Miroslav Katětov

Miroslav Katětov
Narození17. března 1918
Belinskij
Úmrtí15. prosince 1995 (ve věku 77 let)
Praha
Alma materUniverzita Karlova
Povolánímatematik, psycholog, šachista, topolog, pedagog, skladatel šachových úloh a vysokoškolský učitel
ZaměstnavatelUniverzita Karlova
Funkcerektor Univerzity Karlovy (1954–1958)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miroslav Katětov (17. března 1918 v Čembaru v Rusku – 15. prosince 1995) byl matematik a pedagog.

Život

Miroslav Katětov se narodil do ruské rodiny. Jeho otec byl příslušníkem ruské inteligence, který vstoupil do československých legií.[1] Od roku 1923 žil v Československu. V letech 19271935 studoval na střední škole a poté zahájil studium na přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Praze. Druhá světová válka jeho studium přerušila, a proto mohl studium ukončit až v roce 1945. Od toho roku byl zaměstnán na přírodovědecké a později matematicko-fyzikální fakultě. V roce 1948 se habilitoval a v roce 1953 byl jmenován profesorem. Ve školním roce 19521953 byl zvolen prvním děkanem matematicko-fyzikální fakulty a v letech 1953–57 byl rektorem Karlovy univerzity.

Od roku 1961 působil na matematickém ústavu ČSAV. V roce 1962 byl jmenován akademikem. V letech 19601970 stál v čele matematického ústavu Karlovy univerzity. V roce 1953 mu byla udělena státní cena za práci týkající se dimenze metrických prostorů. V letech 1945–1970 byl členem KSČ, poté mu bylo členství zrušeno. Po roce 1989 se účastnil na transformaci ČSAV, v letech 1990-1992 byl jejím místopředsedou. Jeho odborná matematická práce je věnována především obecné topologii, funkcionální analýze a obecné teorii entropie.

Miroslav Katětov byl velmi dobrý šachista. Byl mistrem Prahy roku 1942 a 1946, v letech 19461951 reprezentoval Československo a roku 1951 dosáhl titulu mezinárodní mistr. V roce 1946 se umístil na druhém místě v Mistrovství Československa v šachu v Ostravě.

V létě 1989 inicioval vznik Kruhu nezávislé inteligence, který pak byl spoluorganizátorem listopadové demonstrace na Albertově. V pátek 17. listopadu 1989 byl jako zástupce Kruhu nezávislé inteligence hlavním řečníkem na shromáždění studentů a vědeckých pracovníků Univerzity a ústavů Akademie věd v Praze na Albertově.

Odkazy

Reference

  1. Detail legionáře | Legie 100. legie100.com [online]. [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 

Tento článek obsahuje text (licence CC-BY 3.0 Unported) ze stránky z webu Významní matematici v českých zemích. Autor původního textu: Jaroslav Folta, Pavel Šišma.

Externí odkazy

  • ChessGames – Miroslav Katětov (partie) (anglicky)
  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miroslav Katětov
  • Archivní fond Miroslava Katětova v archivu Akademie věd ČR
Rektoři Univerzity Karlovy
1882–1920
(česká Karlo-Ferdinandova univerzita)
1882–1883: Václav Vladivoj Tomek • 1883–1884: Antonín Randa • 1884–1885: Jan Streng • 1885–1886: Václav Vladivoj Tomek • 1886–1887: Emil Ott • 1887–1888: Vilém Weiss • 1888–1889: František Josef Studnička • 1889–1890: Matouš Talíř • 1890–1891: Vladimír Tomsa • 1891–1892: Antonín Frič • 1892–1893: Jiří Pražák • 1893–1894: František Xaver Kryštůfek • 1894–1895: Arnold Spina • 1895–1896: Karel Vrba • 1896–1897: Jaromír Hanel • 1897–1898: Eugen Kadeřávek • 1898–1899: Josef Reinsberg • 1889–1900: Jan Gebauer • 1900–1901: Josef Stupecký • 1901–1902: Jan Ladislav Sýkora • 1902–1903: Ivan Horbaczewski • 1903–1904: Čeněk Strouhal • 1904–1905: František Storch • 1905–1906: Antonín Vřešťál • 1906–1907: Jaroslav Hlava • 1907–1908: Jaroslav Goll • 1908–1909: Leopold Heyrovský • 1909–1910: Josef Král • 1910–1911: Jan Janošík • 1911–1912: Jaromír Čelakovský • 1912–1913: František Vejdovský • 1913–1914: František Mareš • 1914–1915: Kamil Henner • 1915–1916: Rudolf Dvořák • 1916–1917: Vítězslav Janovský • 1917–1918: Gabriel Pecháček • 1918–1919: Karel Hermann-Otavský • 1919–1920: Josef Zubatý
od 1920 (Univerzita Karlova)
1920–1921: František Mareš • 1921–1922: Bohumil Němec • 1922–1923: Cyril Horáček • 1923–1924: František Pastrnek • 1924–1925: Otakar Kukula • 1925–1926: Karel Petr • 1926–1927: Josef Vančura • 1927–1928: Lubor Niederle • 1928–1929: Vladimír Slavík • 1929–1930: Jindřich Matiegka • 1930–1931: August Miřička • 1931–1932: Josef Pekař • 1932–1933: Rudolf Kimla • 1933–1934: Karel Domin • 1934–1935: Josef Drachovský • 1935–1936: Gustav Friedrich • 1936–1937: Karel Weigner • 1937–1938: František Slavík • 1938–1939: Vilém Funk • 1939–1939: Bedřich Hrozný • 1945–1946: Jan Bělehrádek • 1946–1947: Bohumil Bydžovský • 1947–1948: Karel Engliš • 1948–1954: Jan Mukařovský • 1954–1958: Miroslav Katětov • 1958–1966: Jaroslav Procházka • 1966–1969: Oldřich Starý • 1969–1970: Josef Charvát • 1970–1976: Bedřich Švestka • 1976–1990: Zdeněk Češka • 1990–1994: Radim Palouš • 1994–1999: Karel Malý • 2000–2006: Ivan Wilhelm • 2006–2014: Václav Hampl • 2014–2022: Tomáš Zima • od 2022: Milena Králíčková
Autoritní data Editovat na Wikidatech