Supia veža

Supia veža
Sępia Turnia}}
Supia veža z Malé Studené doliny, na obrázku označena {{Vjazyce2|pl|Sępia Turnia}}
Vrchol2540 m n. m.
Poznámkavýstup jen s horským vůdcem
Poloha
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
PohoříVysoké Tatry
Souřadnice49°11′55″ s. š., 20°12′20″ v. d.
Supia veža
Supia veža
Poloha v rámci Slovenska
Supia veža
Supia veža
Poloha v rámci Tater
PovodíPoprad
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Supia veža (česky Supí věž, polsky Sępia Turnia, německy Chmielowski-spitze, maďarsky Chmielowskicsúcs) je ostře špičatá věž v hlavní ose rozsochy, mezi Supí štěrbinou (Větrným štítem) a Štěrbinou pod Střapatou věží ve Vysokých Tatrách.[1]

Název

Jméno věže nemá nic společného se supy.[zdroj⁠?] Sup se nikdy ve Vysokých Tatrách neusadil. Když se velmi dávno masivně vypásaly tatranské stráně, pastýři vídali supa hnědého, který sem přilétal z podunajských nížin nakrmit se uhynulým dobytkem. Tehdy ještě Supí věž neměla pojmenování. Pastýři si supa zaměňovali s orlem a neměli pro něj ani jméno. Supí věž první pojmenovali polští horolezci, stejně tak i Supí štěrbinu. Sępia v polském jazyce znamená „Zachmuřená“.[zdroj⁠?] Na Slovensku se vžil nesprávný překlad. Německé a maďarské jméno jsou na památku Janusze Chmielowského (1878–1968), od roku 1901 předního polského horolezce, který byl autorem různých technických horolezeckých pomůcek a byl i literátem.[1]

První výstupy

  • Alfred Martin a Johann Franz, 17. července 1907 – v létě
  • Radovan Kuchař a Jiří Šimon, 27. prosince 1953 – v zimě

Turistika

Věž je přístupná pouze v doprovodu horského vůdce.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Supia veža na slovenské Wikipedii a Sępia Turnia na polské Wikipedii.

  1. ↑ a b BOHUŠ, Ivan. Od A po Z o názvoch Vysokých Tatier. 1. vyd. Tatranská Lomnica: ŠL TANAPu, 1996. ISBN 80-967522-7-8. S. 457. (slovensky) 

Externí odkazy

  • Poloha na turistické mapě
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Tatry (viz také Ochrana přírody v Tatrách)
Podcelky
Vybrané vrcholy Východních Tater
Gerlachovský (2654) • Gerlachovská veža (2642) • Lomnický (2633) • Ľadový (2627) • Pyšný (2621) • Zadný Gerlach (2616) • Lavínový (2606) • Malý Ľadový (2602) • Kotlový (2601) • Lavínová veža (2600) • Malý Pyšný (2590) • Veľká Litvorová veža (2581) • Strapatá veža (2565) • Kežmarský (2556) • Vysoká (2547) • Malá Litvorová veža (2547) • Supia veža (2540) • Končistá (2537) • Baranie rohy (2526) • Dračí (2523) • Veľká Vidlová veža (2522) • Veterný (2515) • Malý Kežmarský (2514) • Zadný Ľadový (2512) • Rysy (2503) • Kriváň (2495) • Snehový (2465) • Slavkovský (2452) • Východná Vysoká (2429) • Kôprovský (2363) • Kozi Wierch (2291) • Jahňací (2230) • Havran (2151) • Ždiarska vidla (2141) • Hlúpy (2061) • Zadné Jatky (2020)
Sedla Východních Tater
Bystré (2314) (Bystrá lávka) • Kopské (1750) • Ľaliové (1952) • Lomnické (2190) • pod Ostrvou (1966) • pod Svišťovkou (2023) • Poľský hrebeň (2200) • Predné Kopské (1780) • Priečne (2353) • Prielom (2290) • Sedielko (2376) • Široké (1826) • Váha (2340) • Vyšné Kôprovské (2180)
Vybrané vrcholy v Západních Tatrách
Bystrá (2248) • Jakubina (2194) • Baranec (2185) • Baníkov (2178) • Plačlivé (2125) • Ostrý Roháč (2088) • Volovec (2063) • Brestová (1903) • Wielki Giewont (1895) • Sivý vrch (1805) • Osobitá (1687)
Sedla v Západních Tatrách
Baníkovské (2045) • Bystré (1960) • Gáborovo (1890) • Jamnícke (1908) • Pálenica (1570) • Parichvost (1870) • Pyšné (1791) • Račkovo (1958) • Smutné (1965) • Tomanovské (1686) • Žiarske (1917)