Oreanda
| Oreanda | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 44°27′31″ s. š., 34°8′12″ v. d. |
| Nadmořská výška | 197 m n. m. |
| Stát | Ukrajina Ukrajina |
| Autonomní republika | Krym |
| Městská rada | Jaltská |
| Stát (de facto) | Rusko Rusko |
| Republika | Krym |
| Městská rada | Jaltská |
  Oreanda | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 1,4 km² |
| Počet obyvatel | 835 |
| Hustota zalidnění | 614 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | w1 |
| PSČ | 98658 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oreanda (cyrilicí Ореанда) je sídlo městského typu na Krymu, uznávaném jako část Ukrajiny a ovládaném od roku 2014 Ruskem. Oreanda má 835 obyvatel, leží na břehu Černého moře 5 km od Jalty a je spravována Jaltskou městskou radou. Vede přes ni Alupkinská magistrála. Místo je známé díky turistice a vinařství.
První písemná zmínka o Oreandě pochází z roku 1381. Počátkem devatenáctého století byla majetkem rodu Potockých. Architekt Andrej Stackenschneider zde postavil pro cara Mikuláše I. palác s velkým parkem.[1] V Oreandě pobýval Mark Twain při své návštěvě Krymu v roce 1867. Odehrává se zde děj povídky Antona Pavloviče Čechova Dáma s psíčkem.[2] Josef Svatopluk Machar napsal o Oreandě báseň. V polovině dvacátého století vzniklo sanatorium, které projektoval Mojsej Ginzburg. Roku 1974 ve zdejší rezidenci Leonid Iljič Brežněv hostil Richarda Nixona.[3]
Reference
- ↑ REDAKTOR. History and legend of Oreanda from the Crimean researcher and Czech poet. Culture. Voice of Crimea [online]. 2020-07-07 [cit. 2022-07-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Reading Chekhov: A Critical Journey. medhum.med.nyu.edu [online]. [cit. 2022-07-07]. Dostupné online.
- ↑ NIXON TRIP TO COVER CRIMEA AFTER ALL. The New York Times. 1974-06-23. Dostupné online [cit. 2022-07-07]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Oreanda na Wikimedia Commons
 Autonomní republika Krym / Republika Krym | ||
|---|---|---|
| Rajóny | Bachčisarajský • Bilohirský • Čornomorský • Džankojský • Kirovský • Krasnohvardijský • Krasnoperekopský • Leninský • Nyžňohirský • Pervomajský • Rozdolenský • Sacký • Simferopolský • Sovětský |  |
| Městské rady | Aluštská • Armjanská • Džankojská • Feodosijská • Jaltská • Jevpatorijská • Kerčská • Krasnoperekopská • Sacká • Simferopolská • Sudacká | |
| Města | Alupka • Alušta • Armjansk • Bachčisaraj • Bilohirsk • Džankoj • Feodosija • Jalta • Jevpatorija • Kerč • Krasnoperekopsk • Saki • Simferopol • Staryj Krym • Sudak • Ščolkine | |
| Sídla městského typu | Aeroflotskyj (Aeroflotskij) • Ahrarne (Agrarnoje) • Azovske (Azovskoje) • Baherove (Bagerovo) • Beherove (Beregovoje) • Čornomorske (Černomorskoje) • Foros • Haspra (Gaspra) • Holuba Zatoka (Goluboj Zaliv) • Hresivskyj (Gresovskij) • Hurzuf (Gurzuf) • Hvardijske (Gvardějskoje) • Kaciveli • Kirovske (Kirovskoje) • Koktebel • Komsomolske (Komsomolskoje) • Korejiz (Koreiz) • Krasnohvardijske (Krasnogvardějskoje) • Krasnokamjanka (Krasnokamenka) • Kujbyševe (Kujbyševo) • Kurortne (Kurortnoje) • Kurpaty • Lenine (Lenino) • Livadija • Masandra (Massandra) • Molodižne (Moloďožnoje) • Mykolajivka (Nikolajevka) • Myrnyj • Naučnyj • Nikita • Novofedorivka (Novofjodorovka) • Novoozerne (Novoozjornoje) • Novoselivske (Novosjolovskoje) • Novyj Svit (Novyj Svět) • Nyžňohirskyj (Nižněgorskij) • Okťabrske (Okťabrskoje) • Ordžonikidze • Oreanda • Parkove (Parkovoje) • Partenit • Pervomajske (Pervomajskoje) • Ponyzivka (Ponizovka) • Poštove (Počtovoje) • Prymorskyj (Primorskij) • Rozdolne (Razdolnoje) • Sanatorne (Sanatornoje) • Simejiz (Simeiz) • Sovětske (Sovětskoje) • Sovětskyj (Sovětskij) • Ščebetovka • Vidradne (Otradnoje) • Vilne (Vilnoje) • Voschod • Vynohradne (Vinogradnoje) • Zaozerne (Zaozjornoje) • Zuja | |
| Sevastopol, město se zvláštním statutem, není součástí Autonomní republiky Krym / Republiky Krym. | ||
