Ultrafiltr

Ultrafiltr je matematický pojem z oboru teorie množin.

Definice

Je-li X {\displaystyle X\,\!} množina a P ( X ) {\displaystyle \mathbb {P} (X)\,\!} její potenční množina (tj. množina všech jejích podmnožin), pak řekneme, že neprázdná množina F P ( X ) {\displaystyle F\subseteq \mathbb {P} (X)\,\!} je ultrafiltr, pokud platí:

  1. F {\displaystyle F\,\!} neobsahuje prázdnou množinu
  2. A , B F A B F {\displaystyle A,B\in F\implies A\cap B\in F\,\!}
  3. ( A F A B ) B F {\displaystyle (A\in F\land A\subseteq B)\implies B\in F\,\!}
  4. ( A P ( X ) ) ( A F X A F ) {\displaystyle (\forall A\in \mathbb {P} (X))(A\in F\vee X-A\in F)\,\!}

Vysvětlení definice

Podle bodu 2 je ultrafiltr dolů usměrněná množina, podle bodu 3 je to horní množina – jedná se tedy o filtr v potenční algebře.
Bod 1 a podmínka, podle které je ultrafiltr neprázdná množina, zaručují, že se jedná o vlastní filtrultrafiltr tedy není žádný z triviálních případů, kterými jsou prázdná množina a celá potenční množina P ( X ) {\displaystyle \mathbb {P} (X)\,\!}

Podle bodu 4 je v ultrafiltru obsažena podmnožina A X {\displaystyle A\subseteq X\,\!} nebo její doplněk ( X A ) X {\displaystyle (X-A)\subseteq X\,\!} . Pokud by pro některou množinu A X {\displaystyle A\subseteq X\,\!} obsahoval ultrafiltr tuto množinu, i její doplněk, pak by musel podle bodu 2 obsahovat i A ( X A ) = {\displaystyle A\cap (X-A)=\emptyset \,\!} , a podle bodu 1 by se již nejednalo o ultrafiltr. Ultrafiltr tedy vždy obsahuje buď množinu, nebo její doplněk, ale nikdy ne obojí zároveň.
Tato vlastnost tedy zaručuje, že ultrafiltr je mezi ostatními vlastními filtry na potenční množině v jistém smyslu maximální – jakmile bychom se pokusili přidat k němu další množinu, pak výsledkem již nebude ultrafiltr, výsledkem již dokonce nebude ani filtr.

Zjednodušeně řečeno, ultrafiltr „seká“ celou potenční množinu na dvě části. Z každé dvojice podmnožina – její doplněk vybírá právě jednu možnost.

Příklady a vlastnosti

Triviální ultrafiltr

Za hlavní filtr považujeme filtr všech nadmnožin nějaké množiny A X {\displaystyle A\subseteq X\,\!} , hlavní filtr určený množinou A {\displaystyle A\,\!} tedy lze zapsat jako
F ( A ) = { B X : A B } {\displaystyle F(A)=\{B\subseteq X:A\subseteq B\}\,\!}
Mezi hlavními filtry existují ultrafiltry – jsou to hlavní filtry určené jednoprvkovou množinou A = { a } {\displaystyle A=\{a\}\,\!} , kde a X {\displaystyle a\in X\,\!} . Tyto ultrafiltry jsou nazývány triviální ultrafiltry.

Na konečné množině je každý ultrafiltr triviální – celkový počet ultrafiltrů tedy odpovídá počtu prvků množiny X {\displaystyle X\,\!} .
Na nekonečné množině odpovídá počet triviálních ultrafiltrů mohutnosti množiny X {\displaystyle X\,\!} .

Uniformní ultrafiltr

Ultrafiltr U {\displaystyle {\mathcal {U}}} na množině X se nazývá uniformní, má-li každá množina A U {\displaystyle A\in {\mathcal {U}}} mohutnost rovnou mohutnosti množiny X. Zřejmě každý uniformní ultrafiltr je netriviální.

Základní věta o ultrafiltrech

Nabízí se otázka, zda na nekonečné množině existují nějaké netriviální ultrafiltry. Kladnou odpověď dává základní věta o ultrafiltrech:
Každý centrovaný systém lze rozšířit do ultrafiltru.

Protože filtr je speciálním případem centrovaného systému, lze podle této věty každý filtr rozšířit (přidáním nějakých dalších podmnožin) na ultrafiltr. Vezmeme-li v úvahu například Fréchetův filtr a aplikujeme na něj tuto větu, získáváme důkaz o existenci ultrafiltru, který určitě není triviální.

Důkaz této věty podstatným způsobem používá princip maximality – větu nelze dokázat bez přijetí axiomu výběru nebo nějaké jeho obdoby.

Dualita s prvoideálem

Stejně jako u většiny pojmů z teorie uspořádání, má i ultrafiltr svůj duální pojem – prvoideál. Ke každému ultrafiltru F {\displaystyle F\,\!} existuje duální prvoideál – množina všech doplňků z F {\displaystyle F\,\!} :
F = { X A : A F } {\displaystyle F^{*}=\{X-A:A\in F\}\,\!}

Vztah platí i opačně – množina doplňků k prvoideálu je ultrafiltr – duální ultrafiltr. Navíc je každý ultrafiltr duálním ultrafiltrem svého duálního prvoideálu, tj. platí
( F ) = F {\displaystyle (F^{*})^{*}=F\,\!}

Související články