Lubomierz

Lubomierz
Rynek s radnicí a mariánský kostel
znak
Poloha
Souřadnice	51°1′ s. š., 15°31′ v. d.
Nadmořská výška	354 m n. m.
Časové pásmo	SEČ
Stát	Polsko Polsko
Vojvodství	Dolnoslezské
Okres	Lwówek Śląski
Gmina	Lubomierz
Lubomierz
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	8,05 km²
Počet obyvatel	2 026 (2011)
Hustota zalidnění	228,3 obyv./km²
Správa
Starosta	Wiesław Ziółkowski
Oficiální web	www.lubomierz.pl
PSČ	59-623
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lubomierz je město v Polsku v Dolnoslezském vojvodství v okrese Lwówek Śląski ve stejnojmenné gmině. V letech 1975–1998 patřilo pod Jelenohorské vojvodství. Nachází se ve Frýdlantské pahorkatině.

V roce 2011 zde žilo 2026 obyvatel.

Historie

Na místě Lubomierze pravděpodobně existovala už ve 12. století obchodní osada při dálkové obchodní stezce z Prahy do Zhořelce a dále do Hamburgu. Nazývala se latinsky Leo valliensis, německy Löwenthal (Lví údolí). Od roku 1251 byla ves vedena pod takzvaným německým právem. Roku 1287 zde Jutta z Lubomierze (Jutta von Liebenthal) založila klášter sester benediktinek s kostelem. V roce 1291 udělil svídnicko-javorský kníže Boleslav I. Surový obci městská práva. Roku 1426 městečko vyplenili husité. Narodil se zde krakovský knihtiskař Hieronym Wietor, který pro krále Zikmunda I. Starého založil jednu z prvních slezských tiskáren, v tiskařské tradici pokračovaly i zde rodiny Scharffenbergů a Siebeneycherů. Roku 1802 zachvátil město velký požár a roku 1810 došlo k sekularizaci kláštera. V letech 1845-1946 působily v klášteře sestry voršilky.

Středověký urbanistický ráz se řadou měšťanských historických domů se dochoval i díky tomu, že město bylo za druhé světové války uchráněno před zničením.

Památky

• Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Materna - významná stavba slezského baroka, dominanta města; na oltářích barokní sochy sv. Materna, Benedikta, Scholastiky, Hedviky, Bernarda. Floriána a sv. Václava; v sakristii expozice precios a parament; pod kostelem krypta s hrobkami - je přístupná
• Bývalý benediktinský klášter sv. Materna a Benedikta s domem abatyše; roku 1810 byl zrušen. Roku 1814 budovy koupil obchodník Christian Jakob Salice-Contessa; později sídlo dívčí školy sester voršilek
• Bývalý evangelický kostel
• Hřbitovní kostel sv. Anny (1669)
• Radnice
• Tkalcovský dům - renesanční stavba na rynku, nyní sídlo Muzea Kargula a Pawlaka (venkovských hrdinů z polské filmové komedie Sami swoi, která se zde natáčela)
• Kašna se sochou sv. Materna na barokním tordovaném sloupu
• Mariánský sloup
• Most na řece Olszyniec z roku 1831
• Budova zrušeného železničního nádraží z roku 1885.

Slavnosti

Každoročně se 15. srpna koná mariánská pouť, zároveň se pořádá festival filmových komedií.

Osobnosti

• Narodil se zde krakovský tiskař Hieronymus Vietor.
• Christian Jakob Salice-Contessa (1767-1825) - velkoobchodník a spisovatel romantismu, přátelil se s E.T.A. Hoffmannem, pohřben ve zdejším kostele

Partnerská města

• Wittichenau, Německo
• Mszana Dolna, Polsko

Galerie

• 
  Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Materna
• 
  Klášter benediktynek
• 
  Kašna se sloupem sv. Materna
• 
  Domy na rynku
• 
  Průchod
• 
  Podloubí
• 
  Parkán
• 
  Gymnázium
• 
  Evangelický kostel
• 
  Park miniatur památek Dolního Slezska v Kowarach - Lubomierz

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Lubomierz na slovenské Wikipedii a Lubomierz na polské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lubomierz na Wikimedia Commons
• Lubomierz na portalu polska-org.pl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.