Adalbert Josef Karl Hiller

Ing. Adalbert Josef Karl Hiller
Narození19. května 1865
Brno
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí19. listopadu 1923 (ve věku 58 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostněmecká
ObčanstvíRakousko-Uhersko
Československo
Vzděláníněmecká technika
Povolánípodnikatel ve slévárenství
OceněníČestný občan Brna (1913)
ChoťIrenne Hellmann (1900–1923)
DětiGertruda Anna Hiller
Edithe Hiller
Hermann Richard Hiller(adoptovaný)
RodičeAdalbert Gottfried Hiller
Anna Hillerová
Funkceposlanec Moravského zemského sněmu
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Adalbert Josef Karl Hiller (19. května 1865 Brno[1] – 19. listopadu 1923 Brno[2])[3] byl moravský podnikatel ve slévárenství a poslanec moravského zemského sněmu. V roce 1913 se stal Čestným občanem Brna a v letech 1904–1917 byl členem brněnského obecního výboru.

Životopis

Adalbert Hiller mladší byl synem brněnského zvonaře Adalberta Gottfrieda Hillera (1832–1866). Vystudoval pravděpodobně brněnskou německou techniku. Po první světové válce využil situaci nedostatku po rekvírovaných zvonech. V době nezletilostí dětí vedla firmu (od roku 1866) jeho matka Anna Hillerová, rozená Hegenbarthová (1831–1919). Do firmy vstoupil v roce 1893 a se svým bratrem Richardem Adalbertem Franzem Hillerem vedl firmu Adalbert Hiller’s Witwe und Sohn. Od roku 1923 byl jediným vlastníkem. Po jeho smrti manželka Irena pokračovala ve vedení firmy a od roku 1933 pokračoval adoptovaný syn Richard Herman Hiller. V roce 1937 byla dílna v konkurzu a zanikla.[4]

Oženil se v roce 1900 s Irenne (1874– po 1945), rozenou Hellmann, dcerou úředníka Úvěrového ústavu v Brně.[5] Z jejich svazku vzešly děti:

  • Gertruda Anna (1901– ?) provdaná Schipper[3]
  • Edithe Hiler (1903–?)
  • Hermann Richard Hiller (15. srpna 1905 – ?) adoptovaný syn.[4]

Dílo

Z jeho produkce byla značná část zvonů rekvírovaná jak v období první tak druhé světové války. Seznam míst kde jsou zavěšeny zvony jak z dílny Adalbert Hiller’s Witwe und Sohn, tak i vlastní produkce (zdroj [4]není-li uvedeno jinak).

  • 1868 Březí[4]
  • 1868 Kurovice, přetavení zvonů po požáru v roce 1866[6]
  • 1873 Javorka
  • 1875 Ústín
  • 1878 Řečkovice
  • 1884 Vlachov
  • 1890 Borotín
  • 1894 Doloplazy
  • 1895 Manova Lhota
  • 1897 Pustá Rybná evangelický kostel
  • 1898 Lhota (okres Žďár nad Sázavou)
  • 1898 Nové Město na Moravě, evangelický kostel, zavěšeny čtyři zvony 29. června 1898. Tři zvony byly rekvírovány v roce 1917. Dochoval se zvon nazývaný po svém donátorovi Hrnčíř[7]
  • 1900 Renoty, kostel Nanebevzetí Panny Marie
  • 1905 Bošovice
  • 1910 Zábrdovice
  • 1913 Zlaté Hory
  • 1913 vdova a syn Hiller (Adolf Hiller), kostel sv. Jana Křtitele, Lipník, zvon sv. Jan Křtitel nesl nápis: Hlásej slovo Boží a zvi duše ke spáse., rekvírován v období první světové války.[8]
  • 1917 Březí
  • 1917 Drnholec
  • 1919 Stálky
  • 1920 Maříž - nechal vyrobit do tamní kaple Panny Marie Pomocné majitel velkostatku Schulim Schreyer[9] s manželkou Jetti[10]
  • 1920 Míšovice, Předín, Přibice, Syrovín
  • 1920 Hrozová, Kostel Archanděla Michaela
  • 1921 Ruda nad Moravou, Hrádek, Bavory, Předmostí (Přerov II-Předmostí), Popice
  • 1922 Hrabětice, Loučná nad Desnou, Břeclav, Slavkov u Brna, Perná
  • 1923 Měrotín, Havraníky, Supíkovice, Horní Věstonice, Nová Ves
  • 1923 kostel Nanebevzetí Panny Marie, Troubsko, zvon o váze 280 kg rekvírován v roce 1942[11]
  • 1924 kostel sv. Jana Křtitele, Lipník, dva zvony 140 a 70 kg a umíráček. Zvon Nejsvětější Panna Maria nesl nápis: Mé srdce k Bohu se modlí za umírajícího a hlas můj k modlitbě volá i Tebe a zvon sv. Cyril a Metoděj nesl nápis: Sv. Cyrile a Metoději, orodujte za nás!. Rekvírovány dne 5. dubna 1942.[8]
  • 1924 Kostel sv. Vavřince, Klobouky u Brna
  • 1924 Mikulov
  • 1925 poutní kostel Panny Marie, Křtiny u Brna, dva zvony: sv. Barbora 18 kg a sv. Anna 34 kg rekvírovány 20. dubna 1942.[12]
  • 1925 Slezská Ostrava
  • 1926 Štíty
  • 1929 Dolní Václavov
  • 1931 Hraničné Petrovice

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matrika 17002, sn. 59 [online]. MZA [cit. 2023-01-21]. Dostupné online. 
  2. ↑ Matrika 17055, sn. 203 [online]. MZA [cit. 2023-01-21]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Adalbert Josef Karl Hiller, Encyklopedie Brna
  4. ↑ a b c d MLČÁK, Leoš. Zvonaři v Brně v letech 1650 –1950. Vlastivědný věstník moravský. 2009, roč. LXI, čís. 1, s. 72–74. Dostupné online. ISSN 0323-2581. 
  5. ↑ SMUTNÝ, Bohumír. Brněnští podnikatelé a jejich podniky 1764-1948. Encyklopedie podnikatelů a jejich rodin. 1. vyd. Brno: Archiv města Brna, 2012. 518 s. ISBN 978-80-86736-28-0. S. 160–162. 
  6. ↑ 3. Plastická výzdoba moravských a slezských zvonů
  7. ↑ Pohnutá historie novoměstských zvonů | Farní sbor ČCE Nové Město na Moravě. nove-mesto-na-morave.evangnet.cz [online]. [cit. 2017-05-18]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b Stručná historie kostela. Obec Lipník. 2015-09-08. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-16.  Archivováno 16. 3. 2017 na Wayback Machine. Archivovaná kopie. www.obeclipnik.cz [online]. [cit. 2017-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  9. ↑ DOKUMENTATION, Österreichisches Biographisches Lexikon und biographische. Schreier (Schreyer), Schulim. ISBN 978-3-7001-3213-4 [online]. 2003 [cit. 2021-02-08]. Dostupné online. (německy) 
  10. ↑ DigiArchiv SOA v Třeboni: Schulchronik Maires 1918-1941, s. 10. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2021-02-08]. Dostupné online. 
  11. ↑ Obec Troubsko - Pohnuté osudy kostelních zvonů. www.troubsko.cz [online]. [cit. 2017-03-13]. Dostupné online. 
  12. ↑ VACULÍK, Ing. Jiří Messner, P. Tomáš Prnka, Lukáš. ZVONY | UMĚNÍ | TURISTICKÝ SERVIS | MARIÁNSKÉ POUTNÍ MÍSTO KŘTINY U BRNA. krtiny.katolik.cz [online]. [cit. 2017-03-13]. Dostupné online. 

Literatura

  • MLČÁK, Leoš. Zvonaři v Brně v letech 1650–1950. Vlastivědný věstník moravský. 2009, roč. LXI, čís. 1, s. 72–74. ISSN 0323-2581

Externí odkazy

Autoritní data Editovat na Wikidatech