Tovačov
| Tovačov | |
|---|---|
 Pohled na zámek v Tovačově od Hradeckého rybníka | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Kojetín |
| Obec s rozšířenou působností | Přerov (správní obvod) |
| Okres | Přerov |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°25′51″ s. š., 17°17′17″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 475 (2023)[1] |
| Rozloha | 22,77 km²[2] |
| Katastrální území | Tovačov |
| Nadmořská výška | 201 m n. m. |
| PSČ | 751 01 |
| Počet domů | 693 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Náměstí 12 751 01 Tovačov [email protected] |
| Starosta | Marek Svoboda |
| Oficiální web: www | |
  Tovačov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 519146 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tovačov (německy Tobitschau[4]) je město v Olomouckém kraji v okrese Přerov, 19 km jižně od Olomouce. Žije zde přibližně 2 500[1] obyvatel.
Části města
- Tovačov I-Město
- Tovačov II-Annín
Poloha a historie
Město Tovačov se stejnojmenným zámkem leží při středním toku řeky Moravy v nadmořské výšce 200 m, v samém srdci rovinaté úrodné Hané. Je středem pomyslného čtverce, jehož vrcholy tvoří na severu krajské město Olomouc, na východě město Přerov, na jihu město Kroměříž a na západě pak město Prostějov. Díky této své významné strategické poloze se již krátce po svém založení město stalo důležitou křižovatkou obchodních cest, vázaných na soutok Moravy a Bečvy, který se nachází jihovýchodně od města.
Město samotné lze nejlépe charakterizovat jako nejstarší renesančně pojaté urbanistické založení v našich zemích. Náměstí bylo založeno v roce 1475 (první písemná zmínka o obci ale pochází z roku 1203). Radnice s renesančním portálem v průjezdu patří k nejcennějším historickým památkám spolu s kašnou z roku 1694 a sochou sv. Václava z roku 1872.
Dominantou města je 84,5 m vysoká tzv. Spanilá věž zdejšího zámku. Vstupní portál věže byl dokončen v roce 1492 a je nejstarší renesanční památkou na sever od Alp. Předtím stála na místě zámku vodní tvrz pocházící z druhé poloviny 11. století. Největšího rozkvětu dosáhl tovačovský hrad v průběhu 15. století, kdy měl zdejší panství v držení moravský zemský hejtman Ctibor Tovačovský z Cimburka.
15. července 1866 v bitvě u Tovačova zahynulo 571 vojáků rakouské a pruské armády.[5] V roce 1872 bylo při velkém požáru zničeno 20 domů.[6] Ve městě bylo i židovské osídlení, po kterém zůstal hřbitov a synagoga. V letech 1895–1981 byla mezi Tovačovem a Kojetínem provozována železniční doprava. V současnosti jsou zde občasné nostalgické jízdy.[7]
Muzea
- Zámecké muzeum
- Muzeum židovské komunity
Pamětihodnosti
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Tovačově.
- zámek – původně gotický hrad, s 84,5 m vysokou věží (Formosa = Spanilá) a renesančním portálem. Patří mezi nejvyšší věže v Česku.
- kostel sv. Václava – barokní (1788–1793)
- špitální kaple sv. Jáchyma a Anny (1633), zbytek špitálu zbourán roku 1984
- fara
- radnice – jednopatrová budova s původním průjezdem ze 16. století
- kašna na náměstí z roku 1694 se sochou sv. Václava[8]
- měšťanské domy
- čp. 8, Paní dům – jednopatrový renesanční dům s dochovaným renesančním portálem ze 16. století
- čp. 13 – renesanční dům ze 16. století s dochovanými klenbami
- čp. 17 – v jádru renesanční dům ze 16. století s dochovanými klenbami
- čp. 20 – dům ze 17. století s dochovanými klenbami a historizujícím průčelím z počátku 19. století
- čp. 41 – v jádru renesanční dům ze 16. století s částečně dochovanými klenbami
- židovský hřbitov (založen v druhé polovině 17. století, nejstarší náhrobky z let 1614 a 1615)
- sochy a náhrobní pomník na hřbitově
- vojenský hřbitov, památník padlým bitvy u Tovačova, mohyla Eduarda z Behru
- hotel U tří králů, dříve Panský dům
Zajímavosti
- Tovačovské rybníky – Tradice rybníkářství sahá až do roku 1464. Po zrušení koncem 18. století byly rybníky obnoveny až po druhé světové válce. Dnes tvoří soustavu rybník Hradecký (154 ha, rozdělen na čtyři části), Křenovský (16 ha), u zámku rybník Kolečko (5,6 ha) a u cesty do Lobodic rybník Náklo (6 ha).
- Tovačovská jezera – štěrkovny na místě středověkého rybníka, dnes čtyři vodní plochy o celkové rozloze 328 ha
- Zámecká alej – dubová alej, nejstarší duby jsou až 500 let staré
- Naučná stezka Po stopách bitvy u Tovačova 1866 dlouhá 8 km[9]
Osobnosti
- Františka Xavera Běhálková (1853–1907), etnochoreoložka
- Christoph Erler (1780/1783–1854), varhanář
- Arnošt Förchtgott (1825–1874), hudební skladatel
- Gottfried Fritsch (1706–1750), sochař
- Jiří Jurka (* 1931), herec
- Michael Mandík (1640–1694), sochař
- Hubert Masařík (1896-1982), právník a diplomat
- Klement Slavický (1910–1999), hudební skladatel
- František Vojtek (1911–1981), kněz, filozof a spisovatel
- Ludvík Vrána (1883–1969), kněz a překladatel
- Antonín Vysloužil (1890–1945), kněz a odbojář
Galerie
-
Kostel svatého Václava -
Zámek Tovačov -
Jižní křídlo zámku -
Most přes Mlýnský náhon a cesta k rybníku Kolečko -
Rybník Kolečko -
Soutok Moravy a Bečvy -
Socha u mostu přes Bečvu u silnice na Troubky
Panorama
360° panoramatický pohled na náměstí
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 500.
- ↑ POLÁKOVÁ, Petra. Procházka po bojišti připomněla slavnou bitvu u Tovačova. Přerovský deník [online]. 2014-06-12 [cit. 2015-09-10]. Dostupné online.
- ↑ ŠVRČKOVÁ, Naděžda. Lidé svatého Floriána: Historie hasičů v Tovačově sahá do roku 1872. Přerovský deník [online]. 2009-06-18 [cit. 2015-09-10]. Dostupné online.
- ↑ NAJĎONOVOVÁ, Iva. Na trať Kojetín – Tovačov vyrazí historické vlaky, dráha slaví 120. výročí. Přerovský deník [online]. 2015-05-25 [cit. 2015-09-10]. Dostupné online.
- ↑ POLÁKOVÁ, Petra. Raně barokní kašna v Tovačově je kulturní památkou. Přerovský deník [online]. 2011-11-07 [cit. 2015-09-10]. Dostupné online.
- ↑ KREJČIŘÍK, Tomáš. V Tovačově otevřeli naučnou válečnou stezku. Přerovský deník [online]. 2013-03-30 [cit. 2015-09-10]. Dostupné online.
Literatura
- FIEDLER, Jiří. Židovské památky v Čechách a na Moravě. Praha: Sefer, 1992. 200 s. ISBN 80-900895-1-8.
- HOLÁSKOVÁ, Hana. Stavební a umělecká historie zámku v Tovačově. Brno,, 2009 [cit. 2015-09-10]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Aleš Filip. Dostupné online.
- JUŘICA, Milan. Historie a umění zámku Tovačov za Ctibora Tovačovského z Cimburka. Praha, 2011 [cit. 2015-09-10]. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Katolická teologická fakulta. Vedoucí práce Magdaléna Nespěšná Hamsíková. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tovačov na Wikimedia Commons - Tovačov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky města Tovačov
- Zámek Tovačov Archivováno 7. 12. 2015 na Wayback Machine.
- www.tovacov.com – další informace o Tovačovu a okolí
- Tovačovský portál – hudební festival
- Železniční dráha Tovačovka
- Střední škola řezbářská Tovačov
- Základní škola Tovačov
- Tovačov v Registru komunálních symbolů
Tovačov ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
| Části města Tovačov | |
|---|---|
| Části obce |
|
Portály: Morava
