Prättigau

Prättigau
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Souřadnice	46°54′59″ s. š., 9°51′13″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prättigau (rétorománsky Partenz) je údolí v kantonu Graubünden ve východní části Švýcarska. Protéká jím řeka Landquart.

Geografie

Údolí Prättigau se táhne západovýchodním směrem v délce téměř 40 kilometrů mezi vstupem do údolí u soutěsky Klus a pohořím Silvretta u Klosters.^[1] Údolím protéká řeka Landquart, která pramení v Silvrettě, a u stejnojmenné obce se vlévá do Rýna. Nejvyšším bodem Prättigau je Verstanclahorn (3297 m n. m.), nejnižší bod se nachází v soutěsce Klus (576 m n. m.). Plocha povodí Landquartu je přibližně 610 km².

Severní stranu údolí charakterizuje pohoří Rätikon s nápadnými vápencovými stěnami a téměř 3000 m vysokými vrcholy (Schesaplana, Drusenfluh, Sulzfluh) a přechody do rakouského Montafonu (ve spolkové zemi Vorarlbersko). Prättigau sousedí na západě s údolím Rýna u Churu, na jihu s regiony Schanfigg a Davos a na východě s Engadinem.

V Prättigau žije asi 15 000 obyvatel (k roku 2020).^[1] Úředním jazykem ve všech obcích je němčina, mluví se zde walserským, alemanským dialektem. Převažujícím vyznáním je evangelické reformované.

Sídla

V Prättigau se nachází tyto politické obce:

Až do počátku 21 století byly samostatnými obcemi také

Nejvýznamnějšími obcemi v Prättigau jsou Klosters a Schiers, dopravním uzlem je Küblis. Společně s Davosem jsou všechny obce Prättigau zařazeny do okresu Prättigau/Davos.

Doprava

Po celé délce údolí vede trať Rhétské dráhy, spojující Landquart, Klosters a Davos. Pokračování tunelem Vereina, otevřeným v roce 1999, pak umožňuje spojení do Engadinu. Hlavní silnice číslo 28, procházející údolím, byla v posledních letech výrazně rozšířena. Od června 2016, kdy byl zprovozněn obchvat Küblis, jsou všechny obce osvobozeny od tranzitní dopravy.

Historie

Nejstarší historie

Na základě jednotlivých archeologických nálezů se předpokládá, že Prättigau bylo osídleno již v době bronzové. Z doby železné pochází nejvýznamnější nález z raného období: v Schiers bylo poblíž fary nalezeno sídliště, které existovalo v době římské a v raném středověku.

Středověk

Vývoj ve středověku byl od 12. století charakterizován různými feudály (hrabata z Kirchbergu, šlechtici z Aspermontu, baroni z Vazu, místodržící z Matschu, hrabata z Toggenburgu, hrabata z Montfortu, rakouští vévodové). O území se dělili s diecézí v Churu a s klášterem svatého Jakuba, který byl založen na počátku 13. století na místě dnešního reformovaného kostela v Klosters. V pozdním středověku se ve vyšších oblastech Prättigau od Davosu usadili německy mluvící Walserové. Jejich rostoucí počet významně přispěl k poněmčení údolí, které původně patřilo do rétorománské jazykové oblasti; koncem 16. století již bylo Prättigau německy mluvící. Od svého založení v roce 1436 patřily dvory v Prättigau k Lize deseti dvorů (německy Zehngerichtenbund), která se v roce 1450 spojila s ligou Gotteshausbund a v roce 1471 s Šedou neboli Horní ligou (Graubund). Spolu s údolími Davos a Schanfigg připadl Prättigau v této době k habsburským dědičným lénům.^[1]

Novověk

V 16. století bylo údolí reformováno a docházelo zde k četným střetům s katolickými Rakušany, kteří považovali obyvatele Prättigau za spojence protivné francouzské strany v boji o alpské průsmyky v dnešním Graubündenu. Po prohrané bitvě u Aquasanu nedaleko Saasu im Prättigau zničili Rakušané v roce 1622 mnoho vesnic a osad v údolí. Následující tvrdá zima v Graubündenu zasáhla Prättigau obzvlášť těžce.

O několik let později (1649–1652) se obyvatelé Prättigau spolu s ostatními dvory Zehngerichtebundu vykoupili z područí Rakouska. Od té doby byla konfederace plnohodnotným členem Svobodného státu tří lig, z něhož v roce 1803 vznikl na základě Napoleonova zprostředkovatelského aktu kanton Graubünden.

V 17. a 18. století působilo mnoho lidí z Prättigau v zahraničních službách jako žoldnéři (především ve Francii a Holandsku, ale také ve Španělsku a Itálii). Na počátku 19. století cestování pokleslo a od roku 1859 bylo zakázáno. Během této doby však mnoho lidí z Prättigau emigrovalo do sousedních zemí, do Ruska a později do Ameriky.

Stará údolní cesta přes Prättigau, dříve sotva schůdná cesta pro muly, byla v letech 1843–1863 rozšířena. Ve druhé polovině 19. století byl navíc Landquart regulován čímž vznikla cenná zemědělská půda, například na dně údolí mezi obcemi Schiers a Grüsch. Železniční trať přes Prättigau byla otevřena v roce 1889 po pouhém roce a půl výstavby; od roku 1890 trať pokračovala z Klostersu do Davosu.^[1]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prättigau na německé Wikipedii.