Svobodné Hamry

Svobodné Hamry
Vodní hamr s mlýnicí v sídelní lokalitě (objekt Muzea v přírodě Vysočina)
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Vysočina
Okres	Chrudim
Kraj	Pardubický kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°46′28″ s. š., 15°49′59″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	77 (2021)[1]
Katastrální území	Svobodné Hamry (1,56 km²)
PSČ	539 01
Počet domů	34 (2011)[2]
Svobodné Hamry
Další údaje
Kód části obce	187909
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svobodné Hamry jsou sídelní lokalitou^[3] typu vesnice a název katastrálního území o rozloze 155,73 ha^[4] s rozsahem poloh přibližně 528–590 m n. m. v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, v rámci administrativně správním část obce Vysočina v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje na území České republiky.^[5]

Původně osada Hamr nad Kamenicí, od roku 1769 Svobodné Hamry, v letech 1910 až 1960 samostatná obec,^[6] od 1. ledna 1961 sloučena s okolními, též samostatnými obcemi, Možděnice a rozlohou největším Rváčovem, společně vytvořily jednu obec o rozloze 1790,133 ha s nově utvořeným názvem Vysočina (odvozen od charakteru krajiny lidově zvané vysočina).

V obci Vysočina centrum vesnice situované asi 1 km na sever od obecního úřadu, sídlem obecního úřadu Dřevíkov. V roce 2001 v sídelní lokalitě trvale žilo 101 obyvatel,^[7] v roce 2009 evidováno 48 adres.^[8]

Vesnice většinou plochy v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, severovýchodní část s lokalitou Na Dlouhých honech a s okrajovou osamocenou zástavbou Petrkov v Chráněné krajinné oblasti Železné hory.^[9]

V sídelní lokalitě více památkově chráněných objektů lidové architektury, od 22. září 1995 vesnická památková zóna.^[10] V centru vesnice objekt technického stavitelství, vodní hamr a mlýnice, pozůstatek tradiční železářské výroby v krajině Železných hor.

V místě dříve železářské pece později stavba vodního mlýna (kolem roku 1750), v letech 1976–1980 stavba obnovena, včetně technologického zařízení.^[11] Původně objekt ve správě muzea s názvem Soubor lidových staveb Vysočina, od 11. prosince 2018 Muzeum v přírodě Vysočina, součást Národního muzea v přírodě.^[12]

Historie

První písemná zmínka o sídelní lokalitě pochází z roku 1654.^[13] Původní název Hamr nad Kamenicí (Kamenicí nazývaná do 17. století řeka Chrudimka), název osady odvozen od železářského hamru.

V místě původně železná huť, zpracovávající rudné horniny dobývané v okolí, v oblasti Železných hor. Železná huť zanikla v průběhu 17. století, pozůstatkem objekt vodního hamru s mlýnicí, od roku 1993 kulturní památka.^[11] Objekt chráněné památky technického stavitelství v letech 1982 až 2018 ve správě muzea s názvem Soubor lidových staveb Vysočina, od 11. prosince 2018 pod názvem Muzeum v přírodě Vysočina (organizačně součástí Národního muzea v přírodě).

Od roku 1769 osada s názvem Svobodné Hamry, v roce 1869 součástí obce s původním názvem Kamenice a v letech 1880–1900 pod jejím novým názvem Trhová Kamenice, v letech 1910–1960 samostatná obec a od roku 1961 částí nově zřízené obce Vysočina.^[6]

V centru malé vesnice venkovský zámek s renesanční dispozicí ze 16. století (na místě původně tvrz z 15. století s názvem Odranec), po požáru v roce 1896 přestavěn v pseudobarokním stylu. Od roku 1862 majitelem český architekt a stavitel Jan Nevole (1812 – 1903), činný v Čechách a Srbsku,^[14] na zámku žil od roku 1863 až do své smrti, hospodařil také na velkostatku náležejícímu k zámku. Během jeho života se zámek stal kulturním centrem s vlasteneckým prvkem. Svou vlasteneckou činností si získal respekt spoluobčanů na Kamenicku.^[15]

Na zámku pobýval František Alexandr Zach (1807–1892), právník, vojenský teoretik a panslavista, působil v Srbsku, dosáhl hodnosti generála srbské armády. Po roce 1877 hostem na zámku také například Karel Václav Rais (1859–1926), tehdy učitel v Trhové Kamenici a později spisovatel. Uvádí se také návštěvy českých osobností, Františka Palackého (1798–1876) a Františka Ladislava Riegra (1818–1903). Historická památka v Železných horách při zeleně značené turistické trase Klubu českých turistů (část: Veselý Kopec – Dřevíkov – Svobodné Hamry).

Objekt zámku je chráněn jako kulturní památka. V sedmdesátých letech 20. století opravován a v letech 1982–1996 sídlem muzea lidové architektury a technického stavitelství s názvem Soubor lidových staveb Vysočina (v současnosti Muzeum v přírodě Vysočina se sídlem ve městě Hlinsko). V rámci tzv. restitucí v 90. letech 20. století vrácen do soukromého vlastnictví (od roku 1997 veřejnosti nepřístupný objekt).^[16]

Pamětihodnosti

• Hamerská hospoda čp. 4, roubená stavba v úpravě z 18. století, původní však starší (uvádí se rok 1613),^[16] chráněná jako kulturní památka.^[17]
• Venkovský zámek čp. 1 s renesanční dispozicí ze 16. století, po požáru v roce 1896 přestavěn v pseudobarokním stylu, chráněn jako kulturní památka.^[18]
• Vodní hamr s mlýnicí, stavba pravděpodobně z 18. století, pozůstatek železářské hutě, chráněn jako kulturní památka.^[11]
• Památník malíře – krajináře Františka Kavána
• Památník malíře – krajináře Gustava Macouna

Turistika

Svobodné Hamry uvedeny na turistické mapě Železné hory v edici Klubu českých turistů^[19] a on-line na Mapy.cz.^[20] Sídelní lokalitou vedena zeleně značená turistická trasa v úseku Veselý Kopec – Dřevíkov – Svobodné Hamry – Trhová Kamenice (v trase Vlastivědná stezka krajem Chrudimky, Turistická cesta Františka Kavána, cyklistická trasa č. 1 Praha – Brno).

Podél turistické trasy ve směru od Dřevíkova devíti jamkové golfové hřiště s cvičnou plochou, venkovský zámek čp. 1 (kulturní památka, veřejnosti nepřístupná), vodní hamr s mlýnicí (kulturní památka, objekt Muzea v přírodě Vysočina), Hamerská hospoda (kulturní památka, restaurační provoz), památníky malířů krajiny, Františka Kavána a Gustava Macouna.

Ve směru na Trhovou Kamenici tzv. Trhovokamenické rybníky (Velká Kamenice, Mlýnský rybník, Rohlík), lokality přírodních památek Zadní rybník, Mlýnský rybník a rybník Rohlík.

S turistickou trasou propojeny místní okruhy krajinou Kameničské vrchoviny a Stružinecké pahorkatiny, rozhraní geomorfologických okrsků protíná sídelní lokalitu přibližně v ose severozápad – jihovýchod mezi objekty vodního hamru s mlýnicí na severovýchodě a venkovského zámku čp. 1 na jihozápadě.^[21]

Po místně značené žluté trase Kameničskou vrchovinou nad pravým břehem řeky Chrudimky dostupná například kulturní památka – kostel sv. Mikuláše v sídelní lokalitě Svatý Mikuláš (část obce Vysočina).

• 
  Hamerská hospoda, štít se záklopovým prknem, v nápisu vročení 1794, tzv. Tereziánský katastr uvádí rok 1717
• 
  Památník malíře – krajináře Františka Kavána v centru vesnice
• 
  Informační tabule Vlastivědné stezky krajem Chrudimky před objektem vodního hamru s mlýnicí

Odkazy

Reference

Související články

• Kameničská vrchovina
• Muzeum v přírodě Vysočina
• Stružinecká pahorkatina
• Obec Vysočina

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Svobodné Hamry na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa katastru Svobodné Hamry na webu ČÚZK
• Svobodné Hamry v turistické mapě on-line, Mapy.cz
• Encyklopedické heslo Hamry v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.