Vilém Přibyl

Vilém Přibyl (10. dubna 1925 Náchod – 21. července 1990 Brno) byl český operní pěvec–tenorista a pedagog. Byl představitelem postav hrdinného a lyrického oboru s osobitou barvou hlasu, citem pro frázování a vyspělou pěveckou technikou. Jeho domovskou scénou bylo Národní divadlo v Brně. V roce 1977 mu byl udělen titul národní umělec.

Život

Dětství a mládí prožil v Náchodě a Hradci Králové. Už tehdy účinkoval spolu s rodiči v ochotnickém divadle. Vyučil se elektromechanikem a topenářem. Od roku 1943 studoval na Strojní průmyslovce v Praze. Během studií se stal členem studentského pěveckého souboru Víta Nejedlého. Po maturitě v roce 1947 nastoupil vojenskou prezenční službu do Armádního uměleckého souboru. ^[1][2]

Po vojně pracoval jako projektant v různých průmyslových podnicích v Hradci Králové. Od svých 25 let soukromě studoval zpěv. Od roku 1952 zpíval v opeře, nejprve tomu tak bylo čistě amatérsky v místní ochotnické Lidové opeře. Vystoupil například v roli Jeníka v Prodané nevěstě, Prince v Rusalce, Cania v Komediantech, dona Josého v Carmen. V roce 1958 zpíval titulní roli na premiéře opery Osudy dobrého vojáka Švejka skladatele Roberta Kurky v New Yorku.^{[1] [2]}

V roce 1959 ve věku 34 let získal své první profesionální angažmá v operním souboru v Ústí nad Labem. Zde působil dva roky, odtud pak v roce 1961 již natrvalo odešel zpívat jako sólista do Brna do brněnské opery (dnešní Národní divadlo v Brně), kde už zakotvil natrvalo. Během tohoto svého angažmá také v roce 1966 vystudoval zpěv na Janáčkově akademii múzických umění (JAMU) v Brně.^[2][3] Kromě řady hlavních tenorových rolí v českých operách (Jarek v Čertově stěně, Šťáhlav v Libuši, Dalibor v Daliborovi, Jeník v Prodané nevěstě, Lukáš v Hubičce, Princ v Rusalce, Manolius v Řeckých pašijích, Boris v Káti Kabanové, Laca v Její pastorkyni) zpíval i v dílech světových skladatelů. Jeho lyrickodramatický projev vynikl zejména v roli Lohengrina ve stejnojmenné opeře Richarda Wagnera. ^[4]

Často také hostoval v pražském Národním divadle a nahrával na gramofonové desky. Vystoupení v roli Dalibora na hudebním festivalu v Edinburghu roku 1964 mu otevřelo dveře na mezinárodní scénu.^[1] Jeho druhou takřka domovskou scénou byl Royal Opera House Covent Garden v Londýně. Zde se proslavil zejména rolí Florestana v opeře L. v Beethovena Fidelio, kterou později zpíval i v Hamburku, Bonnu, Norimberku, Athénách, Amsterdamu a Parmě. V zahraničí hostoval i v rolích českého repertoáru. ^[2]

Významná byla jeho koncertní činnost. Zpíval pod taktovkou těch nejvýznamnějších dirigentů v koncertních síních četných zemí v Evropě (Ankara, Barcelona, Frankfurt nad Mohanem, Budapešť, Lucemburk) i zámoří (Asie, Afrika, USA). K jeho nejúspěšnějším koncertním číslům patřila interpretace tenorového sóla v Mahlerově Písni o zemi a Janáčkův Zápisník zmizelého.^[1][2]

Trpěl těžkou cukrovkou. Od poloviny 80. let již nemohl vystupovat, neboť trpěl následky mozkové mrtvice. Přesto se až do konce života věnoval pedagogické činnosti na JAMU. ^[1][2] Vilém Přibyl zemřel v Brně 21. června 1990.

Za svou uměleckou činnost získal mnoho ocenění. V roce 1969 byl jmenován zasloužilým umělcem a v roce 1977 národním umělcem za pěvecké výkony v Janáčkových a Smetanových operách a za prezentaci českého umění v zahraničí.

Odkazy

Reference

Literatura

• Jitka Fukačová: Vilém Přibyl., Editio Supraphon, Praha, 1984
• DRÁBEK, Václav. Z deníku pěvce - Vilém Přibyl. [s.l.]: H+H (H&H), 1994. 87 s. ISBN 80-85787-63-6. 

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vilém Přibyl
• Vilém Přibyl v Českém hudebním slovníku osob a institucí
• Ušlechtilý hrdina Vilém Přibyl – článek na portálu Brno – město hudby
• Vzpomínka na Viléma Přibyla - článek v Pozitivních novinách
• árie Lohengrina v podání V.Přibyla (youtube)