Otokar Mokrý

Otokar Mokrý
Narození25. května 1854
České Budějovice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí1. ledna 1899 (ve věku 44 let)
Vodňany
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtícirhóza jater
PseudonymOtakar Halina
Povolánípřekladatel, spisovatel, novinář, básník a politik
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
RodičeAntonín Mokrý
PříbuzníTheodor Mokrý (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rodinná hrobka Mokrých, v parku Jana Pavla II., Vodňany
František Bílek, Pomník Otokara Mokrého, 1919, Na Sadech, České Budějovice

Otokar Mokrý, uváděn též jako Otakar, (25. května 1854 České Budějovice [1]1. ledna 1899 Vodňany[2]), byl český básník, žurnalista a překladatel z francouzštiny a polštiny.

Život

Narodil se v domě U Zlatého slunce na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích.[3] Byl synovcem Msgre. ThDr. Vojtěcha Mokrého, profesora teologie na biskupském semináři, probošta katedrální kapituly, generálního vikáře a spolupracovníka J. V. Jirsíka.[4] Vyrůstal ve Vodňanech. Po maturitě na německém piaristickém gymnáziu v Českých Budějovicích studoval práva v Praze. Zde se stal členem Umělecké besedy. Publikovat začal v první polovině sedmdesátých let devatenáctého století. V roce 1872 (ještě pod pseudonymem Otakar Halina) přispěl do almanachu jihočeské mládeže Anemónky. Další poezii pak zveřejňoval v časopisech Lumír, Světozor nebo Květy. Psal pro Národní listy, byl redaktorem Laciné knihovny národní a ilustrovaného časopisu Domácí krb. V roce 1878 se oženil s Marií Vančurovou. Po smrti otce Antonína v roce 1883 se ujal jeho notářské kanceláře ve Vodňanech.[5] Zároveň se věnoval vlastní literární práci. Během života se úzce stýkal se spisovateli Františkem Heritesem, Josefem Holečkem a Juliem Zeyerem.[6] Zemřel předčasně na cirhózu jater.

Památky

Byl pohřben do rodinné hrobky na hřbitově při kostele sv. Jana Křtitele ve Vodňanech, po zrušení hřbitova hrobka zůstala zachována v nynějším parku Jana Pavla II. V roce 1905 mu ve Vodňanech byla odhalena pamětní deska na domě, ve kterém měl notářskou kancelář. V roce 1919 mu byl zřízen pomník v městských sadech v Českých Budějovicích. Autorem pískovcové stély je sochař František Bílek.[6]

Dílo

Poezie

  • Jihočeské melodie (1880)
  • Básně (1883)
  • Na Dívčím kameni (1885)
  • Dumy a legendy (1888)
  • Jasem a šerem (1893)

Próza

  • Povídky a arabesky (1884)
  • Povídky a drobné kresby (1886)

Překlady

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. hotel Slunce | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2019-01-17]. Dostupné online. 
  4. KOTOUS, Jan. Otakar Mokrý, notář a básník [online]. Notářská komora České republiky, 2015-02-24 [cit. 2016-12-27]. Dostupné online. 
  5. Otakar Mokrý, notář a básník. www.nkcr.cz [online]. [cit. 2020-06-14]. Dostupné online. 
  6. a b Městské muzeum a galerie Vodňany. Městské muzeum a galerie Vodňany [online]. [cit. 2020-06-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Otokar Mokrý na Wikimedia Commons
  • Autor Otokar Mokrý ve Wikizdrojích
  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Otokar Mokrý
  • Otokar Mokrý v Databázi knih
  • Otokar Mokrý v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
  • Životopis Otokara Mokrého v časopisu Ad Notam
  • https://web.archive.org/web/20070223121826/http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/301541-mokry
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech