Sojuz 7

Sojuz 7
Údaje o lodi
COSPAR1969-086A
Hmotnost6570 kg
Údaje o letu
Volací znakБуран (Buran)
Členů posádky3
Datum startu12. října 1969, 10:44:42 UTC
KosmodromBajkonur, Kazachstán
Vzletová rampa1/5
Nosná raketaSojuz
Délka letu4 d, 22 h, 40 min 23 s
Datum přistání17. října, 09:25:05 UTC
Spojení se stanicí
Apogeum223 km
Perigeum210 km
Sklon dráhy51.7°
Doba oběhu88,8 min
Počet oběhů80
Navigace
Předchozí
Sojuz 6
Následující
Sojuz 8

Sojuz 7 byla kosmická loď SSSR z roku 1969, která se svou posádkou a dvěma dalšími Sojuzy kroužila na oběžné dráze Země. Podle katalogu COSPAR dostala označení 1969-086A a byla 33. letem pilotované kosmické lodě z naší planety. Její volacím znakem byl BURAN.

Posádka

Trojčlennou posádku tvořili tito kosmonauté:

  • Sovětský svaz Anatolij Filipčenko, velitel lodě, letěl poprvé, později letěl na Sojuzu 16
  • Sovětský svaz Vladislav Volkov, palubní inženýr, také nováček, později letěl na Sojuzu 11
  • Sovětský svaz Viktor Gorbatko, inženýr výzkumník, zde byl nováček, později letěl na Sojuzu 24 a Sojuzu 37

Záložní posádka

Průběh letu

Loď odstartovala z kosmodromu Bajkonur 12. října 1969 s pomocí stejnojmenné rakety. Dostala se na oběžnou dráhu ve výšce 207-226 km s dobou oběhu 88 minut. Den před ní vzlétla na orbitu Země loď Sojuz 6 a další den, 13. října 1969 loď Sojuz 8, takže řadu hodin byly na oběžné dráze Země najednou tři sovětské kosmické lodě (tzv.skupinový let) a společně také komunikovaly. V programu bylo spojení s lodí Sojuz 8, tato operace se však za pasivního přihlížení třetí lodi Sojuz 6 nezdařila. Lodě se pouze přiblížily na vzdálenost 500 metrů. Během letu bylo provedeno televizní vysílání z paluby lodi.

Přistávací kabina Sojuzu i s posádkou přistála po necelých pěti dnech letu (118 hodin) a absolvování 80 obletů Země s pomocí padáků a brzdícím motorem 17. října 1969 155 km severozápadně od Karagandy.[1][2]

Konstrukce lodě

Udaná startovací hmotnost byla 6570 kg. Loď se obdobně jako ostatní lodě Sojuz skládala ze tří částí, kulovité orbitální sekce, návratové kabiny a sekce přístrojové. Navíc měla pasivní spojovací zařízení.

Odkazy

Reference

  1. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Anatolij Vasiljevič Filipčenko, s. 71. 
  2. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Pilotované kosmické lety, s. 289. 

Externí odkazy

  • Na webu Kosmo
  • Na webu Space
Kosmické lodi Sojuz a jejich seznam
Sojuz-MS (2016– )
MS-01MS-02MS-03MS-04MS-05MS-06MS-07MS-08MS-09MS-10MS-11MS-12MS-13MS-14MS-15MS-16MS-17MS-18MS-19MS-20MS-21MS-22MS-23MS-24MS-25 • MS-26 (plánováno) • MS-27 (plánováno)
Sojuz-TMA-M (2010–2016)
TMA-01MTMA-02MTMA-03MTMA-04MTMA-05MTMA-06MTMA-07MTMA-08MTMA-09MTMA-10MTMA-11MTMA-12MTMA-13MTMA-14MTMA-15MTMA-16MTMA-17MTMA-18MTMA-19MTMA-20M
Sojuz-TMA (2003–2011)
TMA-1TMA-2TMA-3TMA-4TMA-5TMA-6TMA-7TMA-8TMA-9TMA-10TMA-11TMA-12TMA-13TMA-14TMA-15TMA-16TMA-17TMA-18TMA-19TMA-20TMA-21TMA-22
Sojuz-TM (1986–2003)
TM-2TM-3TM-4TM-5TM-6TM-7TM-8TM-9TM-10TM-11TM-12TM-13TM-14TM-15TM-16TM-17TM-18TM-19TM-20TM-21TM-22TM-23TM-24TM-25TM-26TM-27TM-28TM-29TM-30TM-31TM-32TM-33TM-34
Sojuz-T (1976–1986)
T-2T-3T-4T-5T-6T-7T-8T-9T-10-1T-10T-11T-12T-13T-14T-15
Sojuz 7K-TM (1975–1976)
161922
Sojuz 7K-T (1973–1981)
121314151718a182021232425262728293031323334353637383940
Sojuz 7K-OKS (1971)
1011
Sojuz 7K-OK (1966–1971)
134 • 5 • 6 • 7 • 89
Nepilotované
Kosmos 133 • Kosmos 140 • Kosmos 186 a Kosmos 188 • Kosmos 212 • Kosmos 213 • Kosmos 238 • Sojuz 2 • Kosmos 379 • Kosmos 396 • Kosmos 398 • Kosmos 434 • Kosmos 496Kosmos 573Kosmos 613Kosmos 638Kosmos 670Kosmos 672Kosmos 772Kosmos 869Kosmos 1001Kosmos 1074Sojuz 20Sojuz T-1Sojuz TM-1
Sojuz 7K-L1 (1966–1970)