Zlatiborský okruh

Zlatiborský okruh Zlatiborski okrug Златиборски округ
Sjenické jezero
Geografie

Hlavní město	Užice
Status	okruh
Souřadnice	43°33′45″ s. š., 19°45′26″ v. d.
Rozloha	6 140 km²
Nejvyšší bod	Katunić (1733 m n. m.)
Časové pásmo	+1
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	286 549 (2011)
Hustota zalidnění	46,7 obyv./km²
Jazyk	srbština
Národnostní složení	Srbové, Bosňáci, Romové, Černohorci
Správa regionu
Stát	Srbsko Srbsko
Nadřazený celek	Srbsko Srbsko
Podřízené celky	10 opštin, 438 sídel
Komisař	Boban Perišić
Oficiální web	www.zlatiborskiokrug.net
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zlatiborský okruh (srbsky Zlatiborski okrug, cyrilicí Златиборски округ) je administrativní jednotka v Srbsku. S rozlohou 6 140 km² je největším srbským okruhem. Je jedním z osmi okruhů statistického regionu Šumadija a Západní Srbsko. Na západě sousedí s Bosnou a Hercegovinou (konkrétně Republikou srbskou), na jihozápadě s Černou Horou (konkrétně opštinami Bijelo Polje a Pljevlja), na severu s Mačvanským a Kolubarským okruhem, na východě s Moravickým okruhem a na jihovýchodě s Rašským okruhem. Byl pojmenován podle pohoří Zlatibor, které se ve středu okruhu rozkládá.

Geografie

V roce 2011 zde žilo 286 549 obyvatel. Rozloha okruhu je 6 140 km². Správním střediskem a největším městem Zlatiborského okruhu je Užice, která je zároveň čtrnáctým největším srbským městem.

Zlatiborský okruh je hornatý a po téměř celém jeho jižním území se rozprostírá pohoří Zlatibor. Nejvyšším vrcholem je Katunić (1 733 m). Nejvýznamnějšími řekami jsou Lim, Rzav a Západní Morava. Nacházejí se zde jezera Zaovine, Perućac, Zlatarské jezero a Sjenické jezero.

Administrativní dělení

Ve Zlatiborském okruhu se nachází celkem 11 měst: Arilje, Bajina Bašta, Čajetina, Kosjerić, Nova Varoš, Požega, Priboj, Prijepolje, Sjenica, Užice a Zlatibor. Kromě Zlatiboru, který je součástí opštiny města Čajetina, jsou všechna města středisky deseti stejnojmenných opštin.

Národnostní složení

Etnická skupina	Populace	Procenta
Srbové	235 650	82,2 %
Bosňáci	43 220	15,1 %
Romové	785	0,27 %
Černohorci	561	0,2 %
Jugoslávci	258	0,09 %
Chorvati	175	0,06 %
Makedonci	118	0,04 %
Ostatní	4,782	1,7 %

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zlatibor District na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Zlatiborský okruh na Wikimedia Commons
Oficiální internetové stránky Zlatiborského okruhu (v srbštině)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Srbsko – Србија, Srbijа – (SRB)

Okruhy v Srbsku a jejich hlavní města

Centrální Srbsko	Město Bělehrad • Borský okruh (Bor) • Braničevský okruh (Požarevac) • Jablanický okruh (Leskovac) • Kolubarský okruh (Valjevo) • Mačvanský okruh (Šabac) • Moravický okruh (Čačak) • Nišavský okruh (Niš) • Pčinjský okruh (Vranje) • Pirotský okruh (Pirot) • Podunajský okruh (Smederevo) • Pomoravský okruh (Jagodina) • Rasinský okruh (Kruševac) • Rašský okruh (Kraljevo) • Šumadijský okruh (Kragujevac) • Toplický okruh (Prokuplje) • Zaječarský okruh (Zaječar) • Zlatiborský okruh (Užice)

Vojvodina	Jihobačský okruh (Novi Sad) • Jihobanátský okruh (Pančevo) • Severobačský okruh (Subotica) • Severobanátský okruh (Kikinda) • Středobanátský okruh (Zrenjanin) • Sremský okruh (Sremska Mitrovica) • Západobačský okruh (Sombor)

Kosovo a Metochie *	okruhy (neexistující od roku 1999, avšak srbskou vládou nadále uznávané): Prištinský okruh (Priština) • Kosovskomitrovický okruh (Kosovska Mitrovica) • Kosovsko-Pomoravský okruh (Gnjilane) • Pećský okruh (Peć) • Prizrenský okruh (Prizren)

Poznámka: * Kosovo jednostranně vyhlásilo nezávislost, avšak Srbsko a většina světového společenství jej nadále považují za součást srbského území a nezávislou Kosovskou republiku neuznávají (viz článek Seznam států a mezinárodních organizací podle postoje k nezávislosti Kosova).