Bohuslav Chotek z Chotkova
Bohuslav hrabě Chotek z Chotkova | |
---|---|
Bohuslav Chotek, portrét z roku 1895 od Philipa de László | |
7. český místodržitel | |
Ve funkci: 1871 – 1871 | |
Panovník | František Josef I. |
Předchůdce | Alexandr Mensdorff-Pouilly |
Nástupce | Alexander von Koller |
Rakousko-uherský vyslanec v Sasku | |
Ve funkci: 1888 – 1895 | |
Předchůdce | Gabriel Herbert |
Nástupce | Jindřich Lützow |
Rakousko-uherský vyslanec v Belgii | |
Ve funkci: 1872 – 1888 | |
Předchůdce | Karl Vitzthum |
Nástupce | Rudolf Khevenhüller-Metsch |
Rakousko-uherský velvyslanec ve Španělsku | |
Ve funkci: 1871 – 1872 | |
Předchůdce | Ladislaus Karnicki |
Nástupce | Emanuel Ludolf |
Rakousko-uherský velvyslanec v Rusku | |
Ve funkci: 1869 – 1871 | |
Předchůdce | Friedrich Revertera |
Nástupce | Ferdinand Langenau |
Rakousko-uherský vyslanec ve Württembersku | |
Ve funkci: 1866 – 1869 | |
Předchůdce | Maximilian Handel |
Nástupce | Otto Walterskirchen |
Stranická příslušnost | |
Členství | Federalist Party |
Narození | 4. července 1829 Praha Rakouské císařství Rakouské císařství |
Úmrtí | 11. října 1896 (ve věku 67 let) Zhořelec Pruské království Pruské království |
Místo pohřbení | Chotkovská hrobka ve Valtířově |
Choť | (1859) Vilelmína Kinská z Vchynic a Tetova (1838–1886) |
Rodiče | Karel Chotek (1783–1868) a Marie Berchtoldová z Uherčic (1794–1878) |
Děti | 1. Volfgang (1860–1926) 2. Zdenka (1861–1946) 3. Marie Pia (1863–1936) 4. Karolína (1865–1919) 5. Žofie (1868–1914) 6. Terezie (1871–1871) 7. Oktávie (1873–1946) 8. Marie Antonie (1874–1930) 9. Marie Henrietta (1880–1964) |
Příbuzní | bratr: Antonín Chotek z Chotkova (1822–1883) vnučka: Žofie z Hohenbergu (1901–1990) vnuk: Maxmilián z Hohenbergu (1902–1962) vnuk: Arnošt z Hohenbergu (1904–1954) švagr: Bedřich Karel Kinský (1834–1899) děd: Jan Nepomuk Rudolf Chotek z Chotkova (1749–1824) babička: Maria Zdenka z Clary-Aldringenu (1748–1824) strýc: Jan Nepomuk Chotek z Chotkova (1773–1824) strýc: Ferdinand Maria Chotek z Chotkova (1781–1836) |
Profese | diplomat a politik |
Náboženství | katolická církev |
Commons | Boguslaw Chotek von Chotkow |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bohuslav hrabě Chotek z Chotkova a Vojnína (německy Bohuslaw Chotek von Chotkow; 4. července 1829 Praha-Hradčany[1] – 11. října 1896 Zhořelec) byl rakousko-uherský diplomat ze staré české šlechtické rodiny Chotků. Od roku 1849 působil v diplomatických službách a zastával funkce vyslance a velvyslance v několika evropských zemích (Rusko, Španělsko, Belgie). V roce 1871 byl krátce místodržitelem v Čechách. Z jeho početného potomstva je známá Žofie Chotková (1868–1914), manželka rakousko-uherského následníka trůnu Františka Ferdinanda.
Životopis
Pocházel ze staré české šlechtické rodiny Chotků, narodil se v Praze jako šestý a nejmladší syn nejvyššího purkrabího Českého království hraběte Karla Chotka (1783–1868), Bohuslavovi čtyři starší bratři František, Karel, Emanuel a Ferdinand zemřeli v dětství. Vyrůstal střídavě v Praze a na zámku Velké Březno, vystudoval Karlovu univerzitu. Po otcově nesouhlasu přehodnotil svůj záměr vstoupit do armády a po složení diplomatických zkoušek nastoupil kariéru ve službách ministerstva zahraničí. Pod patronátem ministra zahraničí Felixe Schwarzenberga nastoupil jako atašé ve Stuttgartu (1849), v letech 1853–1859 byl vyslaneckým radou v Londýně, mezitím byl v roce 1856 vyslán na korunovaci ruského cara Alexandra II.. Od roku 1859 byl vyslaneckým radou v Berlíně, kde jeho mise skončila v roce 1866 za prusko-rakouské války. Po konsolidaci poměrů ve vztahu k německým zemím byl v prosinci 1866 jmenován vyslancem ve Württembersku (1866-1869).
I jako diplomat často zajížděl do Čech a začal se angažovat jako politik v otázce česko-rakouského vyrovnání. Díky tomu byl v roce 1871 povolán do funkce místodržitele Českého království, kterou vykonával krátce na podzim v roce 1871. Naděje na česko-rakouské vyrovnání s příslibem korunovace Františka Josefa českým králem skončily s pádem Hohenwartovy vlády v říjnu 1871, Bohuslav Chotek následně rezignoval na funkci českého místodržitele 4. listopadu 1871. Poté se vrátil do diplomatických služeb a v letech 1871-1872 byl rakousko-uherským velvyslancem ve Španělsku, kvůli vysokým finančním nárokům na reprezentaci požádal o přeložení na méně významný post. Řadu let pak strávil jako vyslanec v Belgii (1872–1888), kde měl důležitou úlohu otázce vyjednávání sňatku korunního prince Rudolfa s belgickou princeznou Štěpánkou.[2] V závěru své diplomatické kariéry byl rakousko-uherským vyslancem v Sasku (1888–1895). V prosinci 1895 byl penzionován a zemřel o necelý rok později.
Byl c. k. tajným radou (1869) a komořím (1854). Za zásluhy byl nositelem velkokříže Řádu Františka Josefa (1867) a Řádu železné koruny I. třídy (1878). Při příležitosti sňatku korunního prince Rudolfa s belgickou princeznou Štěpánkou obdržel velkokříž Leopoldova řádu (1881). V roce 1884 byl jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny a po odchodu do penze obdržel u dvora čestnou hodnost nejvyššího stolníka (Oberststabelmeister, 1895). Během dlouholeté diplomatické dráhy získal také několik vyznamenání v zahraničí, byl nositelem ruského Řádu sv. Anny a Řádu sv. Stanislava, španělského Řádu Karla III., belgického Leopoldova řádu, saského Albrechtova řádu a pruského Řádu koruny. V Čechách vlastnil statek Staré Čívice (dnes součást Pardubic). [3]
Rodina
V Kostelci nad Orlicí se 30. října 1859 oženil s hraběnkou Vilemínou Kinskou (1838–1886), která pocházela z knížecí větve Kinských, byla dcerou hraběte Josefa Kinského (1806–1862) a sestrou poslance českého zemského sněmu Bedřicha Kinského. Vilemína se později stala c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže.[4] Z manželství pocházelo devět dětí, z toho jediný syn.
- 1. Volfgang (15. srpna 1860, Berlín – 10. prosince 1926, Linec ), státní úředník, dvorní rada, manželka 1896 Anna Alžběta von Künell (12. dubna 1871 – 26. posince 1922)
- 2. Zdenka (10. prosince 1861, Berlín – 15. března 1946, Riedenburg, Bavorsko), dvorní dáma korunní princezny Štěpánky, později jeptiška
- 3. Marie Pia (11. července 1863, Berlín – 21. června 1936, Jílové), manžel 1887 kníže Jaroslav Thun-Hohenstein (23. května 1864, Děčín – 5. března 1929, tamtéž), c. k. tajný rada, komoří, poslanec českého zemského sněmu, člen Panské sněmovny
- 4. Karolína (19. listopadu 1865, Berlín – 29. listopadu 1919, Chlumek), manžel 1886 hrabě Leopold Nostic-Rhieneck (8. července 1865, Štiřín – 5. října 1945, Chlumek), c. k. komoří, nadporučík, po smrti Karolíny se oženil s její nejmladší sestrou Marií Henriettou
- 5. Žofie (1. března 1868, Stuttgart – 28. června 1914, Sarajevo), manžel 1900 arcivévoda František Ferdinand d'Este (18. prosince 1863, Graz – 28. června 1914, Sarajevo), následník rakousko-uherského trůnu
- 6. Terezie (22. května 1871 – 19. září 1871)
- 7. Oktavie (5. května 1873, Brusel – 29. listopadu 1946, Bad Waldsee, Bádensko-Württembersko), manžel 1898 hrabě Joachim Schönburg-Glauchau (20. července 1873, Wechselburg, Sasko – 3. července 1943, Lipsko), důstojník saské armády, rytíř Maltézského řádu
- 8. Marie Antonie (12. května 1874, Kostelec nad Orlicí – 13. června 1930), manžel 1893 Karl Adam von Wuthenau (26. června 1863, Drážďany – 13. listopadu 1946, Halle), c. k. generálmajor
- 9. Marie Henrietta (9. července 1880, Kostelec nad Orlicí – 19. března 1964), manžel 1921 hrabě Leopold Nostic-Rhieneck (1865–1931)
Galerie
- Bohuslav Chotek s manželkou Wilhelmine a dcerou Zdenkou (Sidonií), asi 1862
- portrét, asi 1875
- portrét z roku 1896 od Karla Medize
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ HAMANNOVÁ, Brigitte: Rudolf. Korunní princ a rebel.; Odeon, Praha, 1993; s. 126–127 ISBN 80-207-0433-7
- ↑ PROCHÁZKA, Johann: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen; Praha, 1891; s. 76–77 dostupné online
- ↑ Ottův slovník naučný, díl 12.; Praha, 1898 (reprint 1998); s. 373 ISBN 80-7185-057-8
Literatura
- CERMAN, Ivo: Chotkové. Příběh úřednické šlechty.; NLN, Praha, 2008; ISBN 978-80-7106-977-5
- KLEČACKÝ, Martin: Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849–1918; Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, Praha, 2020 ISBN 978-80-88304-18-0
- JAROLÍMKOVÁ, Stanislava. Slavní Češi a jejich blízcí. 1. vyd. Praha: Universum, 2020. 208 s. ISBN 978-80-242-6395-3. Kapitola "Nevhodně" progresivní lidumil Karel Hrabě Chotek a syn Bohuslav i vnučka Žofie, s. 9–37.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohuslav Chotek z Chotkova na Wikimedia Commons
- Genealogie Chotků z Chotkova (Miroslav Marek)
- Bohuslav Chotek na webu rakouského parlamentu dostupné online
- Šlechtický rod Chotků, Meyers 1888
Místodržitelé Českého království (1850–1918) | |
---|---|
1. Karl Mecséry (1850–1860) • 2. Anton Forgách (1860–1861) • Ernst von Kellersperg (1861–1863) • Richard Belcredi (1863–1864) • 3. Richard Belcredi (1864–1865) • Antonín Lažanský z Bukové (1865–1866) • 4. Karl von Rothkirch-Panthen (1866–1867) • 5. Ernst von Kellersperg (1867–1868) • Alexander von Koller (1868–1870) • 6. Alexandr z Dietrichstein-Mensdorffu (1870–1871) • 7. Bohuslav Chotek z Chotkova (1871) • 8. Alexander von Koller (1871–1874) • 9. Philipp Weber von Ebenhof (1874–1881) • Alfred Kraus (1881–1882) • 10. Alfred Kraus (1882–1889) • 11. František Antonín z Thun-Hohensteinu (1889–1896) • 12. Karel Maria z Coudenhove (1896–1911) • 13. František Antonín z Thun-Hohensteinu (1911–1915) • 14. Max Julius z Coudenhove (1915–1918) | |
kurzivou a zároveň neočíslovaní – pověřeni správou úřadu |
Chotkové z Chotkova a Vojnína | ||
---|---|---|
1702 stav svobodných pánů • 1723 český hraběcí titul • 1745 říšský hraběcí titul • 1755 nejvyšší dědičný zemský dveřník v Horních Rakousích • 1765 nejvyšší dědičný zemský dveřník v Dolních Rakousích • 1879 dědičný člen rakouské Panské sněmovny Říšské rady • 1970 vymřeli po meči | ||
1. generace | Otto († po 1400) | |
2. generace | Jan († po 1474) | |
3. generace | Jindřich († před 1500) | |
4. generace | Jakub († po 1500) | |
5. generace | Petr († před 1537) | |
6. generace | Mikuláš • Václav († před 1568) | |
7. generace | Kryštof († asi 1589) • Jan (1519–1591) • Jiří (po 1520 – po 1589) • Zikmund (po 1521–1603) | |
8. generace | Adam (před 1553–1592) • Václav (1554–1612) • Adam | |
9. generace | Jiří († 1620) • Karel († 1638) | |
10. generace | Adam Jiří († po 1623) • Jan Václav (před 1627–1638) • Jiří Rudolf (1628–1673) • Vilém (po 1628–1674) | |
11. generace | Ignác Rudolf († po 1683) • Václav Antonín (1674–1754) | |
12. generace | ||
13. generace | Marie Quidobaldina Brigita (1738–1810) • Jan Rudolf (1748–1824) | |
14. generace | Jan Nepomuk (1773–1824) • Josef (1776–1809) • Marie Aloisie (1777–11864) • Ferdinand Maria (1781–1836) • Karel* (1783–1868) • Terezie (1785–1872) • Heřman** (1786–1822) | |
15. generace | ||
16. generace | Rudolf Karel (1832–1894) • Emerich (1833–1911) • Ferdinand (1838–1913) • Isabella (1842–1857) • Arnošt (1844–1927) • Karolina (1846–1933) • Karel* (1853–1926) • Marie* (1855–1943) • Olga* (1860–1934) • Wolfgang* (1860–1926) • Zdenka* (1861–1946) • Marie Pia* (1863–1935) • Henrietta** (1863–1946) • Karolina* (1865–1919) • Anna** (1865–1882) • Žofie* (1868–1914) • Gabriela** (1868–1933) • Rudolf Otto** (1870–1921) • Oktavie* (1873–1946) • Marie Antonie* (1874–1930) • Marie Henrieta* (1880–1964) | |
17. generace | Jan Nepomuk Rudolf (1865–1884) • Karel (Cary)* (1887–1970) • Antoinetta* (1888–1910) • Ada* (1890–1939) | |
Sídla | Veltrusy • Kačina • Nové Dvory • Velké Březno • Chotkovský palác ve Vídni • Chotkovský palác v Praze • Dolná Krupá | |
Pohřebiště | Chotkovská hrobka (Nové Dvory) • Chotkovská hrobka (Valtířov) • Chotkovská hrobka (Dolná Krupá) • Kostel sv. Martina v Kozlech • Kostel Narození sv. Jana Křtitele ve Veltrusech • Městský hřbitov v Litoměřicích | |
* velkobřezenská větev, ** uherská větev, tučně jsou vyznačeni Václav Antonín Chotek a majitelé majorátu (později velkostatku) Veltrusy |