Ondříkovický pseudokrasový systém

Přírodní památka Ondříkovický pseudokrasový systém
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Bartošova pec
Základní informace
Vyhlášení	1. října 1965
Vyhlásil	Okresní národní výbor Jablonec nad Nisou
Nadm. výška	330–386 m n. m.
Rozloha	0,87 ha[1][2]
Poloha
Stát	Česko Česko
Okres	Jablonec nad Nisou
Umístění	Frýdštejn (k. ú. Frýdštejn, Ondříkovice)
Souřadnice	50°37′26,76″ s. š., 15°9′24,48″ v. d.
Ondříkovický pseudokrasový systém
Další informace
Kód	2406
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box: zobrazit diskuse

Ondříkovický pseudokrasový systém je přírodní památka v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji na území obce Frýdštejn mezi osadami Roudný a Ondříkovice na severozápadní hranici CHKO Český ráj asi 5 km severně od Turnova. Oblast spravuje AOPK ČR - regionální pracoviště Liberecko.^[3]

Přírodní památka byla vyhlášena z důvodu ochrany pseudokrasové jeskyně, ponoru a vyvěračky v Ondříkovickém propadání – boční ponor, ukončeno mohutným závrtem s dnovým ponorem. Ondříkovický pseudokrasový systém se skládá ze čtyř část. Jsou to: jeskyně Bartošova pec, Ondříkovický ponor, Ponor u Roudného a Ondříkovické propadání.^[4] Celá lokalita má celkovou rozlohu asi 3,5 km². Na povrchu tvoří památku několik izolovaných lokalit, na kterých voda mizí a znovu vyvěrá, z nich je nejznámější jeskyně Bartošova pec. Pod povrchem se nalézá systém vzájemně propojených jeskyní. Lesní porost je poměrně běžný, tvoří ho zejména smrky, borovice, buky a duby. Ze vzácnější druhů rostlin se v lokalitě vyskytuje bradáček vejčitý (Listera ovata). Vzácně se zde objevuje mlok skvrnitý.^[5]

Pseudokrasový systém

Nachází se zde celý rozsáhlý jeskynní systém. Voda ze tří potoků na třech místech mizí pod zemí – v unikátním ponoru Voděradského potoka, ponoru potůčku pod Cidlinského statkem v Ondříkovicích a v závrtu pod vsí Roudný.

Na podzim roku 2000 se speleologové Jiří Bruthans, Michal Novák a Štěpán Křtěnský dostali jeskynním systémem z Bartošovy pece a objevili chodby v celkové délce 225 metrů. Bruthans spolu s Ondřejem Zemanem a Helenou Vysokou na základě průzkumů došli navíc k závěru, že název přírodní památky je zavádějící, že se nejedná o jeskynní systém pseudokrasový, ale skutečně krasový. Vznikl totiž rozpouštěním vápenatého tmelu, který držel pohromadě vápnité pískovce z období turonu. K podobným jevům dochází i na dalších lokalitách v této části Českého ráje. Dešťová voda se tu vsakuje do propustných vrstev pískovce teplického souvrství, po nějaké době se dostane k jílové vložce a vyvře na povrch, po něm stéká a případně se znovu zanoří do propustných vrstev jizerských vápnitých pískovců (opuk). ^[6][7][8]

Bartošova pec

Bartošova pec je asi 30 metrů dlouhá otevřená jeskyně, která dále pokračuje dosud zcela nezmapovaným podvodním labyrintem. Nazývá se po místním skláři Bartošovi. U pramenu stávala dříve sklářská huť. Po zániku huti byl nedaleko postaven mlýn, později upraven na brusírnu skla využívající nezamrzající vodu vyvěrající z podzemí.^[9] Dnes objekt někdejšího mlýna slouží k rekreaci. Bartošova pec se nachází na modře značené turistické stezce a také cyklostezce 3051 mezi Turnovem a Sychrovem.^[10]

Z Bartošovy pece vyvěrá Vazovecký potok o vydatnosti 15–30 litrů za sekundu. Potok protéká Vazoveckým údolím a u Dolánek se vlévá do Jizery.

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam chráněných území v okrese Jablonec nad Nisou

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ondříkovický pseudokrasový systém na Wikimedia Commons