Projev Václava Havla v Rudolfinu v roce 1997

Projev Václava Havla v Rudolfinu k oběma komorám Parlamentu České republiky přednesl dne 9. prosince 1997 v Dvořákově síni pražského Rudolfina tehdejší prezident České republiky Václav Havel.

Projev byl vyvrcholením politické krize, která byla patrná v celém roce 1997. A nebyla to pouze krize důvěryhodnosti politiků (viz neoprávněné užívání akademického titulu předsedou ODA Janem Kalvodou), ale i krize důvěryhodnosti celých politických stran (nevyjasněné financování ODA a ODS, tzv. sarajevský atentát), krize důvěry v úspěšné pokračování ekonomických reforem (ekonomické balíčky) a v neposlední řadě i celkovou krizí ve společnosti (tzv. blbá nálada). Důležité však nebyly jen tyto ekonomické problémy, v projevu vyjádřil prezident i znepokojení nad stupňujícími se rasistickými útoky (měsíc před projevem byl na diskotéce v Biskupcově ulici ubodán dvěma skinheady súdánský student Hassan Elamin Abdelradi). Projev byl celkově přijat poměrně kladně^[zdroj?], naopak nejrazantnější kritiku sklidil ze strany Václava Klause a ODS.

Daniel Kaiser v životopise Václava Havla, jenž vyšel v roce 2014,^[1] označil projev za Havlovu „nejhorší prezidentskou řeč vůbec“, kterou špatnou dělají „především okolnosti, v nichž byla pronesena.“ „Vrcholila mediální kampaň proti Václavu Klausovi a ODS a u prezidenta by se slušelo, kdyby v takové chvíli projevil aspoň něco málo velkorysosti.“ „Zřejmě vyvinutý smysl pro pointu svedl řečníka k tvrzení, že hospodářská ‚základna je protunelovaná‘. To bylo klíčové sdělení rudolfinského projevu, ovšemže absurdně přehnané.“ „Až na Havlův terč Klause všichni nadšeně tleskali. Miloš Zeman a jeho spolustraníci měli k potlesku pochopitelně důvod [...] Rozplývali se však kupodivu i vládní politici. Podle předsedy ODA Jiřího Skalického to byl ‚excelentní předvolební projev‘, Josef Lux hovořil rovnou o ‚osvobození‘. Okolnost, že oba pánové vedli koaliční strany, které se celých těch pět kritizovaných let podílely na vládě, svádí k závěru, že jim prezidentův projev posloužil k svedení odpovědnosti na jednu hlavu.“

Havlův projev připomněl na témže místě Petr Pithart při svém projevu 5. října 2016, v den 80. výročí Havlova narození.^[2]

Reference

Externí odkazy

• Projev na internetových stránkách Václava Havla
• Jiří Pehe: Kauza rudolfinského projevu, Mladá fronta DNES, 31. 1. 2003, na stránkách J. Pehe

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.