Karl Heinold

JUDr. Karl Heinold
Karl Heinold jako místodržitel na Moravě (1915, portrét ze sbírek Archivu města Brna)
Karl Heinold jako místodržitel na Moravě (1915, portrét ze sbírek Archivu města Brna)
14. a 16. Moravský místodržitel
Ve funkci:
3. prosince 1915 – 30. října 1918
PanovníkFrantišek Josef I., Karel I.
PředchůdceOktavian Regner von Bleyleben
Nástupcemonarchie zrušena, Jan Černý jako přednosta prezidia místodržitelství
Ve funkci:
1908 – 1911
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceHermann Anton von Pillersdorff (pověřen správou)
NástupceOktavian Regner von Bleyleben
Doživotní člen Panské sněmovny
rakouské Říšské rady
Ve funkci:
30. listopadu 1915 – 1918
PanovníkFrantišek Josef I., Karel I.
22. ministr vnitra Předlitavska
Ve funkci:
3. listopadu 1911 – 30. listopadu 1915
PanovníkFrantišek Josef I.
Předseda vládyKarl Stürgkh
PředchůdceMax Wickenburg
NástupceKonrad Hohenlohe
Tajný rada
Ve funkci:
1908 – 1918
PanovníkFrantišek Josef I., Karel I.
Zemský prezident ve Slezsku
Ve funkci:
15. září 1905 – 26. ledna 1908
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceJosef Thun-Hohenstein
NástupceMax von Coudenhove

Narození25. srpna 1862
Udine
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí29. prosince 1943
Brno
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Choť(1905) Elisabeth Huberová
RodičeJosef Heinold von Udynski
Příbuzníbratr: Emil Heinold (1870–1910)
Profesepolitik
OceněníŘád Františka Josefa (1899), Řád železné koruny (1912), velkokříž Leopoldova řádu (1914)
CommonsKarl Freiherr von Heinold
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karl Heinold, celým jménem Karl svobodný pán von Heinold-Udynski (25. srpna 1862 Udine29. prosince 1943 Brno[1][2]), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik, v letech 1905–1908 zemský prezident ve Slezsku, poté dvakrát místodržitel na Moravě (1908–1911 a 1915–1918), mezitím v letech 1911–1915 ministr vnitra ve vládě Karla Stürgkha. Po roce 1918 žil v soukromí v Brně.

Biografie

Narodil se v Benátsku v Udine jako starší syn c. k. polního podmaršála Josefa Heinolda (1823–1900). Titul svobodných pánů s predikátem Udynski byl odvozen od názvu Udine a rodině byl udělen v roce 1881. Vzhledem k otcově vojenské kariéře a častému stěhování rodiny získal Karl středoškolské vzdělání postupně ve Lvově, Bratislavě, Vídni a Brně. Poté studoval na univerzitách ve Štýrském Hradci a ve Vídni, v roce 1883 dosáhl titulu doktora práv. Po studiích působil krátce na finanční prokuratuře v Brně, poté byl úředníkem v okresních úřadech ve Valašském Meziříčí a Šumperku. V letech 1886–1889 působil na moravském místodržitelství v Brně, poté byl okresním komisařem v Třebíči a Olomouci. Od roku 1895 byl přidělen ke Správnímu soudnímu dvoru ve Vídni, kde byl dvorním tajemníkem (1897) a dvorním radou (1905). Mezitím v letech 1900–1904 zastával funkci místodržitelského rady na českém místodržitelství v Praze.

V září 1905 byl jmenován zemským prezidentem ve Slezsku a tuto funkci zastával do ledna 1908. V letech 1908–1911 byl místodržitelem na Moravě,[3] odkud byl v listopadu 1911 povolán do Stürgkhovy vlády jako ministr vnitra (1911–1915). V době Stürgkhova očního onemocnění fakticky vykonával funkci předsedy vlády (květen až září 1912), od července do září 1912 byl zároveň dočasným správcem ministerstva orby.[4] Dne 30. listopadu 1915 podal demisi a ve funkci ministra vnitra jej nahradil princ Konrad Hohenlohe. Heinold na vlastní žádost odešel zpět do Brna do funkce moravského místodržitele (1915–1918).[3][5][6] Na Moravě byl vnímán jako oblíbená osobnost a politik ochotný ke kompromisům, navíc ovládal němčinu i češtinu. V době rozpadu habsburské monarchie po dohodě s c. k. ministerstvem vnitra a poradě s c. k. místodržitelem v Praze nastoupil dovolenou (30. října 1918), správu moravského místodržitelství předal na návrh Národního výboru v Brně dosavadnímu šéfovi presidia místodržitelství (Jan Černý). Odešel do soukromí, ale zůstal v Brně, kde žil v Jezuitské ulici a dnešní Rooseveltově ulici. Zemřel v Brně, pohřben byl ve Vídni.

V souvislosti se jmenováním do funkce místodržitele na Moravě se stal c. k. tajným radou (1908), po odchodu z ministerstva vnitra byl jmenován doživotním členem rakouské panské sněmovny (1915). Za zásluhy byl nositelem Řádu Františka Josefa (1899), Řádu železné koruny (1912) a velkokříže Leopoldova řádu (1914), několik vyznamenání získal také od zahraničních panovníků.

V roce 1905 se oženil s Elisabeth Huberovou, dcerou velkostatkáře a moravského zemského poslance Hanse Hubera. Elisabeth byla mimo jiné neteří Heinoldova předchůdce na postu moravského místodržitele Hermanna Pillersdorfa.

Karlův mladší bratr Emil Heinold (1870–1910) působil u moravské politické správy a později na rakouském ministerstvu obchodu.

Odkazy

Reference

  1. JUDr. Karel Heinold [online]. encyklopedie.brna.cz [cit. 2012-01-16]. Dostupné online. 
  2. (německy) Karl Freiherr Heinold von Udynski v Deutsche Biographie. NDB: Karl Freiherr Heinold von Udyński, österreichischer Politiker, * 25.8.1862 Udine, † 29.12.1943 Brünn (katholisch).
  3. a b Zastřelený vlk vážil půl metráku aneb noviny před sto lety [online]. tyden.cz [cit. 2012-01-16]. Dostupné online. 
  4. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 591. 
  5. http://www.portalestoria.net/cekia%20moravia.htm Archivováno 4. 7. 2016 na Wayback Machine. Margraviato di Moravia
  6. http://www.dreyblatt.org/whoswho/BioFileH.HTML#Heinold Archivováno 18. 4. 2015 na Wayback Machine., Karl BioFile H

Literatura

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Karl Heinold na Wikimedia Commons
  • Karl Heinold na webu rakouského parlamentu dostupné online
  • Karl Heinold na Internetové encyklopedii dějin Brna dostupné online
Ministři vnitra Předlitavska
1. Eduard Taaffe (1867) • 2. Karl Giskra (1867–1870) • 3. Eduard Taaffe (1870–1871) • 4. Karl Hohenwart (1871) • 5. August von Wehli (1871) • 6. Josef Lasser (1871–1878) • 7. Adolf z Auerspergu (1878–1879) • 8. Eduard Taaffe (1879–1893) • 9. Olivier de Bacquehem (1893–1895) • 10. Erich von Kielmansegg (1895) • 11. Kazimír Badeni (1895–1897) • 12. Paul Gautsch (1897–1898) • 13. František z Thun-Hohensteinu (1898–1899) • 14. Ernest von Koerber (1899) • 15. Josef Stummer (1899–1900) • 16. Ernest von Koerber (1900–1904) • 17. Artur Bylandt-Rheidt (1905–1906) • 18. Konrad z Hohenlohe-Schillingsfürstu (1906) • 19. Richard von Bienerth (1906–1908) • 20. Guido von Haerdtl (1908–1911) • 21. Max Wickenburg (1911) • 22. Karl Heinold (1911–1915) • 23. Konrad z Hohenlohe-Schillingsfürstu (1915–1916) • 24. Erwin von Schwartzenau (1916) • 25. Erasmus von Handel (1916–1917) • 26. Friedrich von Toggenburg (1917–1918) • 27. Edmund von Gayer (1918)
kurzivou – pověřeni správou úřadu
Vláda Karla Stürgkha (1911–1916)
Předseda vlády Předlitavska
Karl von Stürgkh (3. listopadu 1911 – 21. října 1916)
Znak Předlitavska Ministři Předlitavska
Karl Heinold (vnitro) •→ Konrad Hohenlohe (vnitro) • Robert Meyer (finance) •→ Wacław Zaleski (finance) •→ August von Engel (finance) •→ Karl von Leth (finance) • Max von Hussarek (kult a vyučování) • Viktor von Hochenburger (spravedlnost) • Mauriz von Rössler (obchod) •→ Rudolf von Schuster-Bonnott (obchod) •→ Alexander Spitzmüller (obchod) • Wacław Zaleski (zemědělství; správce) •→ Albín Bráf (zemědělství) •→ Franz von Zenker (zemědělství) • Friedrich von Georgi (zeměbrana) • Zdenko von Forster (železnice) • Otakar Trnka (veřejné práce) • Wacław Zaleski (haličské záležitosti) •→ Władysław Długosz (haličské záležitosti) •→ Zdzisław Morawski (haličské záležitosti)
Společní ministři Rakousko-Uherska
Alois Lexa von Aehrenthal (zahraniční věci) •→ Leopold Berchtold (zahraniční věci) •→ István Burián (zahraniční věci) • Moritz von Auffenberg (válka) •→ Alexander von Krobatin (válka) • István Burián (finance) •→ Leo von Bilinski (finance) •→ Ernest von Koerber (finance)
Místodržitelé Moravského markrabství (1850–1918)
1. Leopold Lažanský z Bukové (1849–1860) • 2. Anton Forgách (1860) • 3. Gustav Ignác Chorinský (1860–1862) • 4. Adolf von Poche (1862–1870) • 5. Zikmund z Thun-Hohensteinu (1870–1872) • 6. Philipp Weber von Ebenhof (1872–1874) • 7. Ludwig von Possinger (1874–1880) • 8. Franz Kallina von Urbanow (1880) • 9. Karl Korb von Weidenheim (1880–1881) • 10. Bedřich Ervín z Schönbornu (1881–1888) • 11. Hermann von Loebl (1888–1893) • 12. Alois von Spens-Booden (1893–1900) • 13. Karel Emanuel ze Žerotína (1900–1906) • Hermann von Pillersdorf (1906–1907) • 14. Karl Heinold (1908–1911) • 15. Oktavian Regner von Bleyleben (1911–1915) • 16. Karl Heinold (1915–1918)
kurzivou a zároveň neočíslovaní – pověřeni správou úřadu
Autoritní data Editovat na Wikidatech