Sárbogárd

Sárbogárd
Sárbogárd
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	46°52′54″ s. š., 18°37′20″ v. d.
Nadmořská výška	131 m n. m.
Časové pásmo	+1
Stát	Maďarsko Maďarsko
Župa	Fejér
Okres	Sárbogárd
Administrativní dělení	Kislók, Pusztaegres, Rétszilas, Sárhatvan, Sárszentmiklós
Sárbogárd
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	189,33 km²
Počet obyvatel	11 937 (2018)
Hustota zalidnění	63 obyv./km²
Správa
Status	Město
Starosta	Sükösd Tamás
Vznik	1323
Oficiální web	sarbogard.hu
PSČ	7000
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sárbogárd [šárbogárd] (německy Bochart, srbsky Шарбогард, Šarbogard) je město v Maďarsku na jihu župy Fejér. Nachází se asi 30 km jihovýchodně od Székesfehérváru a je správním městem stejnojmenného okresu. V roce 2018 zde žilo 11 937 obyvatel. Podle údajů z roku 2011 zde bylo 82,5 % obyvatel maďarské a 2 % romské národností.

Název

V názvu Sárbogárd je kořenem slova -bogárd, které vbychází z maďarského jména Bugár. Předpona „Sár-“ odkazuje na řeku Sárvíz. Sárbogárd dostal své jméno pravděpodobně od rodů Bogárů a Tinódiů, kteří byli prvními vlastníky zdejší půdy.

Historie

V Sárbogárdu a jeho okolí lze nalézt stopy lidské přítomnosti, které se datují tisíce let zpět, nejstarší z období pozdní doby kamenné Ve čtvrti Sárszentmiklós byla například nalezena skupina římských pozůstatků při archeologickém průzkumu.

Dnešní centrum města Bogárd je poprvé písemně připomínáno v roce 1323, jeho majitelem byl Štěpán Bogárd. Ve 14. století existovala osada Tinód, pojmenovaná podle rodu Tinódů, která se však postupem času spojila s prvním uvedeným.

Během turecké okupace Uher se místní obyvatelstvo rozutelko a město opustilo. Turecké nájezdy se zde uskutečnily v letech 1526, 1528 a 1541. Osvobození této oblasti od Turků bylo uskutečněno prvními průniky v roce 1684 a poté až trvale o dva roky později. Spontánně byla oblast a město dosídleny v 17. století jak Maďary, tak i jižními Slovany, kteří se později asimilovali do většinového maďarského obyvatelstva.

V roce 1855 získal Sárbogárd statut města. Reformou samosprávy v Uhersku v roce 1972 nicméně tento statut ztratil a byl pouze velkou obcí. Statut centra okresu obdržel roku 1897. V roce 1882 až 1883 sem byla zavedena železnice, dokonce dvě tratě. Hlavní z nich spojuje Budapešť a Pécs (Pětikostelí). Od roku 1897 tu existuje také odbočka do Székesfehérváru.

Na konci druhé světové války o město probíhaly mezi prosincem 1944 a březnem 1945 tuhé boje. Město bylo poničeno, poté nakonec obnoveno. Od roku 1986 má Sárbogárd opět statut města. Nacházela se zde kasárna sovětské armády.

Kultura

V Sárbogárdu existuje městské kulturní centrum a dále Městská knihovna Józsefa Madarásze.

Sport

V Sárbogárdu má být vybudována házenkářská hala.^[1]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sárbogárd na maďarské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sárbogárd na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.