Leslie Groves

ikona
Na této stránce se právě pracuje.
Prosíme, needitujte tuto stránku, dokud je zde tato zpráva, abyste se vyhnuli editačním konfliktům. V případě potřeby vyhledejte v historii vkladatele a kontaktujte jej. Děkujeme.
Tato šablona je určena pro krátkodobé užití v řádu hodin. Pokud od poslední editace uplynula doba delší než 2 dny, neváhejte ji odstranit.
Leslie Groves
Rodné jménoLeslie Richard Groves
Narození17. srpna 1896
Albany
Úmrtí13. července 1970 (ve věku 73 let)
Washington, D.C.
Příčina úmrtíinfarkt myokardu
Místo pohřbeníArlingtonský národní hřbitov (38°52′47″ s. š., 77°4′23″ z. d.)
Alma materKolej armádního velení a generálního štábu Spojených států
Válečná akademie Armády Spojených států amerických
Vojenská akademie Spojených států amerických
Queen Anne High School
Povoláníženista a armádní důstojník
Oceněnílegionář Záslužné legie
PodpisLeslie Groves – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Generálporučík Leslie Richard Groves (17. srpna 1896, Albany, New York – 13. července 1970, Walter Reed Army Medical Center, Washington, D.C.) byl americký ženijní důstojník, který byl pověřen dohledem nad výstavbou budovy Pentagonu a vedením úspěšného projektu Manhattan, jehož cílem bylo vyvinout během 2. světové války americkou atomovou bombu.[1]

Mládí a vzdělání

Dětství na různých místech

Leslie Richard Groves mladší se narodil 17. srpna 1896 v Albany, hlavní městě státu New York jako třetí syn ze čtyř dětí pastora Leslieho Richarda Grovese staršího a jeho manželky Gwen rozené Griffithové. Jeho otec byl napůl Velšan a napůl Angličan s francouzskými hugenotskými předky, kteří přišli do Spojených států v 17. století. Leslie Groves starší rezignoval v prosinci 1896 na funkci pastora šestého presbyteriánského kostela v Albany a stal se kaplanem armády Spojených států. V roce 1897 byl přidělen ke 14. pěšímu pluku ve Vancouverských kasárnách ve státě Washington.[2]

Po vypuknutí španělsko-americké války v roce 1898 byl kaplan Groves vyslán na Kubu k 8. pěšímu pluku. Po návratu do Vancouverských kasáren dostal rozkaz, aby se znovu připojil ke 14. pěšímu pluku na Filipínách. Následovala služba ve filipínsko-americké válce a v Boxerském povstání v Číně. 14. pěší pluk se vrátil do Spojených států v roce 1901 a přesunul se do Fort Snelling v Minnesotě. Rodina se tam přestěhovala z Vancouveru, poté se přestěhovala do Fort Hancock v New Jersey a v roce 1905 se vrátila do Vancouveru. Kaplan Groves byl v roce 1905 hospitalizován s tuberkulózou ve Fort Bayard. Rozhodl se usadit v jižní Kalifornii a koupil si dům v Altadeně. Jeho dalším působištěm byla pevnost Fort Apache v Arizoně. Rodina tam trávila léto a vracela se do Altadeny, kde děti navštěvovaly školu.[3]

V roce 1911 dostal kaplan Groves rozkaz vrátit se ke 14. pěšímu pluku, který byl nyní umístěn ve Fort William Henry Harrison v Montaně. Ve Fort Harrison se mladší Groves seznámil s Grace (Boo) Wilsonovou, dcerou plukovníka Richarda Hulberta Wilsona, armádního důstojníka z povolání, který sloužil s kaplanem Grovesem během vyslání 8. pěšího pluku na Kubu. V roce 1913 se 14. pěší pluk znovu stěhoval, tentokrát do pevnosti Fort Lawton v Seattlu ve státě Washington.[4]

Střední škola Queen Anne

Leslie Groves nastoupil v roce 1913 na střední školu Queen Anne (veřejná škola ve městě Seattle) a v roce 1914 ji dokončil. Během studia na střední škole se zapsal do kurzů na Washingtonské univerzitě v očekávání, že se pokusí získat jmenování na Vojenskou akademii Spojených států. Získal nominaci od prezidenta Woodrowa Wilsona, která mu umožnila ucházet se o volné místo, ale při zkoušce nezískal dostatečně vysoký počet bodů, aby byl přijat. Charles W. Bell z 9. kongresového obvodu Kalifornie nominoval Grovese jako náhradníka, ale hlavní kandidát kandidaturu přijal.[5]

MIT a West Point

Na West Point v roce 1918.

Místo toho se Groves zapsal na Massachusettský technologický institut (MIT) a plánoval znovu složit přijímací zkoušky na West Point. V roce 1916 Groves zkoušky opakoval, dosáhl dobrého výsledku a byl přijat.[5] Později k tomu řekl: „Vstupem do West Pointu se naplnily mé největší ambice. Byl jsem vychován v armádě a v podstatě celý život jsem žil na armádních postech.“[6]

Grovesův ročník nastoupil na West Point 15. června 1916. Vyhlášení války Spojenými státy Německu v dubnu 1917 vedlo ke zkrácení jejich výukového programu jako Válečný nouzový kurz (War Emergency Course, WEC), který absolvovali 1. listopadu 1918, tedy o rok a půl dříve, než bylo plánováno. Leslie Groves skončil na čtvrtém místě ve svém ročníku, což mu vyneslo povýšení na podporučíka ženijního sboru, což byla první volba většiny vysoce postavených kadetů.[7][8]

Na MIT hrával tenis, ale ve West Pointu neuměl bruslit pro hokej, neměl rád basketbal a nebyl dost dobrý na baseball ani na atletiku. Jeho jediným sportem tak byl (americký) fotbal. Říkal: „Byl jsem středový hráč číslo dvě, ale většinu času jsem seděl na lavičce, protože v té době nebylo zvykem střídat a jednička obvykle hrála celý zápas. Neměl jsem příliš velkou váhu a dnes by mě považovali za příliš subtilního, abych vůbec mohl tento sport hrát.“ [9]

Období mezi válkami

Po absolvování West Pointu

Po absolvování West Pointu dostal tradiční měsíční dovolenou a poté se v prosinci 1918 hlásil ve Fort Belvoir (v letech 1917 až 1935 tato vojenská základna měla název Camp A. A. Humphreys) ve Virginii, kde byl 1. května 1919 povýšen na nadporučíka. V červnu byl vyslán do Francie na studijní cestu po evropských bojištích první světové války. Po návratu z Evropy Leslie Groves v září 1919 zahájil další studia na ženijní škole v Camp Humphreys a po absolvování byl vyslán k 7. ženijnímu pluku ve Fort Benningu ve státě Georgia jako velitel roty.[7]

Do Camp Humphreys se vrátil v únoru 1921 na Základní důstojnický ženijní kurz.[10] Po jeho absolvování v srpnu 1921 byl vyslán ke 4. ženijní jednotce dislokované v Camp Lewis ve Washingtonu.[7] Poté byl vyslán do Fort Worden, kde velel průzkumnému oddílu, který se nacházel blízko Seattlu, takže mohl pokračovat v seznamování s Grace Wilsonovou, která se stala učitelkou v mateřské škole. Vzali se v episkopálním kostele svatého Klementa v Seattlu 10. února 1922[10]. V manželství se jim narodily dvě děti: syn Richard Hulbert (narozený v roce 1923), a dcera Gwen (narozená v roce 1928).[11]

První zahraniční mise

V listopadu 1922 byl Leslie Groves na své první zahraniční misi, a to jako velitel roty u 3. ženijního pluku v kasárnách Schofield na Havaji, kde si vysloužil pochvalu za svou práci při stavbě stezky z Kahuku do Pupukea.[7] V listopadu 1925 byl vyslán do Galvestonu v Texasu jako asistent oblastního ženisty, majora Juliana Schleyho. Mezi Grovesovy povinnosti patřilo otevření kanálu v Port Isabel a dohled nad bagrovacími pracemi v Galvestonském zálivu. V roce 1927 se stal velitelem roty D, která byla součástí 1. ženijní roty ve Fort DuPont ve státě Delaware.[11]

Během povodní v listopadu 1927, které zasáhly několik států v oblasti Nová Anglie byl vyslán do pevnosti Ethan Allen ve Vermontu. Poté, co pontonový most, který postavili, zaplavily a odnesly povodňové vody, byl Groves obviněn z nedbalosti. O měsíc později byl Groves a několik jeho mužů vážně zraněno, jeden z nich smrtelně, když předčasně explodoval nálož TNT. Grovesův nadřízený o něm napsal kritickou zprávu, ale náčelník ženijního oddělení generálmajor Edgar Jadwin se za něj přimluvil a vinu připsal Grovesovým nadřízeným. Groves se poté vrátil do Fort DuPont.[11]

V Nikaraguy a vyznamenání

V roce 1929 Groves odjel do Nikaraguy v čele roty 1. ženijního pluku jako součást expedice, jejímž cílem bylo provést další průzkum pro nakonec nerealizovaný Nikaragujský průplav. Po zemětřesení v roce 1931, které zdevastovalo hlavní město Managua převzal Leslie Groves odpovědnost za vodovodní systém v hlavním městě, za což mu byla udělena Nikaragujská prezidentská medaile za zásluhy. Leslie Groves byl 20. října 1934 povýšen na kapitána. V letech 1935 a 1936 navštěvoval školu ve Fort Leavenworth v Kansasu, která byla určena velitelům. Poté byl vyslán do Kansas City ve státě Missouri jako asistent velitele Missouri River Division. V letech 1938 a 1939 navštěvoval Army War College. Dne 1. července 1939 byl vyslán do generálního štábu ministerstva obrany ve Washingtonu, D.C.[12]

Výstavba budovy Pentagonu

Asistent generálmajora pro výstavbu

Severozápadní pohled na stavbu Pentagonu se spoustou aut, lešením a jeřáby: 1. července 1942.

Groves byl 1. července 1940 povýšen na majora. O tři týdny později se stal zvláštním asistentem pro výstavbu u generálmajora Edmunda B. Gregoryho, který řídil hlavní armádní stavební oddělení (Construction Division, Quartermaster Corps).[13] Oba muži se znali dlouho, neboť Grovesův otec byl Gregorovým blízkým přítelem. V Evropě již naplno probíhaly boje druhé světové války a americká armáda chystala zahájit národní mobilizaci a úkolem stavebního oddělení společnosti Quartermaster Corps bylo připravit potřebné ubytovací a výcvikové prostory pro obrovskou armádu, která měla vzniknout.

Gigantický stavební program provázely četné potíže, nedostatky, zpoždění, spirálovitě rostoucí náklady a špatné životní podmínky dělníků na staveništích. Noviny začaly zveřejňovat zprávy, které obviňovaly stavební oddělení armády z neschopnosti, nekompetentnosti a neefektivity.[14] Leslie Groves, který měl pověst osoby, která je schopná projekty řídit, zajistit jejich dokončení a puntičkáře, byl jedním z řady inženýrských důstojníků, kteří byli přivedeni, aby četné problémy projektu vyřešily. Zpočátku měl za úkol kontrolovat staveniště a dohlížet na průběh výstavby.[15]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Leslie Groves na anglické Wikipedii.

  1. ↑ NORRIS, Robert Stan. Racing for the bomb: General Leslie R. Groves, the Manhattan Project's indispensable man. 1. vyd. South Royalton, Vermont: Steerforth Press, 2002. xxiv + 722 s. ISBN 1-58642-067-4. OCLC 1170191489 (angličtina) 
  2. ↑ Norris, 2002, s. 25–28
  3. ↑ Norris, 2002, s. 43–47
  4. ↑ Norris, 2002, s. 51–54
  5. ↑ a b Norris, 2002, s. 61–69
  6. ↑ RHODES, Richard. The Making of the Atomic Bomb. 1. vyd. New York: Simon & Schuster, 1986. 886 s. ISBN 978-0-671-44133-3. OCLC 883475036 S. 426. (angličtina) 
  7. ↑ a b c d CULLUM, George W. Biographical Register of the Officers and Graduates of the US Military Academy at West Point New York Since Its Establishment in 1802: Supplement Volume VII 1920–1930. Chicago: R. R. Donnelly and Sons, The Lakeside Press, 1930. Dostupné online. S. 1337–1338. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  8. ↑ Norris, 2002, s. 87–90
  9. ↑ Atomic Bomb Scientists: Memoirs, 1939–1945. Redakce Ermenc Joseph J.. Westport, Connecticut: Meckler, 1989. ISBN 0-88736-267-2. OCLC 708445679 S. 208–209. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  10. ↑ a b Norris, 2002, s. 96–98
  11. ↑ a b c Norris, 2002, s. 100–105
  12. ↑ CULLUM, George W. Biographical Register of the Officers and Graduates of the US Military Academy at West Point New York Since Its Establishment in 1802: Supplement Volume VIII 1930–1940. Chicago: R. R. Donnelly and Sons, The Lakeside Press, 1940. Dostupné online. S. 382. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  13. ↑ CULLUM, George W. Biographical Register of the Officers and Graduates of the US Military Academy at West Point New York Since Its Establishment in 1802: Supplement Volume IX 1940–1950. Chicago: R. R. Donnelly and Sons, The Lakeside Press, 1950. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  14. ↑ FINE, Lenore; REMINGTON, Jesse A. The Corps of Engineers: Construction in the United States. Washington, D.C.: United States Army Center of Military History, 1972. OCLC 834187 S. 241–243. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  15. ↑ Fine & Remington, 1972, s. 158–159

Literatura

  • GROVES, Leslie. Now It Can Be Told: The Story of the Manhattan Project. 1. vyd. New York: Harper & Row, 1962. xiv + 464 s. (Franklin D. Roosevelt and the Era of the New Deal). ISBN 978-0-306-70738-4. OCLC 1331550623 (angličtina) : dostupné v Národní knihovně České republiky (reprint 1983).
  • NORRIS, Robert Stan. Racing for the bomb: General Leslie R. Groves, the Manhattan Project's indispensable man. 1. vyd. South Royalton, Vermont: Steerforth Press, 2002. xxi + 722 s. ISBN 1-58642-067-4. OCLC 1170191489 : dostupné v knihovně Národního technického muzea.
  • RHODES, Richard. The Making of the Atomic Bomb. 1. vyd. New York: Simon & Schuster, 1986. 886 s. ISBN 978-0-671-44133-3. OCLC 883475036 (angličtina) : dostupné v několika českých knihovnách.

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Leslie Groves na Wikimedia Commons
  • (anglicky) Annotated bibliography for Leslie Groves from the Alsos Digital Library for Nuclear Issues
  • (anglicky) The Atomic Bomb (18.1.1946)[nedostupný zdroj]. A speech by Leslie Groves from the Commonwealth Club of California Records at the Hoover Institution Archives
Projekt Manhattan
Celkový přehled
Klíčová místa (zařízení)
  • W = Hanford (Reaktor B)
  • X = Oak Ridge (Reaktor X-10, Y-12, K-25, S-50, ORNL)
  • Y = Los Alamos (LANL)
  • Chicago (Met Lab, Pile-1)
  • Trinity
    		•
    Klíčové osoby
    Bomby (Letadla)
    Muzea/památky
    Film/knihy
    Ostatní
    Autoritní data Editovat na Wikidatech