Vnější součin

Objem trojrozměrného rovnoběžnostěnu sevřeného vektory r 1 {\displaystyle r_{1}} , r 2 {\displaystyle r_{2}} a r 3 {\displaystyle r_{3}} .

Vnější součin[1] je v matematice (n-1)-ární operace násobení vektorů v n-rozměrném vektorovém prostoru se skalárním součinem. Výsledkem této operace je vektor kolmý ke všem násobeným vektorům a jeho velikost je rovna objemu (n-1) rozměrného rovnoběžnostěnu násobenými vektory sevřeného.

Definice

Mějme aritmetický vektorový prostor R n {\displaystyle \mathbb {R} ^{n}} s ortonormální bází nad číselným tělesem R {\displaystyle \mathbb {R} } , pak pro vektory v 1 , , v n R n {\displaystyle \mathbf {v} _{1},\dots ,\mathbf {v} _{n}\in \mathbb {R} ^{n}} platí, že vektor v 1 {\displaystyle \mathbf {v} _{1}} je vnějším součinem vektorů v 2 , , v n {\displaystyle \mathbf {v} _{2},\dots ,\mathbf {v} _{n}} vzhledem k uvedené bázi, právě když:

v 1 = ( v 2 , , v n ) = [ ( 1 ) 1 + 1 d e t A 1 , , ( 1 ) n + 1 d e t A n ] {\displaystyle \mathbf {v} _{1}=\bigwedge (\mathbf {v} _{2},\dots ,\mathbf {v} _{n})=[(-1)^{1+1}detA_{1},\cdots ,(-1)^{n+1}detA_{n}]} ,

symbolem {\displaystyle \bigwedge } značíme vnější součin a matice A i {\displaystyle A_{i}} pro i { 1 , , n } {\displaystyle i\in \{1,\dots ,n\}} vznikly vynecháním i-tého sloupce matice:

[ v 2 1 v 2 n v n 1 v n n ] {\displaystyle {\begin{bmatrix}v_{2}{}^{1}&\cdots &v_{2}{}^{n}\\\vdots &\ddots &\vdots \\v_{n}{}^{1}&\cdots &v_{n}{}^{n}\\\end{bmatrix}}}

kde dolní index označuje index vektoru a horní index označuje index jeho souřadnice vzhledem k dané bázi.

Vektorový součin

Podrobnější informace naleznete v článku Vektorový součin.

Mějme aritmetický vektorový prostor R 3 {\displaystyle \mathbb {R} ^{3}} s kanonickou bází nad číselným tělesem R {\displaystyle \mathbb {R} } , pak pro vektory z , x , y R 3 {\displaystyle \mathbf {z} ,\mathbf {x} ,\mathbf {y} \in \mathbb {R} ^{3}} platí, že vektor z {\displaystyle \mathbf {z} } je vnějším součinem vektorů x , y {\displaystyle \mathbf {x} ,\mathbf {y} } vzhledem k uvedené bázi, právě když:

z = x × y = [ | x 2 x 3 y 2 y 3 | , | x 1 x 3 y 1 y 3 | , | x 1 x 2 y 1 y 2 | ] = [ x 2 y 3 y 2 x 3 , y 1 x 3 x 1 y 3 , x 1 y 2 y 1 x 2 ] {\displaystyle \mathbf {z} =\mathbf {x} \times \mathbf {y} =[{\begin{vmatrix}x_{2}&x_{3}\\y_{2}&y_{3}\\\end{vmatrix}},-{\begin{vmatrix}x_{1}&x_{3}\\y_{1}&y_{3}\\\end{vmatrix}},{\begin{vmatrix}x_{1}&x_{2}\\y_{1}&y_{2}\\\end{vmatrix}}]=[x_{2}y_{3}-y_{2}x_{3},y_{1}x_{3}-x_{1}y_{3},x_{1}y_{2}-y_{1}x_{2}]} , tj.:
| z | 2 = ( x 2 y 3 y 2 x 3 ) 2 + ( y 1 x 3 x 1 y 3 ) 2 + ( x 1 y 2 y 1 x 2 ) 2 = | x | 2 | y | 2 ( x y ) 2 = | x | 2 | y | 2 ( 1 c o s 2 φ ) = | x | 2 | y | 2 s i n 2 φ {\displaystyle |\mathbf {z} |^{2}=(x_{2}y_{3}-y_{2}x_{3})^{2}+(y_{1}x_{3}-x_{1}y_{3})^{2}+(x_{1}y_{2}-y_{1}x_{2})^{2}=|\mathbf {x} |^{2}|\mathbf {y} |^{2}-(\mathbf {x} \cdot \mathbf {y} )^{2}=|\mathbf {x} |^{2}|\mathbf {y} |^{2}(1-cos^{2}\varphi )=|\mathbf {x} |^{2}|\mathbf {y} |^{2}sin^{2}\varphi } ,

přičemž smíšený součin x ( x × y ) = 0 {\displaystyle \mathbf {x} \cdot (\mathbf {x} \times \mathbf {y} )=0} a y ( x × y ) = 0 {\displaystyle \mathbf {y} \cdot (\mathbf {x} \times \mathbf {y} )=0} , tj. vektor z {\displaystyle \mathbf {z} } je kolmý na vektory x {\displaystyle \mathbf {x} } a y {\displaystyle \mathbf {y} } a jeho velikost je rovna obsahu rovnoběžníku sevřeného násobenými vektory, tj. vektor z {\displaystyle \mathbf {z} } je vektorovým součinem vektorů x {\displaystyle \mathbf {x} } a y {\displaystyle \mathbf {y} } .

Reference

  1. BOURBAKI, Nicolas. Elements of mathematics, Algebra I. [s.l.]: Springer-Verlag, 1989. ISBN 3-540-64243-9. Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Vnější součin na Wikimedia Commons