Miroslav Filipović

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Miroslav Filipović
Narození	5. června 1915 Jajce
Úmrtí	29. června 1946 (ve věku 31 let) Záhřeb
Příčina úmrtí	oběšení
Povolání	katolický kněz, voják a válečný zločinec
Politická strana	Ustašovci
Nábož. vyznání	katolická církev
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miroslav Filipović (5. června 1915, Bosna a Hercegovina – 1946, Záhřeb) byl chorvatský františkánský řeholník, ustašovský vojenský kaplan a válečný zločinec, který se účastnil zvěrstev během druhé světové války v Jugoslávii.^[1] Pod jménem Miroslav Majstorović nechvalně proslul jako velitel koncentračního tábora Jasenovac. Během čtyř měsíců jeho „vlády" bylo zabito cca 30 000 vězňů, většinou Srbů, ale také Romů a Židů. Jugoslávským civilním soudem byl odsouzen jako válečný zločinec a v roce 1946 popraven oběšením.

Po dobu trvání války udržoval Vatikán plné diplomatické vztahy s Nezávislým státem Chorvatsko a byl informován o úsilí Ustašovců konvertovat etnické Srby ke katolicismu. Někteří bývalí kněží, většinou františkáni, zejména i v Bosně a Hercegovině, se samotných zvěrstev přímo účastnili. Filipović-Majstorović vstoupil k Ustašovcům 7. února 1942. Následně byl z řádu údajně propuštěn. Stal se vrchním strážcem koncentračního tábora Jasenovac, kde byl kvůli svému sadismu přezdíván „Fra Sotona“ („bratr Satan“). Když byl oběšen za válečné zločiny, nosil svůj kněžský oděv, i když byl údajně zbaven duchovního stavu.

Duchovní kariéra

Miroslav Filipović se narodil roku 1915 v Bosně a Hercegovině. V roce 1938 vstoupil do františkánského kláštera v Petrićevci poblíž Banja Luky a přijal řeholní jméno Tomislav. V lednu 1942 složil v Sarajevu zkoušky z teologie a měl se stát kaplanem v severní Hercegovině, ale místo toho vstoupil do služeb chorvatské fašistické organizace Ustaša.

4. dubna 1942 mu bylo zakázáno vykonávat kněžské úkony. O půl roku později, 22. října, byl vyloučen z řádu.

Zločiny

7. února 1942 se v čele ustašovského oddílu podílel na vraždách 52 srbských pracovníků ve vesnici Rakovica. Tito lidé byli ubiti krumpáči. Poté ve vesnici Drakulić s bratrstvem kláštera Petrićevac zavraždili cca 1 500 Srbů. Způsob vraždění byl velmi zvrácený a krutý. Srbům řezali hlavy, končetiny a vyžívali se ve svém konání.^[zdroj?] V těchto zvěrstvech vynikali ještě tři františkáni: Brekalo, Matković a Brkljanić. Masakr přežila pouze jedna žena, Lenka, která později zešílela.

Velitel Jasenovce

Na podzim roku 1942 se Miroslav Majstorović stal velitelem koncentračního tábora Jasenovac. Proslul jako jeden z nejhorších velitelů tohoto tábora. Několik dní před Vánoci roku 1942 kvůli útěku čtyř vězňů osobně postřílel 56 Židů. Často se vyžíval v mučení vězňů. Měl gumovou tyč, kterou přikládal na rány vězňů a říkal, že se chce napít srbské, romské, židovské či komunistické krve.^[zdroj?] „Bavil" se i jinak. Jednou si zavolal k sobě tři Romy. Prvnímu přikázal, ať zastřelí toho druhého. Třetí měl zastřelit toho prvního. A posledního zabil osobně.^[zdroj?]

Rozsudek smrti

Po skončení druhé světové války byl odsouzen za válečné zločiny k trestu smrti a roku 1946 oběšen.

Odkazy

Literatura

• Dějiny jihoslovanských zemí (Miroslav Šesták, Miroslav Tejchman), Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1998.
• Chorvatský historik Viktor Novak popsal Filipovićovy zločiny v knize Magnum Crimen (Záhřeb 1948) na základě rozhovorů s ním, jeho spolubojovníky a lidmi, kteří přežili tyto hrůzy.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Miroslav Filipović na Wikimedia Commons
• Stručný životopis (anglicky)
• Krátký životopis s fotografií (anglicky)
• Ustašovská genocida (anglicky)
• Anglické stránky o koncentračním táboře Jasenovac Archivováno 2. 8. 2003 na Wayback Machine.