Severní Bukovina

ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Severní Bukovina na mapě Ukrajiny (žlutá plná)
Národnostní situace v Bukovině v roce 1930 (Ukrajinci, Rumuni); šrafovanou čarou vyznačena i dnešní UA-RO hranice

Severní Bukovina (ukrajinsky Північна Буковина, Pivnična Bukovina; rumunsky Bucovina de Nord) je území o rozloze 6262 km² na západě Ukrajiny. Netvoří nějaký zvláštní správní celek, je to vlastně větší díl historické země Bukoviny (10 441 km²), kterou na úkor Rumunského království v letech 1940/44 zabral Sovětský svaz a vtělil do ukrajinské Černovické oblasti (jejíž západní a část severní hranice přesně kopíruje původní bukovinskou zemskou hranici). I po jeho rozpadu zůstala severní Bukovina součástí Ukrajiny, kdežto Rumunsku nadále zbývá menší jižní část.

Dějiny

Podrobnější informace naleznete v článku Bukovina (země).

V dějinách bylo území „staré“ Bukoviny součástí Kyjevské Rusi, Haličsko-volyňského knížectví, Moldavského knížectví, Osmanské říše a Habsburské říše, v jejímž rámci tato země vznikla. Bylo to hraniční, přechodové území mezi dvěma kulturami: slovanskou/ukrajinskou (rusínskou) a latinskou/rumunskou. Jelikož však obě národnosti spadaly do pravoslavného církevního okruhu (a dokonce až do roku 1861 se i rumunština zapisovala cyrilicí), nebyl v jejich soužití po staletí vážnější problém.

Koncem 19. století však přišel rozmach etnicko-jazykového nacionalismu a nalezl i ve zdější společnosti odezvu. S rozpadem Rakouska-Uherska vyvrcholily v Bukovině iredentistické snahy Ukrajinců i Rumunů. Ukrajinci již dříve volali po rozdělení Bukoviny na ukrajinskou a rumunskou část (etnografická hranice mezi oběma národy je zřetelná). Rumunští nacionalisté v čele s místním šlechticem a politikem Iancu Flondorem trvali na přičlenění celé Bukoviny v historických hranicích k Rumunsku. V listopadu 1918 vstoupila rumunská vojska do Bukoviny a zmařila ukrajinské snahy o rozdělení této provincie na základě etnického principu. Proti rumunské okupaci severní Bukoviny protestovali představitelé vlád ZULR, ULR a později USSR, resp. SSSR.

Meziválečná léta (1918–1940) jsou v tzv. Velkém Rumunsku ve znamení represí vůči ukrajinské menšině. Toto období se vyznačuje bezohlednou rumunizací bukovinských Ukrajinců. Severní Bukovina byla osídlována rumunským úřednickým aparátem a armádou. Ukrajinské školství všech stupňů bylo zrušeno. Ukrajinský tisk byl značně omezen a kontrolován cenzurou.

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Ukrajinská historická území Ukrajina
Besarábie (BudžakHerca) • Bukovina (Severní Bukovina • Jižní Bukovina) • Divoká poleDonbasHalič (Červená RusHuculskoPokutí) • JedisanKubáňLevobřežní Ukrajina • Nové Rusko • Podolí • Polesí • Pravobřežní UkrajinaSlobodská UkrajinaVolyň (Západní Volyň • Východní Volyň) • Zakarpatí
Rumunská historická území Rumunsko
Bukovina (Severní Bukovina • Jižní Bukovina) • Dobrudža (Severní Dobrudža • Jižní Dobrudža) • Moldávie (BesarábieBudžakHerca) • Sedmihradsko (BanátKrišana • Maramureš • Satmar) • Valašsko (MunténieOlténie)