Snježana Kordićová

PhDr. Snježana Kordić, DrSc., Dr.habil.
Snježana Kordić na konferenci NIDV v MŠMT v Praze 2018[1]
Snježana Kordić na konferenci NIDV v MŠMT v Praze 2018[1]
Narození29. října 1964 (59 let)
Osijek
BydlištěZáhřeb
NárodnostChorvatsko chorvatská
Alma materOsijekská univerzita
Záhřebská univerzita
Münsterská univerzita
Povolánílingvistka
Aktivní roky1990–
ZaměstnavateléStrossmayerova univerzita v Osijeku
Univerzita v Záhřebu
Rúrska univerzita v Bochumu
Vestfalska Wilhelmova univerzita v Münsteru
Humboldtova univerzita v Berlíně
Univerzita Johanna Wolfganga Goetheho Frankfurt
Nábož. vyznáníateismus
Funkcedocent
Websnjezana-kordic.from.hr
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Snježana Kordić (IPA: ˈsnjɛʒʌnʌ ˈkɔːrditʃ zvuk poslech; * 29. říjen 1964, Osijek) je chorvatská lingvistka, slavistka a vysokoškolská pedagožka.

Biografie

Kordićová studovala jihoslovanské filologii v Osijeku a magisterský studijní program lingvistiky v Záhřebu. V roce 1990 pracovala na univerzitě v Osijeku a od roku 1991 pracovala na Katedře chorvatština Univerzity v Záhřebu. V roce 1993 obhájila disertační práci na Filozofické fakultě Univerzity v Záhřebu. V letech 1993–2007 pracovala v Německu: na univerzitě v Bochumi, univerzitě v Münsteru, kde se v roce 2002 habilitovala, Humboldtově univerzitě v Berlíně a univerzitě Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu nad Mohanem.

Publikovala přes 150 lingvistické práce. Odborně se zajímá o gramatiku, syntax, pragmatiku, lexikologii, korpusová lingvistiku, kvantitativní lingvistiku, a sociolingvistiku.[2] Co se problematiky jazykových vztahů mezi Chorvaty, Srby, Bosňáky a Černohorci týče, je názoru, že všichni hovoří jedním jazykem (viz srbochorvatština).[3][4]

Knižní publikace

  • Relativna rečenica. Zagreb: Matica hrvatska a Hrvatsko filološko društvo, 1995. 366 s. (Znanstvena biblioteka Hrvatskog filološkog društva 25). Dostupné online. ISBN 953-6050-04-8. OCLC 37606491 SLK 000049920. (srbochorvatsky) 
    • Der Relativsatz im Serbokroatischen. München: Lincom Europa, 1999, 2. vydání 2002, 3. vydání 2005. 330 s. (Studies in Slavic Linguistics 10). ISBN 3-89586-573-7. OCLC 42422661 (německý překlad) 
  • Kroatisch-Serbisch: ein Lehrbuch für Fortgeschrittene mit Grammatik. Hamburg: Buske, 1997, 2. vydání 2004. 196 s. ISBN 3-87548-382-0. OCLC 40305383 (srbochorvatsky) 
    • Serbo-Croatian. München a Newcastle: Lincom Europa, 1997, 2. vydání 2006. 71 s. (Languages of the World/Materials 148). ISBN 3-89586-161-8. OCLC 37959860 (anglický překlad části Gramatika, s. 122–188)  Contents.
  • Riječi na granici punoznačnosti. Zagreb: Hrvatska sveučilišna naklada, 2002. 227 s. Dostupné online. ISBN 953-169-073-1. OCLC 54680648 SLK 000526392. (srbochorvatsky) 
    • Wörter im Grenzbereich von Lexikon und Grammatik im Serbokroatischen. München: Lincom Europa, 2001. 280 s. (Studies in Slavic Linguistics 18). ISBN 3-89586-954-6. OCLC 47905097 (německý překlad) 
  • Jezik i nacionalizam. Zagreb: Durieux, 2010. 430 s. (Rotulus Universitas). Dostupné online. ISBN 978-953-188-311-5. OCLC 729837512 SLK 000502456. (srbochorvatsky) 
    • Lengua y Nacionalismo. Madrid: Euphonía Ediciones, 2014. 416 s. ISBN 978-84-936668-8-0. (španělský překlad) 

Recepce v českých slavistických časopisech

Frekvence relativizátorů (Kordić)

O knihy Relativna rečenica:

„ Monografie S. Kordićové je detalním popisem typů relativních vět v chorvatštině. [...] Monografie se může stát dobrým východiskem pro podrobnou konfrontaci relativních vět v slovan. jazycích.[5] “
— Helena Běličová
Kniha Kordićové Riječi na granici punoznačnosti 2002

O knihy Riječi na granici punoznačnosti:

„ Představuje totiž důkladnou analytickou, informačné bohatou a vědecky spolehlivou práci. [...] Výkladová vyváženost, argumentační střízlivost a stylová jasnost charakterizuje tuto knihu stejně jako předchozí její monografii o relativních větách z r. 1995 (Kordić, S., Relativna rečenica, Zagreb 1995); ta byla v mezinárodních slavistických kruzích příznivě přijata (pro čtenáře Slavie ji recenzovala H. Běličová, Slavia 66, 1997, č. 1, s. 98–100) a přeložena do němčiny. Z monografie Kordićové mohou s prospěchem čerpat nejen kroatisté, ale všichni, kdo se zabývají konfrontačním a typologickým studiem slovanských jazyků.[6] “
— Ludmila Uhlířová

O knihy Jezik i nacionalizam:

„ A stejně tak podle Kordićové a na základě vědeckých argumentů, které na čtyřech stovkách stránek autorka trpělivě snáší, objektivně a reálně existuje i srbochorvatština, bez ohledu na to, jak horlivě se nacionalisticky smýšlející lingvisté na slovanském jihu snaží dokázat pravý opak. Ať už na celý problém máme názor jakýkoliv, kniha je bezesporu jednou z nejzásadnějších a nejpřínosnějších publikací, které se k analyzované otázce vyslovují.[7] “
— Pavel Krejčí

Reference

  1. ↑ U Pragu konferencija o jeziku. tacno.net. 2018-10-21. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-24. (srbochorvatsky) 
  2. ↑ VLAŠIĆOVÁ, Marija. Tradice purizmu v chorvatské jazykovědě. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, březen 2010. 162 s. (Disertační práce). Dostupné online. (srbochorvatsky) 
  3. ↑ MAPPES-NIEDIEK, Norbert. Die Sprache Serbokroatisch: Kein Narrenrabatt. fr-online.de. 2011-01-17, s. 31. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-25. (německy) 
  4. ↑ A.Be./VLM. Jezik i nacionalizam - Lingvistica Kordić: Hrvati, Srbi i Bošnjaci govore istim jezikom [online]. Večernji.hr, 2010-08-15 [cit. 2016-06-01]. Dostupné online. (srbochorvatsky) 
  5. ↑ BĚLIČOVÁ, Helena. Knižní recenze „Relativna rečenica“ od Snježane Kordićové. Slavia: časopis pro slovanskou filologii. 1997, roč. 66, čís. 1, s. 98–100. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-30. ISSN 0037-6736. BibCzechLing 1995CZ021302.  Archivováno 4. 10. 2012 na Wayback Machine.
  6. ↑ UHLÍŘOVÁ, Ludmila. Knižní recenze „Riječi na granici punoznačnosti“ od Snježane Kordićové. Slavia: časopis pro slovanskou filologii. 2003, roč. 72, čís. 3, s. 334–336. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-30. ISSN 0037-6736. BibCzechLing 2002CZ031794.  Archivováno 4. 10. 2012 na Wayback Machine.
  7. ↑ KREJČÍ, Pavel. Knižní recenze „Jezik i nacionalizam“ od Snježane Kordićové. Opera Slavica: slavistické rozhledy. 2012, roč. 22, čís. 4, s. 59–63. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-19. ISSN 1211-7676. Repo 16091/79373. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Snježana Kordićová na Wikimedia Commons
  • Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Snježana Kordićová
  • Seznam děl v databázi Chorvatské vědecké bibliografie
  • Profil Kordićové na Google Scholar
  • Seznam publikací na ResearchGate
  • Seznam děl na síti ORCID
  • Snježana Kordić v Německé národní knihovně
  • Knihy Kordićové na stránkách Open Library
  • Snježana Kordić na Internet Archive
  • Snježana Kordićová v Internet Movie Database (anglicky)
  • Životopis Kordićové na stránkách 61–62 v Bulletin der Deutschen Slavistik 8 (2002) (německy)
  • Životopis Kordićové na stránkách Kdo je kdo ve vědě na Chorvatsku Archivováno 18. 8. 2011 na Wayback Machine. (srbochorvatsky)
  • TV rozhovor s Snježanou Kordićovou (60 min.) (srbochorvatsky)
  • Videozáznam z přednášky Kordićové v Mostaru (55 min.) (srbochorvatsky)
Autoritní data Editovat na Wikidatech