Loučná nad Desnou

Loučná nad Desnou
Horní část obce, v pozadí Spálený vrch a Červená hora
Horní část obce, v pozadí Spálený vrch a Červená hora
Znak obce Loučná nad DesnouVlajka obce Loučná nad Desnou
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecŠumperk
Obec s rozšířenou působnostíŠumperk
(správní obvod)
OkresŠumperk
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°4′18″ s. š., 17°5′28″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 454 (2024)[1]
Rozloha94,34 km²[2]
Nadmořská výška450 m n. m.
PSČ788 11
Počet domů502 (2021)[3]
Počet částí obce6
Počet k. ú.5
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa obecního úřaduLoučná nad Desnou 57
78811 Loučná nad Desnou
[email protected]
StarostkaPetra Harazímová
Oficiální web: www.loucna-nad-desnou.cz
Loučná nad Desnou
Loučná nad Desnou
Další údaje
Kód obce540226
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Loučná nad Desnou (v letech 1948–1950 jen Loučná,[4] do roku 1948 Vízmberk,[5] něm. Wiesenberg[6]) je obec v okrese ŠumperkOlomouckém kraji, necelých 15 km severovýchodně od Šumperka. Žije zde přibližně 1 500[1] obyvatel.

Loučná nad Desnou leží v údolí horního toku Desné nad Velkými Losinami pod Červenohorským sedlem.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1494.

Rodiště světoznámého klavíristy Alfreda Brendela. Žila zde i Valérie Zawadská.

V obci do poloviny dvacátého století převládalo německy mluvící obyvatelstvo. Po druhé světové válce byli starousedlíci vysídleni a v původně německé obci došlo k úplné výměně obyvatelstva.

Pamětihodnosti

V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:[7]

  • Zámek s areálem – stavba z roku 1608, upravený v letech 1749 a 1840; zámecká kaple z roku 1744, upravená v roce 1847, slouží jako farní kostel; k areálu dále patří:
    • socha sv. Alžběty – litinová plastika ze 2. poloviny 19. století
    • socha sv. Floriána – litinová plastika ze 2. poloviny 19. století
    • kašna – pískovcová, v historizujícím slohu, ze 2. poloviny 19. století
    • zámecký park – přírodně krajinářský park sbírkového charakteru, který patří svým architektonickým řešením a botanickou hodnotou k nejkvalitnějším v kraji
    • ohradní zeď a vstupní brána – pseudogotická litinová brána pochází z poloviny 19. století
    • Hřbitov s hrobkou rodiny Kleinů – prohlášen památkou v roce 2008[8]
  • Kříž (před pilou v Rejhoticích) – kamenická práce místního původu z poloviny 19. století

Další zajímavé stavby:

  • Zájezdní hostinec
  • Penzion pro seniory – současná stavba architekta Jana Línka z roku 1999, v roce 2000 získala čestné uznání GRAND PRIX OA[9]

Rodáci

Galerie

  • Zámek
    Zámek
  • Kostel sv. Cyrila a Metoděje u zámku
    Kostel sv. Cyrila a Metoděje u zámku
  • Hřbitov, hrobka rodiny Kleinů
    Hřbitov, hrobka rodiny Kleinů
  • Obecní úřad
    Obecní úřad
  • Zámecký park
    Zámecký park
  • Mateřská škola
    Mateřská škola
  • Hrobka Kleinů nad starým hřbitovem
    Hrobka Kleinů nad starým hřbitovem
  • Památkově chráněný starý hřbitov
    Památkově chráněný starý hřbitov
  • Kulturní dům (bývalá zámecká oranžerie)
    Kulturní dům (bývalá zámecká oranžerie)
  • Zámek s kaplí sv. Cyrila a Metoděje
    Zámek s kaplí sv. Cyrila a Metoděje
  • Kříž z roku 1875 v místní části Filipová
    Kříž z roku 1875 v místní části Filipová

Části obce

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
  5. Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  6. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 588. 
  7. PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc: Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6. 
  8. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-10-05]. Identifikátor záznamu 765434605 : Hřbitov starý s areálem hrobky rodiny Kleinů a empírovou kaplí. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  9. http://www.arch.cz/projekty.php?ja=cz&kod_sub=linek&id_pro=000985&s=2

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Části obce Loučná nad Desnou
Části obce
Města a obce okresu Šumperk
Bludov • Bohdíkov • Bohuslavice • Bohutín • Branná • Bratrušov • Brníčko • Bušín • Dlouhomilov • Dolní Studénky • Drozdov • Dubicko • Hanušovice • Horní Studénky • Hoštejn • Hraběšice • Hrabišín • Hrabová • Hynčina • Chromeč • Jakubovice • Janoušov • Jedlí • Jestřebí • Jindřichov • Kamenná • Klopina • Kolšov • Kopřivná • Kosov • Krchleby • Lesnice • Leština • Libina • Líšnice • Loštice • Loučná nad Desnou • Lukavice • Malá Morava • Maletín • Mírov • Mohelnice • Moravičany • Nemile • Nový Malín • Olšany • Oskava • Palonín • Pavlov • Petrov nad Desnou • Písařov • Police • Postřelmov • Postřelmůvek • Rájec • Rapotín • Rejchartice • Rohle • Rovensko • Ruda nad Moravou • Sobotín • Staré Město • Stavenice • Sudkov • Svébohov • Šléglov • Štíty • Šumperk • Třeština • Úsov • Velké Losiny • Vernířovice • Vikantice • Vikýřovice • Vyšehoří • Zábřeh • Zborov • Zvole
legenda: město, městys.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • Biblio: 0a38d28e-b840-4411-921e-a709b217a3b6, fc3c1bda-efb9-4ef6-9159-3fef71c5ef3d
  • NKC: ge129884
  • GND: 7586805-2