Reziduum (matematika)

Vyjádříme-li meromorfní funkci f ( z ) {\displaystyle f(z)} v okolí jejího izolovaného singulárního bodu z 0 {\displaystyle z_{0}} Laurentovou řadou (pro z z 0 {\displaystyle z\neq z_{0}} ), pak číslo a 1 {\displaystyle a_{-1}} se nazývá reziduum funkce f ( z ) {\displaystyle f(z)} v bodě z 0 {\displaystyle z_{0}} .

Na základě vyjádření koeficientů Laurentova rozvoje získáme

a 1 = 1 2 π i c f ( z ) d z {\displaystyle a_{-1}={\frac {1}{2\pi \mathrm {i} }}\oint _{c}f(z)\mathrm {d} z}

Reziduová věta

Mějme jednoduchou konečnou po částech hladkou uzavřenou křivku c {\displaystyle c} , která je kladně orientovaná vzhledem ke svému vnitřku G {\displaystyle \scriptstyle \mathbf {G} } . Uvažujme funkci f ( z ) {\displaystyle \scriptstyle f(z)} , která je v G {\displaystyle \scriptstyle \mathbf {G} } holomorfní s výjimkou konečného počtu singulárních bodů z 1 , z 2 , . . . , z n {\displaystyle z_{1},z_{2},...,z_{n}} a s výjimkou těchto bodů spojitá v G c {\displaystyle \scriptstyle \mathbf {G} \cup c} . Pak integrál

1 2 π i c f ( z ) d z {\displaystyle {\frac {1}{2\pi \mathrm {i} }}\oint _{c}f(z)\mathrm {d} z}

je roven součtu reziduí funkce f ( z ) {\displaystyle f(z)} v bodech z 1 , z 2 , . . . , z n {\displaystyle z_{1},z_{2},...,z_{n}} , tzn.

1 2 π i c f ( z ) d z = k = 1 n R e s [ f ( z ) ] z = z k {\displaystyle {\frac {1}{2\pi \mathrm {i} }}\oint _{c}f(z)\mathrm {d} z=\sum _{k=1}^{n}\mathrm {Res} {[f(z)]}_{z=z_{k}}} ,

kde R e s [ f ( z ) ] z = z k {\displaystyle \scriptstyle \mathrm {Res} {[f(z)]}_{z=z_{k}}} označuje reziduum funkce f ( z ) {\displaystyle f(z)} v bodě z k {\displaystyle z_{k}} .

Výpočet reziduí

Má-li meromorfní funkce f definovaná alespoň na okolí D = {z: 0 < |z-c| < R, R > 0} v bodě c pól prvního řádu, potom je reziduum určeno jako:

Res [ f ] z = c = lim z c ( z c ) f ( z ) , {\displaystyle \operatorname {Res} \left[f\right]_{z=c}=\lim _{z\to c}(z-c)f(z),}

nebo přímo použitím reziduové věty

Res [ f ] z = c = 1 2 π i γ f ( z ) d z {\displaystyle \operatorname {Res} \left[f\right]_{z=c}={1 \over 2\pi i}\int _{\gamma }f(z)\,dz}

kde kladně orientovaná křivka γ tvoří kruh kolem c o poloměru ε, kde ε je libovolně malé.

Reziduum funkce f(z)=g(z)/h(z) mající v c pól prvního řádu, kde g a h jsou holomorfní funkce v okolí c a zároveň h(c) = 0, g(c) ≠ 0, je dáno jako

Res [ f ] z = c = g ( c ) h ( c ) . {\displaystyle \operatorname {Res} \left[f\right]_{z=c}={\frac {g(c)}{h'(c)}}.}

Obecněji je reziduum funkce f v bodě z = c mající v c pól řádu n vyjádřeno jako:

Res [ f ] z = c = 1 ( n 1 ) ! lim z c ( d d z ) n 1 ( f ( z ) ( z c ) n ) . {\displaystyle \operatorname {Res} \left[f\right]_{z=c}={\frac {1}{(n-1)!}}\cdot \lim _{z\to c}\left({\frac {\mathrm {d} }{\mathrm {d} z}}\right)^{n-1}\left(f(z)\cdot (z-c)^{n}\right).}

Může-li být f holomorfně rozšířena na celý disk { z : |zc| < R }, potom Res[f]z=c = 0. Opačné tvrzení obecně neplatí.

Související články

  • Laurentova řada
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.