Ludvík Belcredi

Možná hledáte: Ludvík Egbert Belcredi.
PhDr. Ludvík Belcredi
Narození25. června 1954 (69 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materMasarykova univerzita
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
Povoláníarcheolog
Choť
  • I. (1981–2010) Jiřina Dobešová (* 1957)
  • II. (2019) Irena Sehnalová, roz. Sedláková (* 1973)
Děti1. Kristiana Belcredi (* 1981)
2. Denisa Belcredi (* 1985)
RodičeLudvík Hugo Belcredi (1921–1981) a Miloslava, roz. Králová (1929–2020)
Příbuzníbratr: Karel Belcredi (* 1950)
děd: Karel Belcredi (1893–1972)
babička: Theresie Kálnoky de Köröspatak (1893–1969)
praděd: Ludvík Egbert Belcredi (1856–1914)
strýcové: Hugo Andrian-Belcredi (* 1923); Richard Mořic Belcredi (1926–2015); Egbert Belcredi (* 1938)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Obrázek Tomuto článku chybí obrázky. Víte-li o nějakých svobodně šiřitelných, neváhejte je načíst a přidat do článku. Pro rychlejší přidání obrázku můžete přidat žádost i sem.
WikiProjekt Fotografování

Ludvík Belcredi (* 25. června 1954 Brno)[1] je český archeolog, příslušník někdejšího českého šlechtického rodu Belcredi.[2] Je už ze sedmé generace původně italského rodu, která žije na Moravě.[3]

Mládí

Ludvík Belcredi se narodil 25. června 1954 v Brně jako druhý potomek Ludvíka Huga Belcrediho (1921–1981) a jeho manželky Miloslavy, roz. Králové (1929–2020).[pozn. 1] Má staršího bratra Karla (* 1950), který studoval lékařství. Prarodiče z otcovy strany emigrovali v roce 1948, viděl je jen jednou v životě v roce 1968 ve Francii.[4] Vyrůstal v prostředí brněnského předměstí Líšně.[5]

Odborné vzdělání a zaměstnání

Po absolutoriu gymnázia nebyl pro svůj původ přijat na vysokou školu a pracoval jako konzervátor v laboratoři oddělení historické archeologie Moravského muzea.[4] Po několika letech praxe v oboru pod vedením Vladimíra Nekudy byl přijat ke studiu archeologie:

Specializuje se na středověkou archeologii, zvláště výzkum zaniklých středověkých vsí.

Veřejný život

Po roce 1989 se významně angažoval v komunální politice, když byl v rodné Líšni členem místního zastupitelstva a místostarostou. Je dlouholetým členem Rotary clubu. Od října roku 2013 je velkopřevorem českého velkobailiviku Vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského (maltsko-pařížská obedience) v České republice.[6]

Publikace

  • Archeologické lokality a nálezy na okr. Brno-venkov (společně s Milošem Čižmářem, Pavlem Koštuříkem, Martinem Olivou a Milanem Salašem). Brno 1989.
  • Bystřec. O založení, životě a zániku středověké vsi. Brno 2006. ISBN 80-7275-063-1
  • Hrad Skály aneb o prstenu paní Elišky. Brno 2010.
  • 1000 let rodu Belcredi. Brno 2010. ISBN 978-80-254-7089-3
  • řada článků zejména k problematice zaniklých středověkých vsí

Výzkumy

Rodina

Ludvík Belcredi se oženil 27. června 1981 v Novém Městě nad Metují s Jiřinou Dobešovou (* 28. květen 1957 Náchod), dcerou Jaroslava a Jiřiny Dobešových,[1] vzděláním archivářkou.[7] Seznámili se na Filozofické fakultě.[7] V 90. letech 20. století byla ekonomickou ředitelkou firmy, která se zabývala montáží velkokapacitních chladících zařízení.[7] V roce 2010 se rozvedli.[1] Mají spolu dvě dcery:[8]

V Brně-Líšni se podruhé oženil 4. května 2019 s Irenou Sehnalovou, roz. Sedlákovou (* 15. 2. 1973 Brno), dcerou Miloslava a Jany Sedlákových.[8]

Odkazy

Poznámky

  1. Rodiče Ludvík Hugo Belcredi (1. března 1921 Líšeň – 19. srpna 1981 Brno) a Miloslavy Králové (9. prosince 1929 Líšeň – 10. ledna 2020) uzavřeli sňatek 9. prosince 1949 ve Křtinách.[1]

Reference

  1. a b c d POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R.; OPPELT, Robert. Almanach českých šlechtických rodů 2024. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2023. 416 s. ISBN 978-80-85955-53-8. S. 60. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2024. 
  2. HALADA, Jan. Lexikon české šlechty (erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti). Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Belcredi, s. 16. 
  3. Osudy českých šlechticů, s 63
  4. a b DOČEKAL, Boris. Osudy českých šlechticů. Jihlava: Listen, 2002. 144 s. ISBN 80-86526-00-3. S. 56. Dále jen Osudy českých šlechticů. 
  5. Osudy českých šlechticů, s 60
  6. Oficiální webová stránka české jurisdikce sjednoceného Vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského.
  7. a b c Osudy českých šlechticů, s 61
  8. a b Almanach českých šlechtických rodů 2024, s. 61

Literatura

  • DOČEKAL, Boris. Hrabě Ludvík Belcredi. Otec odmítl emigrovat. In: Česká šlechta žije! : Xantypa speciál : mimořádné vydání z archivu Xantypy (1995-2012). Příbram: Kovohutě Příbram nástupnická, 2012. ISBN 978-80-260-7195-2. S. 49–51.
  • SKLENÁŘ, Karel. Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha: [s.n.], 2005. 

Externí odkazy

  • Moravské zemské muzeum
  • VÝBORNÁ, Lucie; vma. Téměř každý šlechtic měl lapkovskou družinu. Přepadání považovali za legální, usmívá se archeolog. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-04-15 [cit. 2023-04-15]. Dostupné online. 
  • Článek o Kristianě Belcredi
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech