Pomník československým legionářům v Jekatěrinburgu

Pomník československým legionářům v Jekatěrinburgu

Základní údaje
Autor	Gennadij Ivanovič Beljankin
Rok vzniku	17. listopadu 2008
Popis
Materiál	uralský mramor
Umístění
Umístění	Michajlovský hřbitov
Stát	Rusko Rusko
Zeměpisné souřadnice	56°50′53,45″ s. š., 60°38′13,77″ v. d.

multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box: zobrazit diskuse

Pomník československým legionářům v Jekatěrinburgu je monument na Michajlovském hřbitově v ruském Jekatěrinburgu, v místech posledního odpočinku bezmála 400 československých legionářů, kteří v letech 1918–1919 padli při bojích ve městě a jeho okolí. Pomník byl vystavěn roku 2008 na náklady České republiky.

Historické okolnosti

Jekatěrinburg byl jakožto strategické místo Transsibiřské magistrály od 25. července 1918 do července 1919 v rukou československých legií. Legionáři si tu zřídili své středisko, trávili zde dovolenou, provozovali nemocnice, nacházelo se zde velitelství generála Radoly Gajdy, československý generální konzulát i pobočka Československé národní rady.

V oblasti průmyslového Uralu měli ovšem bolševici mnoho stoupenců, tvrdé střety tak probíhaly nejenom při dobývání města, ale i později v okolí. Své padlé spolubojovníky pohřbívali legionáři na místě vyhrazeném na zdejším Michajlovském hřbitově. Po ústupu Čechoslováků byly náhrobky odstraněny a místo bylo dále užíváno k pohřbívání.^[1]^[2]

Pomník

Pomník byl slavnostně odhalen 17. listopadu 2008 za účasti předsedy poslanecké sněmovny, náměstka ministryně obrany, velvyslance ČR v Rusku, generálního konzula ČR v Jekatěrinburgu, gubernátora Sverdlovské oblasti či starosty Jekatěrinburgu. Čestnou stráž drželi představitelé ruských historických klubů v uniformách československých legií. Veškeré náklady na výstavbu platila česká strana, z celkových 3,5 milionu Kč uhradilo 1,5 milionu ministerstvo obrany, 2 miliony darovala soukromá firma.^[zdroj?]

Pomník je zhotoven z černého a červeného mramoru na žulovém podstavci. Na svislých deskách jsou uvedena jména 358 legionářů a připomíná se dalších 30 neidentifikovaných osob. Na centrální stéle je pod československým lvem vytesán nápis v češtině, slovenštině a ruštině:^[3]^[4]^[5]^[6]

„ČESKOSLOVENSKÝM LEGIONÁŘŮM, / KTEŘÍ POLOŽILI ŽIVOT / NA CESTĚ KE SVOBODNÉ VLASTI“

„ČESKOSLOVENSKÝM LEGIONÁROM, / KTORÍ POLOŽILI ŽIVOT / NA CESTE K SLOBODNEJ VLASTI“

„ЧЕХОСЛОВАЦКИМ ЛЕГИОНЕРАМ, / ПАВШИМ / НА ПУТИ К СВОБОДНОЙ РОДИНЕ“

Návštěvy představitelů České republiky

Roku 2013 položil k pomníku věnec předseda vlády Petr Nečas.^[7]
Roku 2017 položil k pomníku věnec prezident republiky Miloš Zeman.^[8]

Odkazy

Reference

↑ Bitva o Jekatěrinburg. www.legiefilm.cz [online]. [cit. 2018-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-17.
↑ Reportáž z ruského hřbitova, kam se letí poklonit Češi. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2013-05-29 [cit. 2018-01-07]. Dostupné online.
↑ ŘEPKA, Milan. Jekatěrinburg – pomník československým legionářům [online]. Praha: Československá obec legionářská, 2008-11-18 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}
↑ Čeští legionáři získali pomník až po devadesáti letech. iDNES.cz [online]. 2008-11-18 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online.
↑ KABRHELOVÁ, Lenka; HROMÁDKA, Martin. Po 90 letech se českoslovenští legionáři dočkali památníku v Jekatěrinburgu. iROZHLAS [online]. Praha: Český rozhlas, 2008-11-17 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online.
↑ Jekatěrinburg [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2018-01-10]. Kapitola Hřbitov a památník Obětí 1. světové války – čs. legionářů. Dostupné online.
↑ Cesta do Ruska otevřela českým firmám dveře na tamní trh, zhodnotil Nečas. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2018-01-10].
↑ Zeman na Urale chválil Zetor, pak dostal doktorát a uctil legionáře. iDNES.cz [online]. 2017-11-24 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online.