Vyšný Čaj

Vyšný Čaj
Poloha
Souřadnice48°41′0″ s. š., 21°24′ v. d.
Nadmořská výška230 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
Vyšný Čaj
Vyšný Čaj
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha4,8 km²
Počet obyvatel329 (2021)[1]
Hustota zalidnění68,1 obyv./km²
Správa
Vznik1335
Telefonní předvolba055
PSČ044 16
Označení vozidel (do r. 2022)KS
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vyšný Čaj (maďarsky Felsőcsáj) je obec na východním Slovensku v okrese Košice-okolí.

Dějiny

Nález z doby bronzové svědčí o tom, že území současné obce Vyšný Čaj bylo osídleno již v pravěku. V regionu Vyšný čaj – Nižný Čaj byly objeveny nádoby z písčité hlíny i z období raného středověku. To jasně svědčí o slovanském sídlišti datovaném do 9. století.

Na počátku 14. století obec spolu s Nižným Čajem patřila jedné větvi z rodu Aba. Jejím posledním žijícím členem byl Dominik, syn Lacka, s predikátem z Trsteného pri Hornáde (de Nassad). Ten zemřel ještě před rokem 1333 bez mužského potomka. Král Karel Robert daroval roku 1335 jeho majetky palatinovi Vilému Drugethovi. Ten v té době držel hrad Slanec a okolní panství. Patřily mu vsi Trstené pri Hornáde, Ždana, Skároš, Nižný a Vyšný Čaj, Olšovany , Bohdanovce , Košická Polianka, Trstany a čiastka v Krásné nad Hornádom. Také vlastnil území v sousedství vsí Vyšný a Nižný Čaj v Abovské stolici a Šarišské Lužniaky v Šarišskej stolici.

Není známo odkdy a za jakých okolností získali předkové Dominika, syna Lacka, do vlastnictví Nižný Čaj. Jedině víme, že v roce 1270 v popisu panství hradu Füzér (ten je už na maďarské straně v blízkosti jezera Izra), patřilo území Skároš, sousedící s panstvím Füzér, Mikulášovi, synovi Aby, který byl dědem Dominika, syna Lacka. Je známo i to, že Mikuláš, syn Aby se roku 1290 uvádí s predikátem z Olšovian (de Elswa), kde musel mít sídlo. Je tedy více než pravděpodobné, že už v tom čase vlastnil i obce Nižný a Vyšný Čaj, které s Olšovany přímo sousedí. Historik Branislav Varsik nepochybuje, že obě obce existovaly již ve 13. století. Dominik, syn Lacka, měl však dcery a žijící manželku a těm náleželo dědictví, tzv. dievčenská štvrtina. Vilém Drugeth byl proto roku 1337 po delším sporu nucen vrátit tři obce. A tak Klára, dcera Dominika, získala Olšovany a Klára, vdova po Dominikovi, získala Nižný Čaj. Pani Magic, dcera Lacka a sestra Dominika, získala Vyšný Čaj.

O osudu Vyšného Čaje po roce 1337 není nic známo. Až k roku 1427 byly obě vsi (Vyšný i Nižný Čaj) v rukou vdovy po Šimonovi. Soupis z roku 1553 udává, že ve Vyšném Čaji bylo 5 port, čili usedlostí. Obvykle je zvykem počítat s minimálně 5 lidmi na jednu usedlost, což by značilo přibližně 25 obyvatel. K roku 1564 tu bylo 5 a 1/2 porty. Desátkový soupis z roku 1565 vykazuje, že ve Vyšném Čaji žilo 10 sedláků a 3 želiari (chalupníci). Z těchto obyvatel měli jen tři jména slovanského původu, dva maďarského a ostatní nejistého původu. Desátkový registr z roku 1577 udává, že tu žilo 13 sedláků. Mísilo se tu tedy obyvatelstvo slovenské, maďarské a možná i německé. Soupis z roku 1598 uvádí, že ve Vyšném Čaji bylo 12 domů.

V 16. století zde sloužili maďarští kalvinističtí kazatelé, což mělo značný vliv na vývoj národnostního cítění vesničanů. Roku 1577 zde sloužil kalvinistický kazatel Šimon Enizkei. V důsledku povstání, moru a jiných epidemií v 17. a 18. století tu došlo ke značnému vylidnění. V roce 1715 byli ve Vyšném Čaji jen čtyři poddaní sedláci. Po roce 1720 sem začalo přicházet nové obyvatelstvo. Soupis církví a farářů z roku 1746 udává, že se tu mluvilo zhruba půl na půl slovensky a maďarsky. Podle vyznání tu žilo 14 římských a 3 řečtí katolíci, 5 luteránů, 15 kalvinistů a 13 dětí (celkově 50 obyvatel). V roce 1851 žilo v obci 162 římských katolíků, 100 kalvinistů a 15 židů. Tehdy to byla převážně slovenská obec a měla již 277 obyvatel. Roku 1930 tu žilo 315 Slováků, 31 Maďarů a 9 cizinců, celkově 354 vesničanů. V roce 1961 byla ves spojena s okolím asfaltovou silnicí.

Reference

  1. Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města a obce okresu Košice-okolí
Bačkovík • Baška • BelžaBeniakovceBidovceBlažiceBočiarBohdanovceBoliarov • Budimír • Bukovec • BuneticeBuzicaCestice • Čakanovce • ČaňaČečejovceČižaticeDebraďDrienovecDružstevná pri HornádeĎurďošíkĎurkovDvorníky-VčeláreGečaGyňovHačava • Háj • Haniska • HerľanyHodkovce • Hosťovce • HrašovíkHýľovChorvátyChrastné • Janík • JasovKalšaKecerovceKecerovský LipovecKechnecKokšov-BakšaKomárovceKostoľany nad HornádomKošická BeláKošická PoliankaKošické OľšanyKošický KlečenovKráľovceKysakMalá IdaMalá LodinaMedzevMilhosťMokranceMoldava nad BodvouMudrovceNižná HutkaNižná KamenicaNižná MyšľaNižný ČajNižný KlátovNižný LánecNová PolhoraNováčanyNový SalašObišovceOlšovanyOpátkaOpináPaňovcePederPerín-Chym • Ploské • Poproč • Rákoš • RankovceRešicaRozhanovce • Rudník • RuskovSady nad TorysouSeňaSkárošSlančík • Slanec • Slanská HutaSlanské Nové MestoSokoľSokoľany • Svinica • ŠemšaŠtósTrebejovTrsťanyTrstené pri HornádeTurňa nad BodvouTurnianska Nová VesVajkovceValalikyVeľká IdaVeľká LodinaVtáčkovceVyšná HutkaVyšná KamenicaVyšná Myšľa • Vyšný Čaj • Vyšný KlátovVyšný MedzevZádielZlatá IdkaŽarnovŽdaňa