Rosalyn Yalowová

Rosalyn Sussman Yalowová
Narození19. července 1921
New York, New York, Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Úmrtí30. května 2011 (ve věku 89 let)
New York City
VzděláníCity University of New York, University of Illinois
Alma materNewyorská univerzita
Hunter College
Illinoiská univerzita v Urbana-Champaign
Walton High School
Povolánílékařská fyzička
TitulPh.D.
OceněníCena Howarda Taylora Rickettse (1971)
Mezinárodní cena Gairdnerovy nadace (1971)
Fred Conrad Koch Award (1972)
Dicksonova cena za medicínu (1972)
Cena AMA za vědecký výkon (1975)
… více na Wikidatech
ChoťAaron Yalow
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rosalyn Yalowová, celým jménem Rosalyn Sussman Yalow (19. července 1921 – 30. května 2011) byla americká lékařská fyzička, spolunositelka Nobelovy ceny z roku 1977 za fyziologii a lékařství (společně s Roger Guilleminem a Andrew Schallym) za vývoj postupu RIA (citlivosti na radiově značenou sérologickou reakci). Byla to druhá Američanka, která dostala Nobelovu cenu za fyziologii nebo medicínu po Gerty Coriové.

Životopis

Narodila se na Manhattanu (otec Simon, matka Clara (rozená Zipperová)), navštěvovala Waltonovu střední školu. Rodiče, praktičtěji založení, se domnívali, že nejvíce žádoucí postavení pro ni byl měla být učitelka základní školy. Věděla jak psát a díky tomu vyhrála konkurz na pozici tajemníka (se zkrácenou pracovní dobou) doktora Rudolfa Schönheimera, vedoucího biochemika na Columbia University's College of Physicians and Surgeons. Nevěřila, že by ji nějaká dobrá fakulta připustila na postgraduální studium a poskytovala ji finanční podporu, a tak vzala práci sekretáře u Michaela Heidelbergera, jiného biochemika University of Columbia, který ji přijal za podmínky, že bude studovat těsnopis. Promovala v lednu 1941 na Hunter College.

Uprostřed února téhož roku dostala nabídku jako vyučující asistentka fyziky na Univerzitě Illinois v Urbana Champaign, přičemž primárním důvodem bylo, že začala druhá světová válka a mnoho mužů odešlo do války a vysoké školy se rozhodly nabízet stipendium ženám, než aby byly uzavřeny. V létě roku 1941 si vzala dva kurzy fyziky pod záštitou vlády na Newyorské univerzitě. Na University of Illinois byla jedinou ženou mezi 400členným kolektivem, první od roku 1917. V červnu roku 1943 se provdala za kolegu na studiích Aarona Yalowa, syna rabína. Měli spolu dvě děti a udržovali košer domov, v roce 1945 získala titul Ph.D.

Po promoci nastoupila na Bronx Veterans Administration Hospital s tím, že bude pomáhat zřídit v něm službu radioizotopie. Spolupracovala se Solomonem Bersonem na vývoji RIA, což je radioizotopová stopující technika, která dovoluje měření malých množství rozličných biologických substancí v lidské krvi stejně jako určování přítomnosti velkého počtu jiných kapalných látek. Testování se spoléhá na vytvoření dvou činidel. Prvním je molekula, která je produktem kovalentní vazby atomu radioaktivního izotopu s cílovou molekulou. Druhým činidlem je protilátka, která má specifickou chemickou reakci s cílovou substancí. K měření cílových signálů se používá obou činidel, která jsou smíchána s tekutinou, obsahující cílovou látku v určité koncentraci a cílem je tuto koncentraci změřit. Radioaktivní atom dodává signál, který lze monitorovat. Původně se tato metoda používala při studiu úrovně inzulínu u cukrovky, postupně byla aplikována na stovky dalších substancí – včetně hormonů, vitamínů a enzymů, všechno látky v tak malých koncentracích, že je nebylo možné dříve zjistit. Navzdory její obrovskému komerčnímu potenciálu společně s Bersonem odmítli tuto metodu patentovat. V roce 1968 byla jmenována výzkumnou profesorkou na oddělení lékařství v Mount Sinai Hospital.

Až do své smrti bydlela v tom samém domu v Riverdale, který koupila s manželem poté, co začala v roce 1940 pracovat v Bronx Veterans Administration Medical Center. Její manžel, doktor Aaron Yalow, zemřel v roce 1992. Rosalyn zemřela z neznámých příčin 30. května 2011 v 89 letech.

Ocenění

V roce 1975 dostala s Bersonem (zemřel v roce 1972) AMA Scientific Achievement Award. Následující rok se stala první ženou, která získala Albert Lasker Award za základní lékařský výzkum.

V roce 1977 získala Nobelovu cenu společně s Rogerem Guilleminem a Andrewem V. Schallym za funkci metody RIA při měření substancí v lidském těle, díky které bylo mimo jiné například možné prověřovat krev dárců na takové nemoci, jako byla hepatitida. Tato metoda byla společným vynálezem s Bersonem. RIA může být využívána při měření velkého množství substancí, nacházejících se v malém množství v tekutině uvnitř i vně organismů (jako jsou například viry, léky (drogy) či hormony). Seznam aktuálních možných použití je nekonečný, ale specificky umožňuje skenovat krev dárců na různé typy hepatitidy. Tato technika může také být použita při identifikaci hormonů, souvisejících se zdravotními problémy. Dále může být RIA používána při zjišťování cizích substancí v krvi, včetně některých druhů rakoviny. Konečně může být tento postup užíván při měření efektivity různých hodnot dávek antibiotik a léků.

V roce 1978 se stala členkou American Academy of Arts and Sciences. V roce 1988 dostala National Medal of Science.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rosalyn Sussman Yalow na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Nositelé Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství
1901–1925
1926–1950
  • Johannes Fibiger (1926)
  • Julius Wagner-Jauregg (1927)
  • Charles Nicolle (1928)
  • Christiaan Eijkman / Frederick Hopkins (1929)
  • Karl Landsteiner (1930)
  • Otto Heinrich Warburg (1931)
  • Charles Scott Sherrington / Edgar Douglas Adrian (1932)
  • Thomas Morgan (1933)
  • George Whipple / George Richards Minot / William Parry Murphy (1934)
  • Hans Spemann (1935)
  • Henry Hallett Dale / Otto Loewi (1936)
  • Albert Szent-Györgyi (1937)
  • Corneille Heymans (1938)
  • Gerhard Domagk (1939)
  • Henrik Dam / Edward Adelbert Doisy (1943)
  • Joseph Erlanger / Herbert Spencer Gasser (1944)
  • Alexander Fleming / Ernst Boris Chain / Howard Walter Florey (1945)
  • Hermann Joseph Muller (1946)
  • Carl Ferdinand Cori / Gerty Coriová / Bernardo Houssay (1947)
  • Paul Hermann Müller (1948)
  • Walter Rudolf Hess / António Egas Moniz (1949)
  • Philip Showalter Hench / Edward Calvin Kendall / Tadeus Reichstein (1950)
  • 1951–1975
  • Max Theiler (1951)
  • Selman Abraham Waksman (1952)
  • Hans Adolf Krebs / Fritz Albert Lipmann (1953)
  • John Franklin Enders / Frederick Chapman Robbins / Thomas Huckle Weller (1954)
  • Hugo Theorell (1955)
  • André Frédéric Cournand / Werner Forßmann / Dickinson W. Richards (1956)
  • Daniel Bovet (1957)
  • George Wells Beadle / Edward Lawrie Tatum / Joshua Lederberg (1958)
  • Arthur Kornberg / Severo Ochoa (1959)
  • Frank Macfarlane Burnet / Peter Brian Medawar (1960)
  • Georg von Békésy (1961)
  • Francis Crick / James Dewey Watson / Maurice Wilkins (1962)
  • John Carew Eccles / Alan Lloyd Hodgkin / Andrew Fielding Huxley (1963)
  • Konrad Bloch / Feodor Lynen (1964)
  • François Jacob / André Lwoff / Jacques Monod (1965)
  • Francis Peyton Rous / Charles Brenton Huggins (1966)
  • Ragnar Granit / Haldan Keffer Hartline / George Wald (1967)
  • Robert W. Holley / Har Gobind Khorana / Marshall Warren Nirenberg (1968)
  • Max Delbrück / Alfred Hershey / Salvador Luria (1969)
  • Julius Axelrod / Ulf von Euler / Bernard Katz (1970)
  • Earl Wilbur Sutherland (1971)
  • Gerald Edelman / Rodney Robert Porter (1972)
  • Karl von Frisch / Konrad Lorenz / Nikolaas Tinbergen (1973)
  • Albert Claude / Christian de Duve / George Emil Palade (1974)
  • David Baltimore / Renato Dulbecco / Howard Martin Temin (1975)
  • 1976–2000
  • Baruch Samuel Blumberg / Daniel Carleton Gajdusek (1976)
  • Roger Guillemin / Andrew Schally / Rosalyn Yalowová (1977)
  • Werner Arber / Daniel Nathans / Hamilton O. Smith (1978)
  • Allan McLeod Cormack / Godfrey N. Hounsfield (1979)
  • Baruj Benacerraf / Jean Dausset / George Davis Snell (1980)
  • Roger W. Sperry / David H. Hubel / Torsten Wiesel (1981)
  • Sune Bergström / Bengt Samuelsson / John Vane (1982)
  • Barbara McClintocková (1983)
  • Niels Kaj Jerne / Georges Köhler / César Milstein (1984)
  • Michael S. Brown / Joseph L. Goldstein (1985)
  • Stanley Cohen / Rita Leviová-Montalciniová (1986)
  • Susumu Tonegawa (1987)
  • James W. Black / Gertrude Belle Elionová / George H. Hitchings (1988)
  • J. Michael Bishop / Harold E. Varmus (1989)
  • Joseph Murray / E. Donnall Thomas (1990)
  • Erwin Neher / Bert Sakmann (1991)
  • Edmond H. Fischer / Edwin G. Krebs (1992)
  • Richard John Roberts / Phillip A. Sharp (1993)
  • Alfred G. Gilman / Martin Rodbell (1994)
  • Edward B. Lewis / Christiane Nüssleinová-Volhardová / Eric F. Wieschaus (1995)
  • Peter C. Doherty / Rolf Martin Zinkernagel (1996)
  • Stanley B. Prusiner (1997)
  • Robert F. Furchgott / Louis Ignarro / Ferid Murad (1998)
  • Günter Blobel (1999)
  • Arvid Carlsson / Paul Greengard / Eric Kandel (2000)
  • 2001–
  • Leland H. Hartwell / Tim Hunt / Paul Nurse (2001)
  • Sydney Brenner / H. Robert Horvitz / John Sulston (2002)
  • Paul Lauterbur / Peter Mansfield (2003)
  • Richard Axel / Linda B. Bucková (2004)
  • Barry Marshall / Robin Warren (2005)
  • Andrew Z. Fire / Craig C. Mello (2006)
  • Mario Capecchi / Martin Evans / Oliver Smithies (2007)
  • Harald zur Hausen / Françoise Barré-Sinoussi / Luc Montagnier (2008)
  • Elizabeth Blackburnová / Carol W. Greiderová / Jack W. Szostak (2009)
  • Robert G. Edwards (2010)
  • Bruce Beutler / Jules A. Hoffmann / Ralph M. Steinman (2011)
  • John Gurdon / Šin’ja Jamanaka (2012)
  • James Rothman / Randy Schekman / Thomas Südhof (2013)
  • John O'Keefe / May-Britt Moserová / Edvard Moser (2014)
  • William C. Campbell / Satoši Ómura / Tchu Jou-jou (2015)
  • Jošinori Ósumi (2016)
  • Jeffrey C. Hall / Michael Rosbash / Michael W. Young (2017)
  • James P. Allison / Tasuku Hondžó (2018)
  • Gregg L. Semenza / Peter J. Ratcliffe / William Kaelin (2019)
  • Harvey J. Alter / Michael Houghton / Charles M. Rice (2020)
  • David Julius / Ardem Patapoutian (2021)
  • Svante Pääbo (2022)
  • Katalin Karikóová / Drew Weissman (2023)
  • Autoritní data Editovat na Wikidatech