Zelený pás kolem Prahy

Zelený pás kolem Prahy je dlouhodobý strategický záměr pražského magistrátu vytvořit zelený pás, který by vznikl pospojováním současných a nově vytvořených pražských parků a lesů.

Historie

Myšlenka se objevila se už po roce 1918, ale systematičtější realizace tak dlouhodobého záměru je vzhledem k předpokládaným nákladům obtížná. To konstatoval v roce 1927 i Karel Čapek ve fejetonu Stromy a město.[1] Za obnovitele myšlenky zeleného prstence po roce 1989 je označován bývalý pražský primátor Jan Kasl.[2]

29. dubna 2008 vytvořila Rada hlavního města Prahy k plnění cílů svého programového prohlášení 2006–2010 „Praha – město pro život“ komisi pro koordinaci budování zeleného pásu. Předsedou komise byl jmenován radní pro územní rozvoj Martin Langmajer.[3] Podle tehdejších záměrů by měl vzniknout úpravou některých území na okrajích Prahy a propojením stávajících přírodních území, zejména na úkor zemědělské půdy, posílením rekreační úlohy lesů a jako usměrnění sídelní kaše pás lesů, luk, mokřadů, vodních ploch, parků a golfových hřišť.[2]

Do července 2008 bylo v rámci tohoto záměru nově osázeno kolem 0,42 km² ploch, především na území Šeberova, Kolovrat, Dolních Počernic, Satalic a Kbel. V roce 2008 bylo do územního plánu navrhováno dalších 4,5 km² například na území čtvrtí Běchovice, Třeboradice, Březiněves, Čimice a Suchdol (Praha).[2] Plochy nově přeměněné v zeleň měly mít celkovou rozlohu asi 17,8 km².[4] V lednu 2009 požádala Praha Středočeský kraj o navázání spolupráce, což by mimo jiné rozšířilo možnosti čerpání dotací z fondů Evropské unie.

V roce 2015 opět oživil myšlenku zeleného pásu Prahy tehdejší hejtman Středočeského kraje Miloš Petera.[5] Podle údajů o rozvoji pražské zeleně se sice pražské parky a lesy průběžně obnovují i rozšiřují (nově založené jsou např. lesopark Vinice v roce 2007, lesopark Letňany v roce 2008, les Robotka v roce 2016, les V Panenkách v roce 2017),[6] ale z dlouhodobého hlediska se strategie vytvořit zelený pás kolem Prahy zatím nenaplňuje.[7]

Popis pásu

Pás má sestávat z následujících částí:[4][8]

Mapa některých lokalit

Na mapě jsou zachyceny především pražské lesy, přírodní parky, lesoparky, golfová hřiště a další významnější "zelené" lokality.

Zelený pás kolem Prahy (Praha)
Golf
Arborka
Vítkov
Krejcárek
Třešňovka
Smetanka
Lehovec
Čihadla
Golf
Golf
Kamýk
Golf
Golf
Vidoule
Hlásek
Kozí hřbety
Ořech
Suchdol

Související články

Reference

  1. ČAPEK, Karel. Stromy a město. Lidové noviny. 13.11.1927. Dostupné online. 
  2. a b c BRODNÍČEK, Jan. Zelený pás kolem Prahy? Zatím hlavně na papíře. Pražský deník. 11.7.2008. Dostupné online. 
  3. Zřízena komise pro Zelený pás kolem Prahy (Portál hlavního města Prahy). www.praha.eu [online]. [cit. 2020-04-25]. Dostupné online. 
  4. a b Pražská zeleň se spojí v jeden celek. MF Dnes. 26.1.2009. 
  5. ŠTINGL, Michal. Myšlenka zeleného pásu Prahy znovu ožívá. ČtiDoma.cz [online]. 2015-08-06 [cit. 2020-04-24]. Dostupné online. 
  6. Pražská příroda | Pražská příroda. www.praha-priroda.cz [online]. [cit. 2020-04-24]. Dostupné online. 
  7. Zapomíná se na lokality mimo centrum Prahy | Téma. Lidovky.cz [online]. 2017-10-29 [cit. 2020-04-24]. Dostupné online. 
  8. Popis zeleného pásu. Sousedé 2014 [online]. [cit. 2020-04-24]. Dostupné online.