Neofreudismus
Neofreudismus také neoanalýza, neopsychoanalýza je jeden z rozšířených a vlivných směrů v psychologií a filosofickém myšlení, který ve svých variantách a modifikacích oživuje ideje psychoanalytického učení rakouského lékaře-neuropatologa a psychiatra Sigmunda Freuda.[1]:s.198
Původ a charakter
Neopsychoanalýza odmítá instinktivní a biologické základy klasické psychoanalýzy a hledá zdroj konfliktů v sociální sféře, v raných dětských zážitcích a ve střetu jedince s požadavky kultury. Většinou zaostává při metodě volných asociací.
Neofreudismus nepřevzal do své výzbroje ty koncepce, jež původně zformuloval zakladatel psychoanalýzy, o nichž se však časem jasně ukázalo, jak jsou nevědecké a iluzorní. Navíc jednotliví stoupence neofreudismu nejen vyslovili své pochybnosti o četných teoretických tezích klasické psychoanalýzy, ale podrobili je zásadní kritice. Jejich kritické úvahy na adresu Freudovy psychoanalýzy se však týkaly jen dílčích otázek postupu v psychoanalitickém vyzkumu, mylných teoretických závěrů a vykladů podstaty různých psychických procesů, podmiňujících činnost individua. Zato obecné principy a hlediska klasické psychoanalýzy přijal neofreudismus se souhlasem. Mezi ně patří psychologie nevědomí, představy o iracionálnich momentech lidské aktivity, o konfliktech a rozštěpení vnitřního světa osobnosti, jakož i potlačovací funkce kultury a společnosti.[1]:s.199
Jde o směr současné filozofie a psychologie, který se rozšířil hlavně v USA od konce 30. let 20. století na bázi sjednocení psychoanalýzy a amerických sociologických a etnologických teorií (hlavně kulturní antropologie). Významnými představiteli neofreudismu jsou Karen Horneyová, Erich Fromm a Harry Stack Sullivan.[2]
Neopsychoanalýza nepředstavuje nějaký jednotný směr myšlení a ani nedoplňuje strukturu psychoanalytické teorie. Většina autorů vychází z uznání a nevědomé regulace, ovládání bez ohledu na závažnost, jakou mu připisují. Význam sexuality a teorie libida Sigmunda Freuda není chápána tak ortodoxně. Základní myšlenkou je princip sociálního determinismu (Erich Fromm), nebo princip kulturního determinismu (A. Kardiner), který na rozdíl od Freudova biologismu vychází z osobnosti. Těžisko pozornosti se z vnitřních psychických procesů přenáší na interpersonální vztahy
Odkazy
Literatura
- LEJBIN, Valerij. Klasická psychoanalýza a neofreudismus. In: MITROCHIN, L. N.; OJZERMAN, T. I.; ŠERŠENKO, L. N. Buržoazní filozofie 20. století. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1977. S. 198–233.
- LEJBIN, Valerij. Psychoanalýza a filozofie neofreudismu (původním názvem: Психоанализ и философия неофрейдизма, Psichoanaliz i filosofija něofrejdizma). Překlad Věra Urbánková; ilustrace : Miloslav Fulín (autor obálky). 1. vyd. Praha: Svoboda, 1979. 234 s. (Kritika buržoazní ideologie a revizionismu).
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Neopsychoanalýza na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b Buržoazní filozofie 20. století. Redakce : L. N. Mitrochin, Teodor Ojzerman, L. N. Šeršenko; překlad : Zora Rozehnalová; ilustrace : Josef Hamza (autor obálky). 1. vyd. Praha: Svoboda, 1977. 364 s. Kapitola „Klasické psychoanalýza a neofreudismus“, autor Valerij Lejbin, s. 198–233.
- ↑ neofreudismus [online]. Encyklopedie Vševěd [cit. 2021-11-22]. Dostupné online.
Externí odkazy
- neofreudismus [online]. CoJeCo.cz [cit. 2021-11-22]. Dostupné online.
| Psychologie | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Teoretické psychologické disciplíny |
|  | ||||||
| Aplikované (užité) psychologické disciplíny (aplikovaná psychologie) | Poradenská psychologie • Klinická psychologie • Lékařská psychologie • Zdravotnická psychologie • Duševní hygiena = psychohygiena • Psychologie zdraví • Environmentální psychologie = ekologická psychologie = psychologie životního prostředí (Psychologie ochrany životního prostředí) • Ekopsychologie • Environmentální komunikace • Psychologie dítěte • Psychologie mládeže • Psychologie rodiny • Pedagogická psychologie • Školní psychologie • Psychologie vzdělávání • Interkulturní psychologie • Psychologie cestovního ruchu • Psychologie volného času • Psychologie sportu • Psychologie kultury • Psychologie umění • Bibliopsychologie • Psychologie čtenáře • Psychologie náboženství • Politická psychologie • Právní psychologie • Policejní psychologie • Kriminální psychologie • Forenzní (soudní) psychologie (Kriminologická psychologie • Penitenciární psychologie = psychologie vězeňství • Postpenitenciární psychologie) • Politické profilování • Psychologické profilování • Psychologie katastrof • Vojenská psychologie • Kosmická psychologie • Psychologie konfliktu • Psychologie práce a organizace = psychologie práce = průmyslová psychologie (Inženýrská psychologie • Personální psychologie = poradenská psychologie práce • Psychologie organizace a řízení = sociální psychologie práce /Psychologie řízení/ • Psychologie pracovní přípravy • Ekonomická psychologie • Psychologie dopravy = dopravní psychologie) • Psychologie organizace • Manažerská psychologie • Marketingová psychologie • Psychologie trhu (Psychologie propagace • Psychologie reklamy) • Psychologie obchodu | |||||||
| Psychologické směry | Behaviorismus • Neobehaviorismus • Gestaltismus = gestaltpsychologie = gestaltistická (tvarová, celostní) psychologie • Neogestaltismus • Psychoanalýza • Neopsychoanalýza • Kognitivismus = kognitivní psychologie • Humanistická psychologie • Experimentální psychologie • Hlubinná psychologie | |||||||
| Psychologické disciplíny • Předvědecká psychologie • Pozitivní psychologie • Psycholog • Kategorie | ||||||||
Autoritní data  |
|
|---|
