Rudolf Hotowetz

JUDr. Rudolf Hotowetz
1. ministr zahraničního obchodu ČSR
Ve funkci:
25. května 1920 – 26. září 1921
PrezidentTomáš Garrigue Masaryk
Předseda vládyVlastimil Tusar
Jan Černý
Předchůdcenikdo (funkce vznikla)
NástupceLadislav Novák
2. ministr průmyslu, obchodu a živností ČSR
Ve funkci:
15. září 1920 – 26. září 1921
PrezidentTomáš Garrigue Masaryk
Předseda vládyJan Černý
PředchůdceKuneš Sonntag
NástupceLadislav Novák
Narození12. října 1865
Říčany
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí16. srpna 1945 (ve věku 79 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Hotowetz (12. října 1865 Říčany[1] – 16. srpna 1945 Praha) byl sekretář pražské Obchodní a živnostenské komory, člen výkonného výboru Živnostenské banky, významný národohospodář a pozdější ministr československých vlád, vládní komisař Všeobecného pensijního ústavu nebo první prezident Orientálního ústavu.[2] Byl velmi publikačně činný a ve svých textech usiloval např. o hospodářské sblížení středoevropských podunajských států.[3]

Život

Hotowetz v letech 1884 až 1888 studoval[4] Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, jejíž studia zakončil ziskem titulu doktor práv. Po studiích působil na Českém místodržitelství v Praze a následně roku 1891 přešel do Pražské komory.[5][3]

Po první světové válce byl jmenován předsedou Československé vývozní a dovozní komise. Protože však nesouhlasil s koncepcí minimálního obchodu o zřízení odborových dovozových a vývozových syndikátů, odchází z této předsednické funkce.[5][3]

Roku 1920 se stává ministrem bez portfeje ve druhé Tusarově vládě, jehož úkolem je organizovat Úřad pro zahraniční obchod. Úkol se mu zdárně podařilo splnit a v následující vládě, jejímž premiérem byl Jan Černý, se stává ministrem průmyslu, obchodu a živností a správcem Úřadu pro zahraniční obchod. Během svého ministerského působení byl iniciátorem prvních obchodních smluv s Jugoslávií, Francií i dalšími zeměmi. Provedl též důležité zásobovací akce (například dovoz čínské mouky) a připravil reformu celního sazebníku. Ta se ovšem po jeho odchodu z vlády své realizace nedočkala.[5][3]

Po odchodu z ministerstva (odešel kvůli odmítnutí podpisu zákona zvyšujícího cla na dovoz automobilů, který parlament schválil) se stal vládním komisařem pro Všeobecný penzijní ústav. Úřad během svého působení dokázal pozvednout na důležitou složku sociálního pojištění v tehdejším Československu.[5][3]

V roce 1925 se podílel na založení organizace Mitteleuropaischer Wirtschaftstag.[6]

Když byl roku 1928 zřízen Orientální ústav, stal se jeho předsedou. Dále byl předsedou Evropského celního spolku a Obchodního národohospodářského ústavu.[3]

Úspěchy

Hotowetz se podílel na propagaci českého průmyslu na světových výstavách (například roku 1900 v Paříži či roku 1906 v italském Miláně). Během svého působení vždy hájil autonomii českých obchodních a živnostenských komor (za první světové války ku příkladu odmítl snahu rakouského ministerstva obchodu o zavedení němčiny v úředním styku českých komor s tímto úřadem).[3]

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Říčany
  2. ↑ Rudolf Hotowetz sedmdesátníkem. Lidové noviny [online]. [cit. 2022-06-14]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g Biografie Rudolfa Hotowetze
  4. ↑ Hotowetz Rudolf, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity I. (1882–1900), strana 99
  5. ↑ a b c d TESARČÍKOVÁ, Aneta. Bibliotheca Economica: Rudolf Hotowetz [online]. [cit. 2010-08-31]. Dostupné online. 
  6. ↑ JEŘÁBEK, Miroslav. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada literárněvědné slavistiky (X) = Studia minora Facultatis philosophicae Universitatis Brunensis. Series slavica litteraria. In: Masarykova univerzita. Slavica litteraria. V Brně: [s.n.], 2011. ISSN 1212-1509. Kapitola Spiritus agens středoevropského hnutí Elemér Hantos a jeho publicistika – „das Schicksaal des kleines Staates“ (1939), s. 127–135.
Druhá vláda Vlastimila Tusara
Ministerský předseda
Vlastimil Tusar (jmenován 25. května 1920, ČSDSD)
Členové v den jmenování vlády
25. května 1920
Vlastimil Tusar (národní obrana, správce, ČSDSD) • Gustav Habrman (školství a národní osvěta, ČSDSD) • Lev Winter (sociální péče, ČSDSD) • Alfréd Meissner (spravedlnost, ČSDSD) • Václav Johanis (pro zásobování lidu, ČSDSD) • Ivan Dérer (pro správu Slovenska, ČSDSD) • Jiří Stříbrný (železnice, ČSNS) • Bohuslav Vrbenský (veřejné práce, ČSNS) • Kuneš Sonntag (průmysl, obchod a živnosti, RSZML) • František Staněk (pošty a telegrafy, RSZML) • Karel Prášek (zemědělství, RSZML) • Edvard Beneš (zahraniční věci, nestraník) • Karel Engliš (finance, nestraník) • Vavro Šrobár (unifikace, veřejné zdraví a tělesná výchova, nestraník) • Rudolf Hotowetz (zahraniční obchod, nestraník)
Členové jmenovaní později
24. června 1920
Kuneš Sonntag (zemědělství, správce, RSZML)
16. července 1920
Ivan Markovič (národní obrana, ČSDSD)
První vláda Jana Černého*
Ministerský předseda
Jan Černý (jmenován 15. září 1920, nestraník)
Členové v den jmenování vlády
15. září 1920
Jan Černý (ministr vnitra) • Edvard Beneš (ministr zahraničí) • Karel Engliš (pověřen správou financí do 21. března 1921) • Josef Šusta (ministr školství a národní osvěty) • Otakar Husák (ministr národní obrany) • Augustin Popelka (ministr spravedlnosti) • Rudolf Hotowetz (ministr průmyslu, obchodu a živností) • Václav Burger (ministr železnic) • Vladislav Brdlík (ministr zemědělství) • Josef Gruber (ministr sociální péče) • Ladislav Prokop Procházka (ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy) • Maxmilián Fatka (ministr pošt a telegrafů) • Vladimír Fajnor (ministr unifikací) • Martin Mičura (ministr pro správu Slovenska) • Leopold Průša (ministr pro zásobování lidu do 24. ledna 1921) • Rudolf Hotowetz (správce ministerstva pro zahraniční obchod)
Členové jmenovaní později
21. září 1920
František Kovářík (ministr veřejných prací)
24. ledna 1921
Vladislav Brdlík (pověřen vedením ministerstva pro zásobování lidu do 25. dubna 1921)
22. března 1921
Vladimír Hanačík (ministr financí)
25. dubna 1921
Ladislav Prokop Procházka (pověřen vedením ministerstva pro zásobování lidu)
* První úřednická vláda během období první republiky. Kurzivou jsou označení politici pověření vedením daného rezortu.
Ministři průmyslu Československa
Ministři průmyslu první československé republiky (1918–1938)
Adolf Stránský • Ferdinand Heidler • Kuneš Sonntag • Rudolf Hotowetz • Ladislav Novák • Jan Dvořáček • František Peroutka • Ladislav Novák • Josef Matoušek • Jan Dostálek • Josef Václav Najman • Rudolf Mlčoch • Jan Janáček
Ministři průmyslu druhé československé republiky (1938–1939)
Ministři průmyslu exilových vlád Československa (1941–1945)
Eduard Outrata • František Němec • Václav Majer
Ministři průmyslu poválečného Československa (1945–1952)
Federální ministři průmyslu Československa (1969–1971)
Josef Krejčí • Jindřich Zahradník
Ministři zahraničního obchodu Československa
Ministři zahraničního obchodu první československé republiky (1918–1938)
Rudolf Hotowetz • Ladislav Novák
Ministři zahraničního obchodu poválečného Československa (1945–1968)
Federální ministři zahraničního obchodu Československa (1969–1992)
Autoritní data Editovat na Wikidatech