Obléhání Karlštejna husity

Obléhání Karlštejna

konflikt: Husitské války

Věnceslav Černý: Husité obléhají Karlštýn

Trvání

20. května 1422 – 8. listopadu 1422

Souřadnice

49°56′21″ s. š., 14°11′17″ v. d.

Výsledek

uzavření příměří

Strany

pražané

polské jednotky

karlštejnská posádka

Velitelé

Zikmund Korybutovič

Zdeslav Tluksa z Buřenic
Jan z Lestkova

Síla

5 000–24 000

400

Ztráty

neznámé

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obléhání Karlštejna trvalo od 20. května^[1] nebo 28. května^[2] do 8. listopadu 1422. Husitské vojsko pražanů oblehlo hrad Karlštejn a neúspěšně se ho pokoušelo dobýt. Na pomoc obleženému Karlštejnu byla v Norimberku svolána křížová výprava, její účastníci ale do bojů vůbec nezasáhli a výprava se rozpadla. Po neúspěšném obléhání uzavřeli znesvářené strany roční příměří.^[3]^[4]^[5]

Předcházející události

Hrad Karlštejn byl v držení přívženců Zikmuda a již od roku 1420 byla posilována jeho posádka. Na hrad se také v roce 1421 přesunula část posádky Pražského hradu. Byl tak vytvořen opěrný bod katolíků ve Středních Čechách. V době obléhání už na hradě pravděpodobně nebyly korunovační klenoty, které odsud byly odvezeny v době Zikmundovy korunovace. Před vlastním obléháním se husité neúspěšně pokusili zmocnit zásob v podhradí. ^[1]^[2]

Obléhání

Koncem května 1422 pražští husité s polskými oddíly obsadili okolní kopce. Následně začali budovat zátarasy na okolních cestách a připravovali postavení pro palné zbraně. Třetího dne započali ostřelování hradu. K dispozici měli pět velkých děl, pět praků, několik srubnic a tarasnic.^[1] Během ostřelování bylo zničeno několik děl. Ta se roztrhla vlivem použití velkých nábojů a velkého množství střelného prachu.^[3]^[1] Střelba hrad výrazně nepoškodila a tak bylo vydáno nařízení svážet z Prahy fekálie, a ty poté byly vrhány v sudech do hradu. V červenci byl husity také otráven potok, který byl zdrojem pitné vody pro hradní posádku. Teprve až v září k vojsku dorazil Zikmund Korybutovič. Koncem měsíce bylo uzavřeno třídenní příměří. Na začátku října odtáhla velká část husitského vojska. Korybutovič se vrátil do Prahy potlačit vzpouru radikálních husitů.^[6] V Norimberku byla kardinálem Castiglione svolána křížová výprava na pomoc Karlštejnu. Již oslabené husitské vojsko pod hrozbou příchodu nepřátelské pomoci provedlo 22. října poslední pokusy o dobytí hradu. Všechny byly neúspěšné. Následně proběhlo ještě několik menších potyček. V listopadu pak bylo uzavřeno roční příměří.^[1]

Během obléhání vystřelili husité na Karlštejn 9 032 velkých kamenů, asi 1813 sudů s fekáliemi a 22 soudků s ohněm. Posádka hradu chránila střechy a dřevěná patra před zničením pokládáním proutí, které se ještě prokládalo kůžemi.^[1]^[3]^[2]

Důsledky

Uzavřené příměří obsahovalo podmínky pro obě strany. Karlštejnští nesměli opravovat poničený hrad, měnit velikost posádky a vojensky pomáhat Zikmundovi při jeho případném tažení do Čech. Husité zase nesměli změnit polohu v okolí hradu, přičemž v té době již ztratili některá svá původně zaujatá postavení.^[1] Křížová výprava, kterou tvořily především jednotky markrabětů braniborského a míšenského, se rozpadla krátce po překročení českých hranic.^[6] Korybutovič se od Karlštejna vracel do Prahy ještě před uzavřením příměří. Po návratu do Prahy řešil povstání radikálních husitů. Zkonfiskoval jim majetek a dal popravit pět radikálů, kteří se účastnili útoku na vězení Staroměstské radnice, tím se jeho pozice ještě více oslabila. V kombinaci s politikou Polsko-litevské unie to předznamenalo jeho první odchod z Českých zemí.^[6]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g KOSCELNÍK, Petr. Archeologická studia, sborník z 1. studentské konference Katedry archeologie FF ZU v Plzni. Příprava vydání Petr Krištuf. [s.l.]: [s.n.], 2010. ISBN 978-80-7043-949-4.
↑ ^a ^b ^c MIKOVEC, Ferdinand B. Lumír, Svazek 1,Vydání 1–26. Praha: J. Otto, 1851. S. 408.
↑ ^a ^b ^c RIEGER, František Ladislav; ZELENÝ, Václav. Slovník naučný, Svazky 3–4. Praha: I. L. Kober, 1868. S. 155.
↑ Bitva u Domažlic - Křížové výpravy. www.bitvaudomazlic.cz [online]. [cit. 2016-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-26.
↑ Stručné dějiny husitství I (1415 – 1436) - husitstvi.cz [online]. [cit. 2016-09-05]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c Vladařské mise Zikmunda Korybuta v husitských Čechách a na Moravě v širších geopolitických souvislostech - husitstvi.cz [online]. [cit. 2016-09-05]. Dostupné online.