Jean Bouise
| Jean Bouise | |
|---|---|
| Rodné jméno | Jean-Joseph Bouise |
| Narození | 3. června 1929 Le Havre, Francie  Francie |
| Úmrtí | 6. července 1989 (ve věku 60 let) Lyon, Francie  Francie |
| Místo pohřbení | cimetière de Saint-Hilaire-de-Brens |
| Aktivní roky | 1951–1989 |
| Choť | Isabelle Sadoyan |
| César | |
1980 – Hlavička | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jean Bouise, rodným jménem Jean-Joseph Bouise (3. června 1929 Le Havre – 6. července 1989 Lyon), byl francouzský divadelní a filmový herec, držitel Césara.
Život a kariéra
Původně vystudoval chemii na vysoké škole v Rouenu. Později začal hrát v divadle a byl spoluzakladatelem divadla Théâtre de la Comédie v Lyonu. Zde notně spolupracoval se svým přítelem Rogerem Planchonem a hrál zejména v klasických dramatech, například Williama Shakespeara.
Ve filmu začal účinkovat začátkem 60. let 20. století, ale ve významnějších titulech se objevoval zejména v sedmdesátých a osmdesátých letech a stal se jedním z nejvýraznějších francouzských představitelů vedlejších rolí tohoto období. Vedlejší role hrál vždy a téměř pokaždé v dramatech, v komediích se objevil naprosto výjimečně, například v roce 1974 ve filmu Návrat velkého blondýna s Pierrem Richardem. K známějším filmům, ve kterých hrál, patří například Atentát v Paříži (1972), Stará puška (1975), Pan Klein (1976) nebo Smrt darebáka (1977). Několikrát spolupracoval s režisérem Yvesem Boissetem, kromě jiného na filmu Soudce zvaný šerif (1977), za který byl nominován na Césara. Ocenění skutečně získal krátce nato, v roce 1980 za roli ve filmu Hlavička.
V obou desetiletích vystupoval také v různých divadlech, například Théâtre de l´Odéon v Paříži. Dále spolupracoval s televizí a hrál rovněž v krátkometrážních filmech, což bylo poměrně výjimečné. V osmdesátých letech kromě jiného intenzivně spolupracoval s režisérem Lucem Bessonem a objevil se ve všech jeho známých filmech, jakými byly Podzemka (1985), Magická hlubina (1988) nebo Brutální Nikita (1990). K dalším významnějším režisérům, s nimiž v 80. letech natáčel, patří například Alexandre Arcady, Jean-Jacques Annaud nebo Claude Lelouch.
V roce 1989 náhle zemřel na rakovinu plic. Jeho posledním filmem byla Brutální Nikita Luce Bessona, premiéry se už nedožil.
Jeho manželkou byla herečka Isabelle Sadoyan.
Filmografie (výběr)
- 1964: Soy Cuba (Soy Cuba), režie Michail Kalatozov
- 1964: Tintin et les oranges bleues (Tintin et les oranges bleues), režie Philippe Condroyer
- 1966: Avec la peau des autres (Avec la peau des autres), režie Jacques Deray
- 1966: Válka skončila (La Guerre est finie), režie Alain Resnais
- 1969: Z (Z), režie Costa-Gavras
- 1970: Doznání (L'Aveu), režie Costa-Gavras
- 1971: Schůzka v Bray (Rendez-vous à Bray), režie André Delvaux
- 1971: Vzali nohy na ramena (La Poudre d'escampette), režie Philippe de Broca
- 1972: Atentát v Paříži (L'Attentat), režie Yves Boisset
- 1973: Spálené stodoly (Les Granges brûlées), režie Jean Chapot
- 1974: Návrat velkého blondýna (Le Retour du grand blond), režie Yves Robert
- 1975: Bláznivá na zabití (Folle à tuer), režie Yves Boisset
- 1975: Pan Dupont (Dupont-Lajoie), režie Yves Boisset
- 1975: Stará puška (Le vieux fusil), režie Robert Enrico
- 1976: Mado (Mado), režie Claude Sautet
- 1976: Pan Klein (Monsieur Klein), režie Joseph Losey
- 1977: Smrt darebáka (La Mort d'un pourri), režie Georges Lautner
- 1977: Soudce zvaný šerif (Le Juge Fayard dit le 'shérif'), režie Yves Boisset
- 1978: Motýl na rameni (Un papillon sur l'épaule), režie Jacques Deray
- 1979: Hlavička (Coup de tęte), režie Jean-Jacques Annaud
- 1983: Edith a Marcel (Édith et Marcel), režie Claude Lelouch
- 1983: Poslední bitva (Le Dernier combat), režie Luc Besson
- 1985: Nečekaná zrada (Partir, revenir), režie Claude Lelouch
- 1985: Podzemka (Subway), režie Luc Besson
- 1986: Rudá zóna (Zone rouge), režie Robert Enrico
- 1987: Poslední léto v Tangeru (Dernier été à Tanger), režie Alexandre Arcady
- 1988: Kámen mudrců (L'Oeuvre au noir), režie André Delvaux
- 1988: Magická hlubina (Le Grand bleu), režie Luc Besson
- 1990: Brutální Nikita (Nikita), režie Luc Besson
Ocenění
César
- Ocenění
- 1980: César pro nejlepšího herce ve vedlejší roli za film Hlavička
- Nominace
- 1976: César pro nejlepšího herce ve vedlejší roli za film Stará puška
- 1978: César pro nejlepšího herce ve vedlejší roli za film Soudce zvaný šerif
Externí odkazy
- Jean Bouise v Česko-Slovenské filmové databázi
- Jean Bouise na Kinoboxu
- Jean Bouise v Internet Movie Database (anglicky)
- Jean Bouise v databázi AlloCiné (francouzsky)
| Držitelé Césara pro nejlepšího herce ve vedlejší roli | |
|---|---|
| 1976–1979 | 1976 Jean Rochefort (Ať začne slavnost...) • 1977 Claude Brasseur (Záletník) • 1978 Jacques Dufilho (Krab bubeník) • 1979 Jacques Villeret (Robert a Robert) |
| 1980–1989 | 1980 Jean Bouise (Hlavička) • 1981 Jacques Dufilho (Špatný syn) • 1982 Guy Marchand (Svědek) • 1983 Jean Carmet (Bídníci) • 1984 Richard Anconina (Ahoj, tajtrlíku!) • 1985 Richard Bohringer (Zúčtování) • 1986 Michel Boujenah (Tři muži a nemluvně) • 1987 Pierre Arditi (Mélo) • 1988 Jean-Claude Brialy (Les Innocents) • 1989 Patrick Chesnais (Předčitatelka) |
| 1990–1999 | 1990 Robert Hirsch (Hiver 54, l'abbé Pierre) • 1991 Jacques Weber (Cyrano z Bergeracu) • 1992 Jean Carmet (Děkuji, živote) • 1993 André Dussollier (Srdce v zimě) • 1994 Fabrice Luchini (Tout ça... pour ça!) • 1995 Jean-Hugues Anglade (Královna Margot) • 1996 Eddy Mitchell (Le bonheur est dans le pré) • 1997 Jean-Pierre Darroussin (Rodinný průvan) • 1998 Jean-Pierre Bacri (Stará známá písnička) • 1999 Daniel Prévost (Blbec k večeři) |
| 2000–2009 | 2000 François Berléand (Můj malý podnik) • 2001 Gérard Lanvin (Někdo to rád jinak) • 2002 André Dussollier (Důstojnický pokoj) • 2003 Bernard Le Coq (Se souvenir des belles choses) • 2004 Darry Cowl (Na ústa ne) • 2005 Clovis Cornillac (Lži a zrady) • 2006 Niels Arestrup (Tlukot mého srdce se zastavil) • 2007 Kad Merad (Neboj, jsem v pořádku) • 2008 Sami Bouajila (Svědci) • 2009 Jean-Paul Roussillon (Vánoční příběh) |
| 2010–2019 | 2010 Niels Arestrup (Prorok) • 2011 Michael Lonsdale (O bozích a lidech) • 2012 Michel Blanc (Ministr) • 2013 Guillaume de Tonquédec (Jméno) • 2014 Niels Arestrup (Zamini) • 2015 Reda Kateb (Hippocrate) • 2016 Benoît Magimel (Hlavu vzhůru!) • 2017 James Thierrée (Monsieur Chocolat)• 2018 Antoine Reinartz (120 BPM) • 2019 Philippe Katerine (Utop se, nebo plav) |
| 2020–dodnes | 2020 Swann Arlaud (Chvála Bohu) • 2021 Nicolas Marié (Sbohem, blbci!) • 2022 Vincent Lacoste (Ztracené iluze) • 2023 Bouli Lanners (Noc 12.) |
Portály: Film | Francie | Lidé
