. z Pernštejna († před 1345) • Eufemie (Ofka) z Medlova († po 1344)
8. generace
Filip IV. († po 1348) • Atluš II. († 1355) • Vojtěch III. († po 1348) • Oneš († po 1353) • Jindřich († po 1365) • Vojtěch († po 1374) • Jimram VI. († po 1390) • Vaněk († po 1385) • Štěpán IV. († po 1368) • Jimram V. († po 1383) • Bolka († po 1386) • Ofka († po 1356) • Filip II. z Jakubova a Pernštejna (zmíněn 1345–1374) • Žibřid († po 1369) • Klára († po 1378) • Kačna († po 1360) • Anežka († po 1378)
9. generace
Štěpán VIII. († po 1385) • Filip II. († po 1392) • Jimram mladší († po 1391) • Vznata († asi 1378) • Žibřid II. († asi 1406) • Klára († po 1384) • Machna († po 1406) • Štěpán VII. († po 1371) • Bohuslav II. (zmíněn 1360–1386) • Blanka († po 1371) • Heralt • Markéta (zmíněna 1371–1392) • Smil († po 1390) • Vilém I. (asi 1360–1422/1426)
10. generace
Atlus († asi 1398) • Jan Žibřid II. (zmíněn 1415–1452) • Štěpán (asi 1380–1412/1415) • Bavor (asi 1395–1427/1434) • Magdalena († po 1406) • Kateřina • Jan II. (asi 1406–1475) • Anna (asi 1408 – po 1447)
11. generace
Jan († po 1447) • Kateřina (asi 1437–1449) • Zikmund (asi 1437–1473) • Vilém II. (1438–1521) • Jan III. (asi 1460–1478/1480) • Vratislav I. (asi 1463–1496) • Jimram (asi 1465–1481/1482)
12. generace
Bohunka (před 1463 – po 1478) • Kunka (asi 1464 – po 1481) • Dorota (asi 1470 – před 1488) • Markéta "Machna" (asi 1472–1515/1520) • Bohunka (1485–1549) • Jan IV. "Bohatý" (1487–1548) • Vojtěch (1490–1534)
13. generace
Ludvík (po 1508–1526) • Markéta (1514 – před 1529) • Johana (1516 – po 1532) • Kateřina (1518–1552) • Bohunka (asi 1519 – po 1534) • Anna (asi 1521 – po 1540) • Marie (1524–1566) • Veronika (po 1525–1529) • Jaroslav (1528–1560) • Vratislav II. "Nádherný" (1530–1582) • Vojtěch II. (1532–1561) • Kateřina (1534–1571)
14. generace
Johana (1556–1631) • Hedvika (1557 – po 1564) • Alžběta "Eliška" Isabela (1557–1610) • Hedvika (1559 † mláda) • Hyppolita (1560–1564) • Jan V. (1561–1597) • Anna Marie (1562 – před 1564) • Anna (1563 – před 1564) • Františka (asi 1565–1630/1635) • Polyxena (1566–1642) • Vilém (asi 1567 – před 1572) • Václav (asi 1569 – mlád po 1572) • Elvíra (asi 1571 – po 1628) • Beatrix (asi 1572 † mlád) • Vratislav (asi 1573 † mlád) • Vojtěch (asi 1574 † mlád) • Luisa (před 1575 † mlád) • Maxmilián (1575–1593) • Eleonora (asi 1576 † mláda) • Bibiana (asi 1578/1584–1616) • František (po 1579 † mlád)
15. generace
Anna (asi 1590 – před 1646) • Vratislav Eusebius (1594–1631) • Frebonie Eusebie (1596–1646) • Eva (asi 1597 † mláda)
Sídla
Častolovice • Helfštýn • Kunětická hora • Lanškroun • Lanšperk • Litice • Mitrov • Pardubice • Pernštejn • Pernštejnský palác na Pražském hradě • Plumlov • Potštejn • Prostějov • Rychnov nad Kněžnou • Tovačov • Víckov • Židlochovice • Zubštejn
Pohřebiště
Pernštejnská hrobka v kostele Povýšení sv. Kříže v Doubravníku • Pernštejnská hrobka v kostele sv. Bartoloměje v Pardubicích • Pernštejnská hrobka v katedrále svatého Víta, Václava a VojtěchaPraze
v prvních generacích jsou příbuzenské vztahy nejisté, tučně jsou vyznačeny hlavy (senioři) rodu (od 15. století)
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • Biblio: 54f312c5-1dc3-4cea-a214-c36944fcd280
  • NKC: hka2012712587
  • VIAF: 253101818