Vlčetínec

Vlčetínec
Rybník
Rybník
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecJindřichův Hradec
Obec s rozšířenou působnostíJindřichův Hradec
(správní obvod)
OkresJindřichův Hradec
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°15′52″ s. š., 15°3′16″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel51 (2024)[1]
Rozloha6,22 km²[2]
Katastrální územíVlčetínec
Nadmořská výška545 m n. m.
PSČ378 42
Počet domů33 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduVlčetínec 32
378 42 Nová Včelnice
[email protected]
StarostkaIng. Marie Davidová
Oficiální web: www.vlcetinec.cz
Vlčetínec
Vlčetínec
Další údaje
Kód obce598640
Kód části obce105333
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlčetínec (německy Wilschetinetz) je obec v okrese Jindřichův HradecJihočeském kraji. Žije zde 51[1] obyvatel.

Historie

Osada Vlčetínec se nazývala ve starších dobách Vlčetín a vznikla asi ve 13. století. První zmínka o ní je roku 1359, tenkrát držel Kamenici, a tedy i obec Vlčetín Dobeš z Bechyně. V Kamenici k oslavě Václava II. a dcery jeho Elišky založil špitál, čili dům chudých. Na jeho vydržování přikázal příjmy ze vsi Vlčetína.

Po vymření rodu pánů z Bechyně roku 1389, patřilo kamenické panství – i obec Vlčetín – pánům z Ústí, potom pánům ze Stráže, později pánům ze Šternberka, koncem 15. století koupili panství rytíři z Leskovce, po nichž přišli rytíři Malovcové z Malvic (roku 1549 je ves Vlčetín spolu s ostatním kamenickým panstvím jmenována přímo jako majetek Malovců).

Roku 1618 v době stavovského povstání proti králi Ferdidnandovi II. patřil Vlčetín Zikmundu Matěji Vencelíkovi z Vrchovišť, majiteli kamenického panství. Tomu byl pro účast na povstání vzat všechen majetek a roku 1623 prodán – tj. město a zámek Kamenice, město Černovice a 27 vesnic, včetně Vlčetína – Španělu Jindřichu Paradysovi z Eskavie. Ten ale zemřel roku 1638 bez vlastních dědiců a jeho statky byly rozděleny na dva díly. Jeden díl – Černovice, v něm i ves Vlčetín, zdědil Martin Jindřich Paradys z Eskavie.

Pozdější majitelé panství Kamenice, ke kterému patřil i Vlčetínec, se po sobě rychle střídali. Roku 1799 to byl Jan Nádherný, roku 1806 Jan Josef Rilke, roku 1821 Eugen Vratislav z Mitrovic, roku 1825 Jan Kaňka. Roku 1831 koupil panství Kamenice Jan Jindřich, svobodný pán z Geymüller, v jehož rodě trval až do roku 1848, kdy byla zrušena robota, rolníci se stali svobodnými a obce svéprávnými (jak zaznamenal 1. srpna 1929 řídící učitel Karel Tikal).[4]

Památky a zajímavosti

  • Ve vsi se nacházejí tři křížky – dva na jihozápadě a jeden v centru.
  • Na návsi stojí zrekonstruovaná kaple se zvoničkou.
  • U stavení čp. 12 rostly dvě lípy a olše – památné stromy č. 102925 dle AOPK. Jedna z lip byla poražena.

Galerie

  • Kaple
    Kaple
  • Památná lípa
    Památná lípa
  • Zastávka autobusu
    Zastávka autobusu
  • Hřiště
    Hřiště
  • Požární zbrojnice
    Požární zbrojnice
  • Hospoda a obecní úřad
    Hospoda a obecní úřad

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Paměti obce Vlčetínec

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městyse a obce okresu Jindřichův Hradec
Báňovice • Bednárec • Bednáreček • Blažejov • Bořetín • Březina • Budeč • Budíškovice • Cep • Cizkrajov • Červený Hrádek • České Velenice • Český Rudolec • Číměř • Člunek • Dačice • Dešná • Deštná • Dívčí Kopy • Dobrohošť • Dolní Pěna • Dolní Žďár • Domanín • Doňov • Drunče • Dunajovice • Dvory nad Lužnicí • Frahelž • Hadravova Rosička • Halámky • Hamr • Hatín • Heřmaneč • Horní Meziříčko • Horní Němčice • Horní Pěna • Horní Radouň • Horní Skrýchov • Horní Slatina • Hospříz • Hrachoviště • Hříšice • Chlum u Třeboně • Jarošov nad Nežárkou • Jilem • Jindřichův Hradec • Kačlehy • Kamenný Malíkov • Kardašova Řečice • Klec • Kostelní Radouň • Kostelní Vydří • Kunžak • Lásenice • Lodhéřov • Lomnice nad Lužnicí • Lužnice • Majdalena • Nová Bystřice • Nová Olešná • Nová Včelnice • Nová Ves nad Lužnicí • Novosedly nad Nežárkou • Okrouhlá Radouň • Peč • Písečné • Pístina • Plavsko • Pleše • Pluhův Žďár • Polště • Ponědraž • Ponědrážka • Popelín • Příbraz • Rapšach • Ratiboř • Rodvínov • Roseč • Rosička • Slavonice • Smržov • Staňkov • Staré Hobzí • Staré Město pod Landštejnem • Stráž nad Nežárkou • Strmilov • Stříbřec • Střížovice • Studená • Suchdol nad Lužnicí • Světce • Třebětice • Třeboň • Újezdec • Velký Ratmírov • Vícemil • Višňová • Vlčetínec • Volfířov • Vydří • Záblatí • Záhoří • Zahrádky • Žďár • Županovice
legenda: město, městys.
Autoritní data Editovat na Wikidatech