Vendryně

Vendryně
Vendryňská vápenka

znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Třinec
Obec s rozšířenou působností	Třinec (správní obvod)
Okres	Frýdek-Místek
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Slezsko
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°40′0″ s. š., 18°42′47″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	4 504 (2023)^[1]
Rozloha	20,95 km²^[2]
Katastrální území	Vendryně
Nadmořská výška	350 m n. m.
PSČ	739 94, 739 95
Počet domů	1 294 (2021)^[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	4
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Vendryně 500 739 94 Vendryně [email protected]
Starosta	Raimund Sikora, DiS.
Oficiální web: www.vendryne.cz
Vendryně
Další údaje
Kód obce	554928
Kód části obce	180017
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vendryně (v místním nářečí a polsky Wędrynia, německy Wendrin) je obec v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji na historickém území Těšínského Slezska, která leží na řece Olši. Žije zde přibližně 4 500^[1] obyvatel. Značnou část obyvatel tvoří početná polská menšina a velice rozšířené je zde nářečí „po naszymu“.^[4] Součástí obce je také osada Zaolší. Sousedními obcemi sídla jsou Nýdek, Košařiska, Hrádek, Bystřice, Třinec a Gmina Holešov.

Název

Jméno vesnice je polské, jinak ale málo jasné. Jeho základem bylo možná jméno Wędr/Wędra/Wędro, domácké podoby jména Andrzej; jméno by pak znamenalo "Wędrova ves". Jinou možností je, že šlo původně o jméno vodního toku, které bylo přeneseno na osadu na ní ležící, a jeho základem byl kořen wędr- označující vodu, jméno by pak bylo označením říčky bohaté na vodu.^[5]

Historie

Obec Vendryně ležící v podhůří Těšínských Beskyd patří mezi nejstarší osady v regionu východního Slezska. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1305. Již v té době stál ve Vendryni kostel, který považují někteří badatelé za jeden z nejstarších na Těšínsku. Je zde k vidění (před oltářem) cenný zvon z první poloviny 15. století zhotovený krakovským zvonařem Johannem Freudentalem. Ve Vendryni stojí rovněž panský dvůr posledního šlechtického majitele obce barona Adama Borka postavený v 16. století. K němu patřil panský pivovar, kde se vařilo výborné pivo konkurující dokonce pivu těšínskému. Adam Borek, daroval vesnici Špitálnímu řádu milosrdných bratří přivedených do Slezska. Řád brzy založil klášter s nemocnicí a kostelem v Těšíně. V roce 1702 byla vesnice prodána za 30 000 zlatých Habsburkům. Vendryně byla chudá vesnice. Rolníci měli málo polí a pastviny chyběly. V roce 1849 bylo z 340 rodin (1 519 osob) pouze 26 rodin rolníků, 91 rodin chalupníků a až 223 rodin bezzemků, kteří v té době žili hlavně z práce na u místních hospodářů jakož i z těžby železné rudy a kamene, vypalování vápna (těžba vápna skončila v roce 1965). Rozvoj Vendryně nastal v 19. století v souvislosti se založením třineckých železáren. Vendryňská vápenka dodávala vápno pro hutě, jež vendryňské občany v hojné míře zaměstnávaly.

Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 byl počet obydlí ve vesnici 301 a občanů bylo 2 587, z toho 2 559 trvale registrovaných, 788 (30,5%) bylo katolíků, 1 783 (68,9%) protestantů, 16 (0,6%) židů, 2 491 (96,3%) polsky, 62 (2,4%) německy a 6 (0,2%) česky hovořících.^[6]

V roce 1906 bylo v obci zřízeno sídlo nejstarší polské gymnastické společnosti v rámci Polského tělocvičného spolku „Sokol“ („Sokół”). V době vytvoření měla společnost přes 40 členů. Gymnasté jsou aktivní i dnes. V obci aktivně působí MK PZKO.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)^[7]^[8]
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	1 733	1 989	2 116	2 373	2 587	2 775	3 356	3 117	3 375	3 326	3 573	3 590	3 842	4 137	4 383
Počet domů	194	226	253	265	301	321	422	490	607	707	802	897	963	1 120	1 294

Věková struktura obyvatel obce Vendryně roku 2011

Obecní správa a politika

Mezi lety 1869–1979 Vendryně byla obcí v okrese Český Těšín (1869–1950) (v letech 1869–1910 Těšín) a později v okrese Frýdek-Místek. Od 1. ledna 1980 do 31. prosince 1994 patřila jako část statutárního města k Třinci a od 1. ledna 1995 je opět samostatnou obcí.^[9]

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 7. května 1997.^[10]

Blason znaku: Modro-červeně polcený štít. V pravém poli vyniká polovina zlaté orlice s červenou zbrojí, v levém tři stříbrné mušle pod sebou.

Blason vlajky: Červený list s modrým svislým žerďovým pruhem s polovinou žluté orlice s červenou zbrojí, širokým jednu třetinu délky listu. U orlice v červeném poli tři bílé mušle pod sebou. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Zlatá Těšínská orlice symbolizuje nejen obecně geografickou příslušnost k regionu Těšínska, nýbrž také někdejší přímou vazbu obce k dominiu těšínské knížecí komory, jehož součástí byla Vendryně od roku 1702. Druhou z dvojice figur vendryňského znaku a vlajky pak představuje trojice pod sebou položených svatojakubských mušlí. Jejich počet vystihuje počet tří starých vsí Vendryně, Lidéřovic a Rybářovic, z nichž vznikla pozdější obec Vendryně a mušle současně symbolizují i počet tří národností, jež se v minulosti i dnes setkávaly a setkávají na multijazyčném území Těšínska.

Volby do zastupitelstva

Datum voleb	Zvolení zastupitelé	Starosta
1998	Zvolení zastupitelé	Stefan Kujawa
1. listopadu - 2. listopadu 2002	Zvolení zastupitelé	Rudolf Bilko
20. října - 21. října 2006	Zvolení zastupitelé	Rudolf Bilko
15. října - 16. října 2010	Zvolení zastupitelé	Rudolf Bilko
10. dubna - 11. října 2014	Zvolení zastupitelé	Bohuslav Raszka
5. října - 6. října 2018	Zvolení zastupitelé	Raimund Sikora

Doprava

Vesnice leží na hlavní elektrizované železniční trati Bohumín–Čadca na ní se nachází stejnojmenná zastávka, silnici první třídy I/11 a silnici druhé třídy II/474.

Pamětihodnosti

Kostel svaté Kateřiny
Vendryňské vápenky – pece na pálení vápna z počátku 19. století
Památník obětem 2 světové války na stránkách ministerstva obrany Archivováno 9. 7. 2018 na Wayback Machine.

Osobnosti

Jiří Cieńciała (* 1950), politik
Ewa Farna (* 1993), zpěvačka
František Frištenský (1887–1965), zápasník a sedlák. Bratr Gustava Frištenského. Ve Vendryni žil v letech 1919 až 1925.^[11]
Beata Hlavenková (* 1978), jazzová pianistka a skladatelka
Josef Holeksa (1934–2014), fotbalista-obránce
Eduard Kowala (1926–2017), salesián-koadjutor,^[12] misionář v Hongkongu.^[13]
Georg Michalsen (1906–1993), důstojník SS, válečný zločinec, účastník Operace Reinhard
Jan Szeruda (1889–1962), profesor teologie, biskup
Czeslaw Walek (* 1975), právník a aktivista
Jan Wojnar (1944–2014), konceptuální umělec

Partnerské obce

Goleszów, Polsko
Čierne, Slovensko

Galerie

Polská škola
Dům PZKO
Dvojjazyčná cedule při vjezdu do obce
Kostel sv. Kateřiny
Evangelický hřbitov
Dům PZKO na Zaolší

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ SLOVNÍK po naszi(y)mu [online]. Skupina BLAF [cit. 2016-05-29]. Dostupné online.
↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 677–678.
↑ PATRYN, Ludwig. Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien. [s.l.]: Im Verlage des schlesischen Landesausschusses Dostupné online.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 614.
↑ Udělené symboly – Vendryně [online]. 1997-05-07 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
↑ Zapomenutí siláci (VIII.): František Frištenský. kulturistika.ronnie.cz [online]. [cit. 2023-05-26]. Dostupné online.
↑ Salesiáni koadjutoři [online]. [cit. 2023-11-11]. Dostupné online.
↑ Šli až za hranice... Sborník zemřelých českých salesiánů, misionářů, emigrantů a salesiánek misionářek [online]. Praha: SADBA, 2019 [cit. 2023-11-12]. Dostupné online.

Související články

TJ Vendryně

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Vendryně na Wikimedia Commons
Oficiální stránky
Vendryně v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Panoramatická mapa Vendryně a okolí
Sportovci Vendryně

Města a obce okresu Frýdek-Místek

Baška • Bílá • Bocanovice • Brušperk • Bruzovice • Bukovec • Bystřice • Čeladná • Dobrá • Dobratice • Dolní Domaslavice • Dolní Lomná • Dolní Tošanovice • Fryčovice • Frýdek-Místek • Frýdlant nad Ostravicí • Hnojník • Horní Domaslavice • Horní Lomná • Horní Tošanovice • Hrádek • Hrčava • Hukvaldy • Jablunkov • Janovice • Kaňovice • Komorní Lhotka • Košařiska • Kozlovice • Krásná • Krmelín • Kunčice pod Ondřejníkem • Lhotka • Lučina • Malenovice • Metylovice • Milíkov • Morávka • Mosty u Jablunkova • Návsí • Nižní Lhoty • Nošovice • Nýdek • Ostravice • Palkovice • Paskov • Pazderna • Písečná • Písek • Pražmo • Pržno • Pstruží • Raškovice • Ropice • Řeka • Řepiště • Sedliště • Smilovice • Soběšovice • Staré Hamry • Staré Město • Staříč • Střítež • Sviadnov • Třanovice • Třinec • Vělopolí • Vendryně • Vojkovice • Vyšní Lhoty • Žabeň • Žermanice

legenda: město, městys.

Města a obce Těšínska

Česko	Albrechtice (Olbrachcice) • Bocanovice (Boconowice) • Bohumín (Bogumin) • Bruzovice (Bruzowice) • Bukovec (Bukowiec) • Bystřice (Bystrzyca) • Český Těšín (Czeski Cieszyn) • Dětmarovice (Dziećmorowice) • Dobrá (Dobra) • Dobratice (Dobracice) • Dolní Domaslavice (Domasłowice Dolne) • Dolní Lomná (Łomna Dolna) • Dolní Lutyně (Lutynia Dolna) • Dolní Tošanovice (Toszonowice Dolne) • Doubrava (Dąbrowa) • Havířov (Hawierzów) • Hnojník (Gnojnik) • Horní Bludovice (Błędowice Górne) • Horní Domaslavice (Domasłowice Górne) • Horní Lomná (Łomna Górna) • Horní Suchá (Sucha Górna) • Horní Tošanovice (Toszonowice Górne) • Hrádek (Gródek) • Hrčava (Herczawa) • Chotěbuz (Kocobędz) • Jablunkov (Jabłonków) • Janovice (Janowice) • Kaňovice (Kaniowice) • Karviná (Karwina) • Komorní Lhotka (Ligotka Kameralna) • Košařiska (Koszarzyska) • Krásná (Krasna) • Lučina (Łucyna) • Malenovice (Malenowice) • Milíkov (Milików) • Morávka (Morawka) • Mosty u Jablunkova (Mosty koło Jabłunkowa) • Návsí (Nawsie) • Nižní Lhoty (Ligota Dolna) • Nošovice (Noszowice) • Nýdek (Nydek) • Orlová (Orłowa) • Pazderna (Październa) • Petrovice u Karviné (Piotrowice koło Karwiny) • Petřvald (Pietwałd) • Písečná (Pioseczna) • Písek (Piosek) • Pražmo (Prażmo) • Pržno (Prżno) • Raškovice (Raszkowice) • Ropice (Ropica) • Rychvald (Rychwałd) • Řeka (Rzeka) • Sedliště (Siedliszcze) • Smilovice (Śmiłowice) • Soběšovice (Szobiszowice) • Staré Město (Stare Miasto) • Stonava (Stonawa) • Střítež (Trzycież) • Šenov (Szonów) • Těrlicko (Cierlicko) • Třanovice (Trzanowice) • Třinec (Trzyniec) • Václavovice (Więcłowice) • Vělopolí (Wielopole) • Vendryně (Wędrynia) • Vojkovice (Wojkowice) • Vyšní Lhoty (Ligota Górna) • Žermanice (Żermanice) Na Těšínsku částečně: Baška (Baszka) • Frýdek-Místek (Frydek-Mistek) • Frýdlant nad Ostravicí (Frydlant nad Ostrawicą) • Ostrava (Ostrawa) • Ostravice (Ostrawica) • Řepiště (Rzepiszcze) • Staré Hamry (Stare Hamry) • Sviadnov (Świadnów) • Vratimov (Racimów)

Polsko	Bažanovice (Bażanowice) • Bělovicko (Bielowicko) • Běry (Biery) • Blatnice (Bładnice) • Bonkov (Bąków) • Brenná (Brenna) • Brúnov (Bronów) • Březůvka (Brzezówka) • Čechovice-Dědice (Czechowice-Dziedzice) • Děhylov (Dzięgielów) • Dolní Meziříčí (Międzyrzecze Dolne) • Dubovec (Dębowiec) • Drahomyšl (Drogomyśl) • Frelichov (Frelichów) • Harbutovice (Harbutowice) • Hažlach (Hażlach) • Hodišov (Godziszów) • Holešov (Goleszów) • Horní Líštná (Leszna Górna) • Horní Marklovice (Marklowice Górne) • Horní Meziříčí (Międzyrzecze Górne) • Hradec (Grodziec) • Humna (Gumna) • Chyby (Chybie) • Jistebná (Istebna) • Jasenice (Jasienica) • Javoří (Jaworze) • Javořinka (Jaworzynka) • Jilovnice (Iłownica) • Jiskřičín (Iskrzyczyn) • Kačice (Kaczyce) • Koňákov (Koniaków) • Kostkovice (Kostkowice) • Kovále (Kowale) • Kozákovice (Kozakowice) • Kyčice (Kiczyce) • Kyselov (Kisielów) • Landek (Landek) • Lazy (Łazy) • Lhota (Ligota) • Loučka (Łączka) • Malé Hůrky (Górki Małe) • Malé Kunčice (Kończyce Małe) • Mazančovice (Mazańcowice) • Mezisvětí (Międzyświeć) • Mnich (Mnich) • Ohrazená (Ogrodzona) • Ochaby (Ochaby) • Pohoří (Pogórze) • Pohvizdov (Pogwizdów) • Prstec (Pierściec) • Pruchná (Pruchna) • Puncov (Puńców) • Roztropice (Roztropice) • Rudice (Rudzica) • Rudník (Rudnik) • Semorad (Simoradz) • Skočov (Skoczów) • Strumeň (Strumień) • Svěntošůvka (Świętoszówka) • Těšín (Cieszyn) • Tisovnice (Cisownica) • Ustroň (Ustroń) • Velké Hůrky (Górki Wielkie) • Velké Kunčice (Kończyce Wielkie) • Věščút (Wieszczęta) • Vilémovice (Wilamowice) • Visla (Wisła) • Vislice (Wiślica) • Záblatí (Zabłocie) • Záboří (Zaborze) • Zábřeh (Zabrzeg) • Zámrsk (Zamarski) • Záříčí (Zarzecze) • Zbytky (Zbytków) • Žibřidovice (Zebrzydowice) Na Těšínsku částečně: Bílsko-Bělá (Bielsko-Biała) • Bystrá (Bystra)