Konrad Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst

Konrad z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu
Nejvyšší císařský hofmistr
Ve funkci: 7. února 1917 – 9. května 1918
Panovník	Karel I.
Předchůdce	Alfred Montenuovo
Nástupce	Leopold Berchtold
Rakouský ministr vnitra
Ve funkci: 30. listopadu 1915 – 21. října 1916
Panovník	František Josef I.
Předseda vlády	Karl von Stürgkh
Předchůdce	Karl Heinold
Nástupce	Erwin von Schwartzenau
Ve funkci: 2. května 1906 – 2. června 1906
Panovník	František Josef I.
Předseda vlády	Konrad Hohenlohe (zároveň )
Předchůdce	Artur Bylandt-Rheidt
Nástupce	Richard von Bienerth
Rakouský ministerský předseda
Ve funkci: 2. května 1906 – 2. června 1906
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Paul Gautsch
Nástupce	Max Wladimir von Beck
Místodržitel v Rakouském přímoří
Ve funkci: 1. října 1904 – 3. února 1915
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Leopold Goëss
Nástupce	Alfred Fries-Skene
Zemský prezident v Bukovině
Ve funkci: 3. dubna 1903 – 6. října 1904
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Friedrich Bourguignon von Baumberg
Nástupce	Oktavian Regner von Bleyleben
Narození	16. prosince 1863 Vídeň Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	21. prosince 1918 (ve věku 55 let) Kammern im Liesingtal Rakousko Rakousko
Choť	Františka ze Schönborn-Buchheimu
Rodiče	Konstantin z Hohenlohe-Schillingsfürstu a Marija Petrovna Vitgenštejn
Děti	Františka z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu Marie z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu
Příbuzní	Gottfried z Hohenlohe-Schillingsfürstu (sourozenec) Ferdinand Habsbursko-Lotrinský[1] a Jindřich Karel Maria Habsbursko-Lotrinský[1] (vnoučata)
Alma mater	Vídeňská univerzita
Profese	politik a ekonom
Commons	Konrad zu Hohenlohe-Schillingsfürst
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konrad Maria Eusebius princ zu Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst (16. prosinec 1863 Vídeň – 21. prosinec 1918 Kammern im Liesingtal, Štýrsko) byl rakouský šlechtic a politik. Původně působil ve státní správě, mimo jiné několik let v Čechách, v roce 1906 krátce ministerský předseda Předlitavska (vláda Konrada Hohenloheho). Nejdéle zastával úřad místodržitele v Terstu (1904–1915). Za první světové války byl znovu členem vlády jako ministr vnitra (1915–1916). Před zánikem monarchie byl nejvyšším hofmistrem císaře Karla I.

Biografie

Pocházel z významné německé rodiny Hohenlohe, patřil k linii Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst, která se usadila v habsburské monarchii. Narodil se ve Vídni jako druhorozený syn c. k. generála kavalerie a císařského nejvyššího hofmistra prince Konstantina Hohenlohe (1828–1896), matka Marie Paulina (1837–1920) náležela k německé knížecí rodině Sayn-Wittgenstein. Konrad po maturitě na Skotském gymnáziu studoval práva na Vídeňské univerzitě (1883–1887). Od roku 1888 působil jako státní úředník, nejprve u zemské vlády v Salcburku, v roce 1889 přešel na české místodržitelství a v letech 1890–1892 byl okresním komisařem v Praze na Smíchově. Po roce 1892 působil na ministerstvu vnitra ve Vídni a v letech 1894–1898 byl okresním hejtmanem v Teplicích. Již v této době byl známý pro své demokratické postoje a díky zájmu o problematiku sociálního postavení dělníků dostal přezdívku rudý princ. S titulem místodržitelského rady byl od roku 1898 znovu na ministerstvu vnitra a od roku 1900 působil u místodržitelství ve Štýrském Hradci. V roce 1902 obdržel titul dvorního rady a v letech 1903–1904 byl zemským prezidentem v Bukovině. V letech 1904–1906 byl místodržitelem v Terstu a v roce 1905 byl jmenován c. k. tajným radou.

Po předchozím úspěšném působení ve státních úřadech byl 2. května 1906 jmenován rakouským ministerským předsedou, zároveň vedl ministerstvo vnitra. Nepodařilo se mu prosadit volební reformu a odstoupil z funkce již 29. května, formálně byl zproštěn úřadu 2. června. Vrátil se do Terstu, kde znovu až do roku 1915 zastával úřad místodržitele. Na začátku první světové války se vrátil do Vídně, kde byl v únoru 1915 jmenován prezidentem Nejvyššího účetního dvora. V hodnosti rytmistra rakouské zeměbrany se na jaře 1915 zúčastnil tažení na ruské frontě, později byl povýšen na majora. Ve Stürgkhově kabinetu se stal znovu členem vlády a od listopadu 1915 do října 1916 byl rakouským ministrem vnitra. Po odchodu z vlády byl jmenován doživotním členem rakouské panské sněmovny (1916). Svou kariéru završil funkcí nejvyššího hofmistra císařského dvora, kterou zastával od února 1917 do května 1918.

Rodina

V roce 1888 se ve Vídni oženil s hraběnkou Františkou Schönborn-Buchheimovou (1866–1937) z německé šlechtické rodiny usazené v Čechách. Tímto sňatkem se stal mimo jiné švagrem knížete Maxmiliána Egona Fürstenberga nebo vzdáleného příbuzného prince Gottfrieda Hohenlohe z linie Hohenlohe-Langenburg. Z jejich manželství pocházelo šest dětí, čtyři synové a dvě dcery. Mladší dcera Františka (1897–1989) se v roce 1917 provdala za arcivévodu Maxmiliána (1895–1952), mladšího bratra císaře Karla I.

Konradův mladší bratr Gottfried (1867–1932) sloužil v rakouské armádě, zároveň byl diplomatem a v letech 1914–1918 posledním rakousko-uherským velvyslancem v Německu.

Tituly a ocenění

Jako příslušník knížecího rodu užíval od narození titul prince s nárokem na oslovení Jasnost (Seine Durchlaucht). V roce 1887 byl jmenován c. k. komořím a jako místodržitel v Terstu obdržel v roce 1905 titul c. k. tajného rady. Za svou kariéru obdržel řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku i od zahraničních panovníků, v roce 1917 byl jmenován rytířem prestižního Řádu zlatého rouna.^[2] Během aktivní služby na východní frontě za první světové války získal i několik válečných ocenění. Vzhledem ke svému dlouholetému působení ve státní správě na různých místech získal čestné občanství v řadě měst. Čestným občanem byl v Čechách (Teplice, Duchcov, Hrob), v Bukovině (Sučava, Kimpolung, Radautz, Kicmaň) a v Rakouském přímoří (Kastav, Monfalcone, Nabrežina, Nerežišća, Lovran)^[3]

Rakousko-Uhersko

• velkokříž Řádu sv. Štěpána (1918)
• Řád zlatého rouna (1917)
• velkokříž Leopoldova řádu (1908)
• Vojenský záslužný kříž III. třídy s válečnou dekorací (1915)
• Jubilejní pamětní medaile (1898)

Zahraničí

• rytíř Řádu černé orlice (Německo)
• velkokříž Řádu červené orlice (Německo)
• Řád pruské koruny I. třídy (Německo)
• Železný kříž II. třídy (Německo)
• velkokříž Řádu sv. Alexandra (Bulharsko)
• velkokříž Královského řádu za občanské zásluhy (Bulharsko)
• velkokříž Záslužného řádu bavorské koruny (Bavorsko)
• velkokříž Řádu württemberské koruny (Württembersko)
• velkokříž Řádu Albrechtova (Sasko)

Odkazy

Reference

Literatura

• KLEČACKÝ, Martin a kolektiv: Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849–1918; Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, Praha, 2020; s. 253–254 ISBN 978-80-88304-18-0

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Konrad z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu na Wikimedia Commons
• 'Hohenlohe-Schillingsfürst, Konrad Prinz zu, AEIOU, v: Austria-Forum, das Wissensnetz, http://austria-forum.org/af/AEIOU/Hohenlohe-Schillingsfürst,_Konrad_Prinz_zu, 25. březen 2016'
• Rodokmen na geneall.net
• Konrad Hohenlohe na webu rakouského parlamentu
• Rodokmen rodiny Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Ministerští předsedové Předlitavska
Friedrich Ferdinand von Beust (1867) • Karel Vilém Auersperg (1867–1868) • Eduard Taaffe (1868–1870) • Ignaz von Plener (1870) • Leopold Hasner von Artha (1870) • Alfred Potocki (1870–1871) • Karl Sigmund von Hohenwart (1871) • Ludwig von Holzgethan (1871) • Adolf Auersperg (1871–1879) • Karl von Stremayr (1879) • Eduard Taaffe (1879–1893) • Alfred August Windischgrätz (1893–1895) • Erich von Kielmansegg (1895) • Kazimír Felix Badeni (1895–1897) • Paul Gautsch (1897–1898) • Franz Thun und Hohenstein (1898–1899) • Manfred Clary-Aldringen (1899) • Heinrich von Wittek (1899–1900) • Ernest von Koerber (1900–1904) • Paul Gautsch (1904–1906) • Konrad Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst (1906) • Max Wladimir von Beck (1906–1908) • Richard von Bienerth-Schmerling (1908–1911) • Paul Gautsch (1911) • Karl von Stürgkh (1911–1916) • Ernest von Koerber (1916) • Heinrich Clam-Martinic (1916–1917) • Ernst Seidler von Feuchtenegg (1917–1918) • Max Hussarek von Heinlein (1918) • Heinrich Lammasch (1918)

Vláda Konrada Hohenloheho (1906)
Předseda vlády Předlitavska	Konrad Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst (2. května – 28. května 1906)
Ministři Předlitavska	Konrad Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst (vnitro; správce) • Mansuet Kosel (finance) • Richard von Bienerth (kult a vyučování) • Franz Klein (spravedlnost) • Leopold von Auersperg (obchod) • Ferdinand Maria Heinrich von Buquoy (zemědělství) • Franz Xaver von Schönaich (zeměbrana) • Ludwig Wrba (železnice) • Leonard Piętak (haličské záležitosti) • Antonín Randa (český krajan)
Společní ministři Rakousko-Uherska	Agenor Gołuchowski (zahraniční věci) • Heinrich von Pitreich (válka) • István Burián (finance)

Vláda Karla Stürgkha (1911–1916)
Předseda vlády Předlitavska	Karl von Stürgkh (3. listopadu 1911 – 21. října 1916)
Ministři Předlitavska	Karl Heinold (vnitro) •→ Konrad Hohenlohe (vnitro) • Robert Meyer (finance) •→ Wacław Zaleski (finance) •→ August von Engel (finance) •→ Karl von Leth (finance) • Max von Hussarek (kult a vyučování) • Viktor von Hochenburger (spravedlnost) • Mauriz von Rössler (obchod) •→ Rudolf von Schuster-Bonnott (obchod) •→ Alexander Spitzmüller (obchod) • Wacław Zaleski (zemědělství; správce) •→ Albín Bráf (zemědělství) •→ Franz von Zenker (zemědělství) • Friedrich von Georgi (zeměbrana) • Zdenko von Forster (železnice) • Otakar Trnka (veřejné práce) • Wacław Zaleski (haličské záležitosti) •→ Władysław Długosz (haličské záležitosti) •→ Zdzisław Morawski (haličské záležitosti)
Společní ministři Rakousko-Uherska	Alois Lexa von Aehrenthal (zahraniční věci) •→ Leopold Berchtold (zahraniční věci) •→ István Burián (zahraniční věci) • Moritz von Auffenberg (válka) •→ Alexander von Krobatin (válka) • István Burián (finance) •→ Leo von Bilinski (finance) •→ Ernest von Koerber (finance)