Jaroslav z Pernštejna

Jaroslav z Pernštejna
Nejspíše portrét Jaroslava z Pernštejna z roku 1558 od Jakoba Seiseneggera. Portrét byl přisuzován bratrovi Vratislavovi II., ale kulturněhistorická analýza obrazu provedená v letech 2008 a 2010 Blankou Kubíkovou se přiklání k Jaroslavovi.[1]
Nejspíše portrét Jaroslava z Pernštejna z roku 1558 od Jakoba Seiseneggera. Portrét byl přisuzován bratrovi Vratislavovi II., ale kulturněhistorická analýza obrazu provedená v letech 2008 a 2010 Blankou Kubíkovou se přiklání k Jaroslavovi.[1]
Narození14. listopadu 1528
Moravský Krumlov
Moravské markrabstvíMoravské markrabství Moravské markrabství
Úmrtí27. července 1560 (ve věku 31 let)
Itálie
Povoláníkomorník
RodičeJan IV. z Pernštejna a Hedvika ze Šelmberka[2]
RodPernštejnové
PříbuzníVratislav II. z Pernštejna a Vojtěch II. z Pernštejna (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Jan IV. z Pernštejna
matka Hedvika ze Šelmberku
strýc Vojtěch z Pernštejna
bratr Vratislav II. z Pernštejna
bratr Vojtěch z Pernštejna
nevl. sestra Markéta z Pernštejna
nevl. sestra Johanka z Pernštejna
nevl. sestra Kateřina z Pernštejna
nevl. sestra Marie z Pernštejna
sestra Kateřina z Pernštejna
manželka Elisabeth Thurzó de Bethenfalva

Jaroslav z Pernštejna (14. listopadu 1528, Moravský Krumlov – 27. července 1560)[3] byl nejstarší ze tří synů Jana IV. z Pernštejna a poslední držitel rozsáhlého pernštejnského majetku v Čechách.

Nezkušený magnát

Když Jan IV. z Pernštejna zemřel, bylo Jaroslavovi necelých dvacet let. Padla na něj odpovědnost za rozsáhlý majetek a také za dva mladší bratry Vratislava a Vojtěcha a sestru Kateřinu. Se správou majetku a řízením hospodářství neměl žádné zkušenosti a v rodině se ani neměl s kým poradit. Hledal proto pomoc v prostředí habsburské aristokracie na panovnickém dvoře, které mu bylo již dříve blízké. V osobě českého krále a později římského císaře Ferdinanda I. Habsburského spatřoval svého velkého příznivce a ochránce. Udržování vztahů k panovnickému dvoru však bylo velmi nákladné a také se pobytem ve Vídni a dlouhými cestami po Evropě odcizoval českému prostředí. Rovněž oba mladší bratři vedli nákladný život.

Dělení majetku a problémy

Při pozdějším dělení majetku si nejmladší z bratrů Vojtěch vybral svou třetinu na Moravě s centrem v Prostějově, Vratislav moravské statky s centrem v Židlochovicích a Jaroslav převzal česká panství, z nich největší byly Pardubice a Potštejn. Kvůli zaneprázdnění povinnostmi u panovnického dvora Jaroslav pověřil roku 1550 správou panství Petra Hamzu ze Zábědovic ve funkci regenta. Přestože to byl zkušený finančník a úředník, stále rostoucí dluhy panství se mu nedařilo splácet a majetek musel být postupně rozprodáván, často pod cenou, anebo propadal ve prospěch věřitelů. Jaroslav byl nucen v roce 1556 prodat i Pernštejn.[zdroj?] Výnos pardubického panství byl rozdělován mezi věřitele, ale nestačil krýt ani úroky.

Nešťastný konec

Jaroslav před dluhy nakonec uprchl do Itálie, kde v roce 1560 zemřel. Zbyly po něm jen dluhy a velmi špatná pověst zhýralce. Prestiž Pernštejnů pak zachránil panovník, který rozhodl převzít panství v hodnotě 400.000 kop míšenských grošů královskou komorou a zavázat se k úhradě Jaroslavových dluhů. Tak neblaze skončilo téměř sedmdesátileté zlaté období panství Pernštejnů v Pardubicích.

  • Jaroslav z Pernštejna dle Paprockého Zrcadla slavného markrabství moravského
    Jaroslav z Pernštejna dle Paprockého Zrcadla slavného markrabství moravského
  • „Fortuna volubilis“ (Štěstěna vrtkavá), nástěnná malba ve Vojtěchově sále pardubického zámku
    „Fortuna volubilis“ (Štěstěna vrtkavá), nástěnná malba ve Vojtěchově sále pardubického zámku

Odkazy

Reference

  1. ADAMOVÁ, Klára. Malíř Jakob Seisenegger a jeho portrétní tvorba v Čechách a na Moravě. S přihlédnutím k vývoji portrétní figurální malby v Záalpí. Praha, 2012 [cit. 2023-09-30]. 131 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Katolická teologická fakulta. Vedoucí práce Magdalena Nespěšná Hamsíková. s. 65. Dostupné online. (cz)
  2. Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  3. VOREL, Petr. Páni z Pernštejna. Vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Praha: Rybka Publishers, 1999. 320 s. ISBN 80-86182-24-X. S. 284. 

Literatura

  • VOREL, Petr. Páni z Pernštejna : vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Praha: Rybka Publishers, 1999. 318 s. ISBN 80-86182-24-X. 

Externí odkazy

Pernštejnové
páni z Pernštejna (potomci pánů z Medlova), 1631 vymřeli po meči, 1646 po přeslici
Rodový erb
Rodový erb
1. generace
neznámý z Medlova
2. generace
Gothard z Medlova († před 1208) • Etleus (Atluš) z Medlova († před 1220)
3. generace
Štěpán I. z Medlova († před 1235) • Jimram z Medlova († po 1225)
4. generace
Vojtěch z Medlova († po 1258) • Štěpán II. z Kamene a Zubří († po 1256) • Jimram I. z Medlova († po 1253)
5. generace
Filip I. z Pernštejna († po 1269) • Štěpán III. z Pernštejna († po 1285) • Havel z Pernštejna († po 1285) • Zdeslava z Pernštejna († po 1284) • neznámá z Medlova, provd. z Bechyně • Bedřich I. z Medlova († po 1348) • Atluš (Archleb) z Medlova († po 1294)
6. generace
Jimram II. z Aueršperka († před 1325) • Bohuslav z Pernštejna († po 1295) • Filip II. z Pernštejna († po 1308) • Štěpán IV. z Pernštejna († po 1294) • Vojtěch II. z Medlova († po 1318)
7. generace
Jeruše z Aueršperka († po 1335) • Jimram IV. z Kamene († po 1350) • Filip III. z Pernštejna († po 1326) • Adam z Pernštejna († po 1325) • Jimram III. z Pernštejna († po 1350) • Filip I. z Jakubova († před 1345) • Štěpán V. z Pernštejna († před 1345) • Eufemie (Ofka) z Medlova († po 1344)
8. generace
Filip IV. († po 1348) • Atluš II. († 1355) • Vojtěch III. († po 1348) • Oneš († po 1353) • Jindřich († po 1365) • Vojtěch († po 1374) • Jimram VI. († po 1390) • Vaněk († po 1385) • Štěpán IV. († po 1368) • Jimram V. († po 1383) • Bolka († po 1386) • Ofka († po 1356) • Filip II. z Jakubova a Pernštejna (zmíněn 1345–1374) • Žibřid († po 1369) • Klára († po 1378) • Kačna († po 1360) • Anežka († po 1378)
9. generace
Štěpán VIII. († po 1385) • Filip II. († po 1392) • Jimram mladší († po 1391) • Vznata († asi 1378) • Žibřid II. († asi 1406) • Klára († po 1384) • Machna († po 1406) • Štěpán VII. († po 1371) • Bohuslav II. (zmíněn 1360–1386) • Blanka († po 1371) • Heralt • Markéta (zmíněna 1371–1392) • Smil († po 1390) • Vilém I. (asi 1360–1422/1426)
10. generace
Atlus († asi 1398) • Jan Žibřid II. (zmíněn 1415–1452) • Štěpán (asi 1380–1412/1415) • Bavor (asi 1395–1427/1434) • Magdalena († po 1406) • Kateřina • Jan II. (asi 1406–1475) • Anna (asi 1408 – po 1447)
11. generace
Jan († po 1447) • Kateřina (asi 1437–1449) • Zikmund (asi 1437–1473) • Vilém II. (1438–1521) • Jan III. (asi 1460–1478/1480) • Vratislav I. (asi 1463–1496) • Jimram (asi 1465–1481/1482)
12. generace
Bohunka (před 1463 – po 1478) • Kunka (asi 1464 – po 1481) • Dorota (asi 1470 – před 1488) • Markéta "Machna" (asi 1472–1515/1520) • Bohunka (1485–1549) • Jan IV. "Bohatý" (1487–1548) • Vojtěch (1490–1534)
13. generace
Ludvík (po 1508–1526) • Markéta (1514 – před 1529) • Johana (1516 – po 1532) • Kateřina (1518–1552) • Bohunka (asi 1519 – po 1534) • Anna (asi 1521 – po 1540) • Marie (1524–1566) • Veronika (po 1525–1529) • Jaroslav (1528–1560) • Vratislav II. "Nádherný" (1530–1582) • Vojtěch II. (1532–1561) • Kateřina (1534–1571)
14. generace
Johana (1556–1631) • Hedvika (1557 – po 1564) • Alžběta "Eliška" Isabela (1557–1610) • Hedvika (1559 † mláda) • Hyppolita (1560–1564) • Jan V. (1561–1597) • Anna Marie (1562 – před 1564) • Anna (1563 – před 1564) • Františka (asi 1565–1630/1635) • Polyxena (1566–1642) • Vilém (asi 1567 – před 1572) • Václav (asi 1569 – mlád po 1572) • Elvíra (asi 1571 – po 1628) • Beatrix (asi 1572 † mlád) • Vratislav (asi 1573 † mlád) • Vojtěch (asi 1574 † mlád) • Luisa (před 1575 † mlád) • Maxmilián (1575–1593) • Eleonora (asi 1576 † mláda) • Bibiana (asi 1578/1584–1616) • František (po 1579 † mlád)
15. generace
Anna (asi 1590 – před 1646) • Vratislav Eusebius (1594–1631) • Frebonie Eusebie (1596–1646) • Eva (asi 1597 † mláda)
Sídla
Častolovice • Helfštýn • Kunětická hora • Lanškroun • Lanšperk • Litice • Mitrov • Pardubice • Pernštejn • Pernštejnský palác na Pražském hradě • Plumlov • Potštejn • Prostějov • Rychnov nad Kněžnou • Tovačov • Víckov • Židlochovice • Zubštejn
Pohřebiště
Pernštejnská hrobka v kostele Povýšení sv. Kříže v Doubravníku • Pernštejnská hrobka v kostele sv. Bartoloměje v Pardubicích • Pernštejnská hrobka v katedrále svatého Víta, Václava a VojtěchaPraze
v prvních generacích jsou příbuzenské vztahy nejisté, tučně jsou vyznačeny hlavy (senioři) rodu (od 15. století)
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • Biblio: 2a46384b-ab6e-4673-846d-57b488f9cffa
  • NKC: pna2013750386
  • GND: 1073837661
  • ISNI: 0000 0000 1275 664X
  • PLWABN: 9812033140205606
  • VIAF: 72213712