Petr Janda

Další významy jsou uvedeny na stránce Petr Janda (rozcestník).
Petr Janda
Petr Janda (2014)
Petr Janda (2014)
Základní informace
Narození2. května 1942 (82 let)
Praha, Čechy Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Povolánízpěvák, kytarista, skladatel
Nástrojekytara, klávesové nástroje, basová kytara, housle
Hlasový oborbaryton
OceněníStříbrná medaile předsedy Senátu (2016)
Manžel(ka)1. Jana Jandová
2. Martina Jandová
3. Alice Jandová
DětiPetr Janda ml.
Marta Jandová
Eliška Jandová
Anežka Jandová
Rozárie Jandová
Příbuznívnoučata
Matouš Janda
Petr Janda
Marie Verner
pravnoučata
Josef Janda
bratři
Slávek Janda
Jiří Janda (1943–2020)
bratranec Luboš Andršt
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr Janda (* 2. května 1942 Praha) je český rockový zpěvák, skladatel, kytarista, majitel nahrávacího studia Propast a většinový akcionář hudební agentury a vydavatelství Best I.A. Petr Janda je dlouholetým frontmanem skupiny Olympic, pro kterou složil mnoho hitů; je jednou z největších legend v historii české hudební scény.

Jeho dcera Marta se prosadila jako zpěvačka v Německu, jeho bratr Slávek Janda vede kapelu Abraxas a jejich bratrancem byl kytarista a hudební skladatel Luboš Andršt.

Životopis

První jeho působení bylo ve skupině Sputnici, kde začínal hrát s kytarou v roce 1959. Pak hrál v skupině Big Beat Quintet (čili B.B.Q.), kde byli jeho spoluhráči Pavel Chrastina a Jan Antonín Pacák. Od roku 1963 hrál v kapele Olympic ve stejnojmenném klubu v Praze, Spálené ulici. V roce 1964 účinkoval se skupinou v pásmu Ondráš podotýká v divadle Semafor. Spolu se skupinou se dostal do nahrávacích studií, na gramofonové desky, do rádia a televize, skupina byla podporována časopisem Mladý svět, měla možnost vystupovat v zahraničí. Skupina se zúčastňovala Festivalů politické písně Sokolov. Ve skupině hraje na sólové elektrické i akustické kytary, působí jako autor hudby a některých textů, zpěvák a od druhé poloviny šedesátých let jako vedoucí skupiny.[1]

V letech 1974–1976 se umístil v populární anketě Zlatý slavík časopisu Mladý svět na 8.–10. místě a ještě lépe se umisťovala jím vedená skupina Olympic, když v tehdy velmi populární anketě dokonce dosáhla trojnásobného vítězství v letech 1981–1983 a další tři vítězství získala v letech 1996–1998 v nástupnické soutěži Český slavík.

V letech 1992–1997 byl Petr Janda předsedou výboru Ochranného svazu autorského (OSA). V roce 2004 neúspěšně kandidoval do senátu v obvodě Kutná Hora jako nestraník za hnutí Nezávislí.[2]

Jeho první ženou byla Jana Jandová, se kterou má dceru Martu (* 1974), která se proslavila jako zpěvačka německé kapely Die Happy, a syna Petra (* 1967), který prohrál boj s rakovinou o 10 let později než jeho matka, tedy v roce 2001. Jeho druhou manželkou byla moderátorka Martina Jandová, se kterou má dceru Elišku (* 1992). Jeho třetí, současnou manželkou, je Alice Jandová, se kterou má dcery Anežku (* 2009) a Rosalii (* 2012). Od syna Petra má dva vnuky Matouše (* 1991) a Petra (* 1995) a od dcery Marty vnučku Marii (* 2013).

Kytary a aparáty

V počátcích své kariéry hrál Petr Janda na české kytary, zejména na model Jolana Grazioso. Jeho nejslavnější kytarou se stal černý Gibson Les Paul z 50. let, kterého můžeme slyšet na albech z 2. poloviny 70. let a první poloviny 80. let minulého století. Později Janda používal řadu různých kytar, zejména kytary Ibanez a Fender Stratocaster. Co se aparátů týká: většinu své kariéry používal lampové zesilovače Marshall, v posledních letech přešel na lampové aparáty Hughes & Kettner.

Na koncertě Olympic 50 let v O2 areně použil kytaru Ibanez JEM.

Bibliografie

  • Dávno. Praha: Ikar, 2011. 240 s. ISBN 978-80-249-1660-6. 
  • Olympic 50. Praha: Knižní klub, 2012. 240 s. ISBN 978-80-242-3737-4. 

Odkazy

Reference

  1. DORŮŽKA, Lubomír. Panoráma populární hudby 1918/1978. Praha: Mladá Fronta, 1987. Kapitola Petr Janda, s. 219. 
  2. http://volby.cz/pls/senat/se1111?xjazyk=CZ&xdatum=20041105&xobvod=40&xv=1&xt=1 Senátní volby 2004

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Olympic
Petr JandaMilan BroumPavel BřezinaMartin Vajgl
Jiří Valenta • Milan Peroutka • Miloslav Růžek • Miroslav BerkaPavel ChrastinaFrantišek Ringo ČechJan Antonín PacákJaromír Klempíř • Jiří Laurent • Ladislav KleinMiki VolekJiří KornPetr HejdukPavel Bobek • Jan Hauser • Jiří Hauser • Ladislav Chvalkovský • Pavel Petráš • Petr Kaplan
Studiová alba
Želva (1968) • Pták Rosomák (1969) • Jedeme jedeme (1971) • Olympic 4 (1973) • Marathón (1978) • Prázdniny na Zemi (1980) • Ulice (1981) • Laboratoř (1984) • Kanagom (1985) • Bigbít (1986) • Když ti svítí zelená (1988) • O, jé (1990) • Dávno (1994) • Brejle (1997) • Karavana (1999) • Dám si tě klonovat (2003) • Sopka (2007) • Back to Love (2011) • Souhvězdí šílenců (2013) • Souhvězdí drsňáků (2014) • Souhvězdí romantiků (2015) • Trilobit (2018) • Kaťata (2020)
Síň slávy Akademie populární hudby
1991 Karel Gott • 1992 Olympic – Petr Janda • 1993 Vladimír Mišík • 1994 Karel Kryl† • 1995 Hana Hegerová • 1996 Jiří Suchý • 1997 Petr Novák† • 1998 Marta Kubišová • 1999 Waldemar Matuška • 2000 Milan Hlavsa† • 2001 Helena Vondráčková • 2002 Michal Tučný† • 2003 Jaromír Nohavica • 2004 Zuzana Navarovᆠ• 2005 Radim Hladík • 2006 Karel Svoboda† • 2007 Karel Černoch† • 2008 Katapult • 2009 Marie Rottrová • 2010 Petr Muk† • 2011 Václav Neckář • 2012 Pavel Bobek • 2013 Petr Hapka • 2014 Hana Zagorová • 2015 Michal Pavlíček • 2016 Věra Špinarovᆠ• 2017 Vladimír Merta • 2018 Michal Prokop • 2019 Jiří Černý • 2020 Robert Křesťan • 2021 Jaroslav Uhlíř • 2022 Zdeněk Svěrák • 2023 Jiří Korn
† – in memoriam
Beatová síň slávy
Kapela
Blue Effect (2004) • Pražský výběr (2005) • Hudba Praha / Jasná Páka (2006) • Katapult (2007) • Arakain (2008) • Visací zámek (2009) • Etc… (2010) • Tři sestry (2011) • The Plastic People of the Universe (2012) • Flamengo (2013) • Kabát (2014) • Stromboli (2015) • Progres 2 (2016) • Framus Five (2017) • Krucipüsk (2018) • Olympic (2019) • Krausberry (2020) • Marsyas (2021) • Synkopy 61 (2022) • Citron (2023)
Osobnosti
Vladimír Mišík (2004) • Radim Hladík (2005) • Michal Pavlíček (2006) • Michal Prokop (2007) • Aleš Brichta (2008) • Lou Fanánek Hagen (2009) • Ota Petřina (2010) • Jan Haubert (2011) • Roman Dragoun (2012) • Vladimír Guma Kulhánek (2013) • Tomáš Hajíček (2014) • Kamil Střihavka (2015) • Martin Kraus (2016) • Luboš Pospíšil (2017) • Michal Ambrož (2018) • Jan Spálený (2019) • Pavel Váně (2020) • Petr Janda (2021) • Oldřich Říha (2022) • Jan Hrubý (2023)
Osobnosti
in memoriam
Jiří Schelinger (2004) • Milan Hlavsa (2005) • Petr Kalandra (2006) • Petr Novák (2007) • Miki Volek (2008) • Jiří Šindelář (2009) • František Kotva (2010) • Jan Ivan Wünsch (2011) • Vladimír Padrůněk (2012) • Ivan Martin Jirous (2013) • Vlado Čech (2014) • Petr Skoumal (2015) • Ota Petřina (2016) • Radim Hladík (2017) • Zdeněk Juračka (2018) • Oldřich Veselý (2019) • Filip Topol (2020) • Ivan Král (2021) • Luboš Andršt (2022) • Michal Ambrož (2023)
Píseň
Čajovna (Blue Effect, 2019) • Traktor (Visací zámek, 2020) • Planeta Hieronyma Bosche II (Progres 2, 2021) • Kolej Yesterday (Michal Prokop a Framus Five, 2022) • Kuře v hodinkách (Flamengo, 2023)
Autoritní data Editovat na Wikidatech