Philip Warren Anderson

Philip Warren Anderson
Narození13. prosince 1923
Indianapolis
Úmrtí29. března 2020 (ve věku 96 let)
Princeton
Místo pohřbeníhřbitov v Princetonu
Alma materHarvardova univerzita
University Laboratory High School
Povolánífyzik, vysokoškolský učitel, teoretický fyzik a spisovatel
ZaměstnavateléUniverzita v Cambridgi (1967–1975)
Princetonská univerzita (od 1975)
Santa Fe Institute
Bellovy laboratoře
OceněníOliver E. Buckley Condensed Matter Prize (1964)
Dannie Heineman Prize (1975)
Nobelova cena za fyziku (1977)
Guthrie Medal and Prize (1978)
zahraniční člen Královské společnosti (1980)
… více na Wikidatech
Nábož. vyznáníateismus
Webwww.princeton.edu/prism/people/faculty-1/anderson/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Philip Warren Anderson (13. prosince 1923 Indianapolis, Indiana, USA29. března 2020[1][2]) byl americký fyzik a nositel Nobelovy ceny za fyziku. Zabýval se antiferomagnetismem a vysokoteplotní supravodivostí.

Biografie

Narodil se v Indianapolis a vyrůstal v Urbaně (Illinois). V roce 1940 vystudoval University Laboratory High School v Urbaně. Poté odešel na Harvardovu univerzitu, kde studoval pod vedením Johna van Vlecka.

Mezi lety 1949 a 1984 pracoval v Bellových laboratořích v New Jersey, kde se zabýval mnoha problémy fyziky kondenzovaného stavu.

V letech 19671975 byl profesorem teoretické fyziky na Cambridgeské univerzitě. V roce 1977 získal spolu s Nevillem Mottem a Johnem van Vleckem Nobelovu cenu za fyziku „za zásadní teoretické výzkumy elektronové struktury magnetických a neuspořádaných systémů“. V roce 1984 přestal pracoval v Bellových laboratořích a přednášel fyziku na Princetonské univerzitě.

Byl držitelem 1. danu v čínské deskové hře go. V roce 2006 José Soler pomocí statistické analýzy vědeckých článků prohlásil Andersona za „nejkreativnějšího“ fyzika světa.[3]

Úsměvné

„Zabýval se lokalizačními teoriemi, antiferomagnetismem, narušením symetrií, vysokoteplotní supravodivostí a filosofií vědy,“ uvádí popularizátor vědy Jiří Grygar v pořadu Meteor.[4] „V roce 1982 uveřejnil citát ..., jak vlastně pracuje...: Sedím za stolem a myslím na ženský. A při tom mě občas něco dobrého napadne.“

Publikace

  • ANDERSON, P.W. Absence of Diffusion in Certain Random Lattices. Phys. Rev.. American Physical Society, 1958, roč. 109, čís. 5, s. 1492–1505. DOI 10.1103/PhysRev.109.1492. 
  • ANDERSON, P.W., Halperin, B.I.; Varma, C.M. Anomalous low-temperature thermal properties of glasses and spin glasses. Philosophical Magazine. 1972, roč. 25, čís. 1, s. 1–9. DOI 10.1080/14786437208229210. 
  • ANDERSON, P.W. More is Different. Science. 1972, roč. 177, čís. 4047, s. 393–396. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-26. DOI 10.1126/science.177.4047.393. PMID 17796623.  Archivováno 26. 3. 2009 na Wayback Machine.
  • ANDERSON, P.W. The resonating valence bond state in La2CuO4 and superconductivity. Science. 1987, roč. 235, čís. 4793, s. 1196–1198. Dostupné online. DOI 10.1126/science.235.4793.1196. PMID 17818979. 
  • Notes on Theory of Magnetism, Tokyo, 1954
  • Concepts in Solids, 1963 ISBN 981-02-3231-4
  • Basic Notions in Condensed Matter Physics 1984 ISBN 0-201-32830-5
  • A Career in Theoretical Physics 1994 ISBN 981-238-866-4
  • The Theory of Superconductivity in the High Temperature Cuprates 1997 ISBN 0-691-04365-5
  • Philip W. Anderson, David Pines, Kenneth Arrow (Editor) Economy as an Evolving Complex System: the proceedings of the evolutionary paths of the global economy workshop, held sept., 1987 in Santa Fe, New Mexico (Perseus Publishing, 1988) ISBN 978-0-201-15685-0
  • R Penrose; Philip W Anderson "The Large, the Small and the Human Mind," Nature 386, no. 6624, (1997): 456
  • "Thinking big" Nature. 437, no. 7059, (2005): 625
  • "Brainwashed by Feynman?" Physics today. 53, no. 2, (2000): 11
  • "Computing: Solving problems in finite time" Nature 400:6740, (1999): 115
  • "When the Electron Falls Apart - In condensed matter physics, some particles behave like fragments of an electron" Physics today 50:10, (1997): 42
  • "Physics: The opening to complexity" Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America 92:15, (1995): 6653
  • "Twenty years of talking past each other: The theory of high Tc" Physica. C, Superconductivity 460, (2007): 3

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Philip Warren Anderson na anglické Wikipedii.

  1. BANKS, Michael. Condensed-matter physics pioneer Philip Anderson dies aged 96 [online]. 30 March 2020. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  2. VEALE, Scott. Philip W. Anderson, Nobel Laureate in Physics, Is Dead at 96. The New York Times. 2020-03-30. Dostupné online [cit. 2020-03-30]. ISSN 0362-4331. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  3. World's most creative physicist revealed - physicsworld.com. physicsworld.com [online]. [cit. 2010-12-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-19. 
  4. Meteor : populárně-vědecký magazín [rozhlasový pořad]. 1963–. Český rozhlas Dvojka. Čas vysílání: sobota 8:05. 52 minut. Vysíláno 5. 3. 2016 (minuta: 41:14).

Literatura

  • ANDERSON, P.W. THE Theory of Superconductivity in High- T c {\displaystyle T_{\rm {c}}} Cuprates. Princeton: Princeton University Press, 1997. ISBN 0691043655. 
  • ANDERSON, P.W. Basic Notions of Condensed Matter Physics. Reading: Addison-Wesley, 1997. ISBN 0201328305. 
  • ANDERSON, P.W. Concepts in Solids: Lectures on the Theory of Solids. Singapore: World Scientific, 1998. ISBN 9810232314. 
  • BERNSTEIN, Jeremy. Three degrees above zero: Bell Laboratories in the information age. Cambridge: Cambridge University Press, 1987. ISBN 0521329833. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Philip Warren Anderson na Wikimedia Commons
  • (anglicky) Philip W. Anderson, Autobiografe (The Nobel Foundation, 1977, 2005).
  • (anglicky) Philip Warren Anderson na Nobel-winners.com
  • (anglicky) Video Philipa Andersona, když mluví na International Conference on Complex Systems
  • (anglicky) Andersonsonova stránka Princetonu
Nositelé Nobelovy ceny za fyziku
1901–1920
1921–1939
1943–1960
1961–1980
  • Robert Hofstadter / Rudolf Mössbauer (1961)
  • Lev Landau (1962)
  • E. P. Wigner / Maria Göppert-Mayer / J. Hans D. Jensen (1963)
  • Charles Townes / Nikolaj Gennadijevič Basov / Alexandr Prochorov (1964)
  • Šin’ičiró Tomonaga / Julian Schwinger / Richard Feynman (1965)
  • Alfred Kastler (1966)
  • Hans Bethe (1967)
  • Luis Alvarez (1968)
  • Murray Gell-Mann (1969)
  • Hannes Alfvén / Louis Néel (1970)
  • Dennis Gabor (1971)
  • John Bardeen / Leon Cooper / John Schrieffer (1972)
  • Leo Esaki / Ivar Giaever / Brian Josephson (1973)
  • Martin Ryle / Antony Hewish (1974)
  • Aage Bohr / Ben Mottelson / James Rainwater (1975)
  • Burton Richter / Samuel Ting (1976)
  • Philip Warren Anderson / Nevill Mott / John Hasbrouck van Vleck (1977)
  • Pjotr Leonidovič Kapica / Arno Allan Penzias / Robert Woodrow Wilson (1978)
  • Sheldon Lee Glashow / Abdus Salam / Steven Weinberg (1979)
  • James Watson Cronin / Val Logsdon Fitch (1980)
  • 1981–2000
  • Nicolaas Bloembergen / Arthur Leonard Schawlow / Kai Siegbahn (1981)
  • Kenneth G. Wilson (1982)
  • Subrahmanyan Chandrasekhar / William Alfred Fowler (1983)
  • Simon van der Meer / Carlo Rubbia (1984)
  • Klaus von Klitzing (1985)
  • Ernst Ruska / Gerd Binnig / Heinrich Rohrer (1986)
  • Johannes Georg Bednorz / Karl Alexander Müller (1987)
  • Leon Max Lederman / Melvin Schwartz / Jack Steinberger (1988)
  • Norman Foster Ramsey / Hans Georg Dehmelt / Wolfgang Paul (1989)
  • Richard Edward Taylor / Henry Way Kendall / Jerome Isaac Friedman (1990)
  • Pierre-Gilles de Gennes (1991)
  • Georges Charpak (1992)
  • Russell Alan Hulse / Joseph Hooton Taylor (1993)
  • Bertram Brockhouse / Clifford Shull (1994)
  • Frederick Reines / Martin Lewis Perl (1995)
  • David Morris Lee / Douglas Dean Osheroff / Robert Coleman Richardson (1996)
  • Steven Chu / Claude Cohen-Tannoudji / William Daniel Phillips (1997)
  • Robert B. Laughlin / Horst Ludwig Störmer / Cchuej Čchi (1998)
  • Gerardus 't Hooft / Martinus J. G. Veltman (1999)
  • Žores Ivanovič Alfjorov / Herbert Kroemer / Jack Kilby (2000)
  • 2001–2020
  • Eric Cornell / Wolfgang Ketterle / Carl Wieman (2001)
  • Raymond Davis mladší / Masatoši Košiba / Riccardo Giacconi (2002)
  • Alexej Abrikosov / Vitalij Ginzburg / Anthony Leggett (2003)
  • David Gross / David Politzer / Frank Wilczek (2004)
  • Roy Glauber / John Hall / Theodor Hänsch (2005)
  • John C. Mather / George Smoot (2006)
  • Albert Fert / Peter Grünberg (2007)
  • Jóičiró Nambu / Makoto Kobajaši / Tošihide Masukawa (2008)
  • Charles Kuen Kao / Willard Sterling Boyle / George E. Smith (2009)
  • Andre Geim / Konstantin Novoselov (2010)
  • Saul Perlmutter / Adam Riess / Brian Schmidt (2011)
  • Serge Haroche / David J. Wineland (2012)
  • François Englert / Peter Higgs (2013)
  • Isamu Akasaki / Hiroši Amano / Shuji Nakamura (2014)
  • Takaaki Kadžita / Arthur B. McDonald (2015)
  • David J. Thouless / Duncan Haldane / Michael Kosterlitz (2016)
  • Rainer Weiss / Barry Barish / Kip Thorne (2017)
  • Arthur Ashkin / Gérard Mourou / Donna Stricklandová (2018)
  • James Peebles / Michel Mayor / Didier Queloz (2019)
  • Roger Penrose / Reinhard Genzel / Andrea Ghezová (2020)
  • 2021–
    Autoritní data Editovat na Wikidatech